Článek
Povolební dvojí vidění české a evropské perspektivy
Povolební mocenské a správní uspořádaní neobrousilo hrany mezi novou a již neexistují vládní koalicí. Naopak přináší a spíše navyšuje rozdílnosti v opačném gardu na rozpočet pro rok 2026. Po volební situace začíná prohloubením rozdílností na další řešení životní úrovně a sociálních jistot českého obyvatelstva, ale i na postavení českého v opačném gardu středoevropské oblasti i v rámci Evropské unie.
V celoevropském a unijním prostředí se jedná o dvě ideové názorově odlišné platformy. V pojetí bývalých stran koalice Spolu se jedná o neoliberalistickou a sekularistickou platformu až zakotvenou a skoro neřešící byrokratickou a nefunkční unionistickou podobu.
V pojetí nové vládní koalice se spíše jedná o snahu revitalizace a nové strukturalizace Evropské unie na základě zvýraznění úlohy národních států a restrukturalizace nad národnostním privilegiem v její byrokratické a unionistické formě. Jedná se o platformu, vycházející z tradicionalisté koncepce a křesťanského hodnotového systému a reformismu.
Ve vnitrostátní oblasti a demokratické společnosti se ustupuje do pozadí a smývá se a již zaniká tradiční dělba politického spektra na pravici, středu a levici s ideologickou rozdílností vzniká nové pojetí a programové náplně.
V nové již postkomunistické sociální struktuře se začínají zaměňovat politické ismy za realitu a perspektivu životní úrovně českého a evropského obyvatelstva a jeho sociální jistoty. Priorita těchto společenských prvků zvláště převládá v českém i středoevropském prostředí. Prostředí, kterému je blízké sociální pojetí zvláště v severských evropských státech.
V českém, středoevropském a evropském prostředí se stále více hledá vyproštění ze společenské, ekonomické a sociální krize, v geopolitických záležitostech k hledání cesty k obnově mocenského postavení Evropy v globálním a multikulturním společenském prostředí.
České současné politické dilema
České politické, vnitřní a zahraniční dilema spočívá v rozkolu občanské demokratické společnosti a jejich vzájemné společenské a hodnotové vyhraněnosti. Vnitřní vyhraněnost v českém politickém spektru zatemňuje racionální i emoční posuzování věcných a reálných společenských, ekonomických a sociálních poměrů.
Existují dvě rozdílné koncepce v české společnosti na o p t i m á l n í národní, státní a evropský postoj a angažování v globalizované a multikulturní společnosti za existence podmnožiny názorové rozdílnosti. Českému neoliberalismu je spíše blízké pojetí reprezentované ekonomickou strukturou politických a ekonomických demokratických a vládnoucích reprezentací.
Druhá koncepce spíše vychází z pojetí občanské a demokratické společnosti, s jinou orientací jejich ekonomických a politických reprezentací. Reprezentací ekonomických a politických v globálním světovém dění, a to bez ohledu na demokracii, autoritářství a totalitní mocenské reprezentace.
V současnosti na evropském kontinentě se v morálně hodnotové oblasti, ale i v konfliktní střetává demokraticky bezstarostná Evropská unie s evropskou mocností s autoritativním a nedemokratickým systémem.
V tomto již globálním konfliktu se uctila Evropská unie, která podcenila vlastní bezpečnost až do té míry, že ztratila své velmocenské postavení z geopolitického hlediska. Zároveň i poztrácela svou křesťanskou kontinuitu a identitu.
V dějinném[VR1] a civilizačním procesu její vyspělá životní a sociální úroveň, tak jako i severoamerická, stala se lákadlem pro sociální vrstvy s velkou populací a s nízkou životní úrovní.
Blahobyt a životní úroveň ve všech mocenských lidských systémech však začal překračovat mocenskou a společenskou rovnováhu nejen geopolitickou, ale i ve společenském, ekonomickém a sociálním chvění. Většina občanů demokratických, autoritativních a totalitních systémů chtějí se mít lépe při prožívání svých lidských údělů.
Obdobný proces se odehrává v české současné demokratické a občanské společnosti. Společnosti, která se dostala do vnitropolitického krizového stavu, a do krize liberálních evropských hodnot. Česká občanská a demokratická společnost dosud dala přednost vnitřní názorové rozpornosti než před společným řešením probíhající stagnace ve společenské a sociálně ekonomické oblasti. Stagnaci, která v jiných parametrech probíhá v demokratickém a světovém společenství. Zároveň, již v jiných parametrech, začíná společenské chvění v dosud existujících autoritativních a totalitních režimech.
V globálním a multikulturním prostředí do lidského civilizačního prostředí na jedné straně proniká realita životních zdrojů, energetických zdrojů klimatických a ekologických změn. Na druhé straně všelidská touha po mírovém životě a spravedlivé dělbě životních prostředků a vyrovnanosti životních podmínek v lidské společnosti.
V české občanské a demokratické společnosti lze očekávat, že lidská a politická nevraživost snad bude překonána lidskou a společenskou racionalitou. Racionalitou, že v krizových obdobích v dějinách 21. století je jen občanská a národní i státní soudržnost jediným možným východiskem. Východiskem za překonání lidské a společenské nevraživosti a vzájemného osočování k hledání vzájemné toleranci a shodě. Cenou pak je zachování občanské, české, středoevropské a evropské civilizační kontinuity a identity.
Politická groteska a grotesknost
Představte si, představte si!
Představte si, lidičky, jak v povánoční době politické dámy a pánové, vládní a nevládní politici se miliskují, objímají a ve vzájemném dialogu a toleranci společně řeší české a evropské společenské a politické turbulence.
Představte si že babišovci, odeesáci, lidovci, starostové, piráti, topsáci, okamurovci, motoristé, jak jsou pospolu v jedné družbě a společně dumají a řeší českou a evropskou současnost a perspektivu.
Lidská fantazie sice nezná mezí a lidská realita je stálá proměna. Co se zdá rozumné, se může stát nerozumným a lidské emoce jsou nevypočitatelné a stále na pochodu.
La, la, la, pějme píseň do kola. V bujné fantazii strčme je do jednoho pytle a košťaty do něj bouchejme, až se z nich duše začnou třepat.
Snad současná politická reprezentace pod veřejným tlakem přestane ve své rozhádanosti a bude hledat, jak ve společném českém a evropském zájmu o p t i m á l n ě ŘEŠIT NEJEN ZACHOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ, SOCIÁLNÍ JISTOTY, ALE I MOŽNOST JAK DOSÁHNOUT JEJICH NÁRŮSTU.
Lidičky a občánci,
Povánoční sázková kancelář je otevřená. Sázejte si na svoji snovou fantazii! Kdo vyhraje a bude se radovat? Kdo prohraje a bude smutnit?
Pějme píseň do kola
Pějme píseň do kola! Píseň o zlém současném předsedovi vlády a bývalém předsedovi lidumilovi.
Pějme píseň do kola o odpovědných demokratech v opozičních poslaneckých lavicích a neodpovědných ne demokratech ve vládních pozicích.
Pějme, pějme z plna hrdel! Opojme se v písňové hořkosti a volebního zklamání a bezradnosti.
V žalostných a srdce drásajících písních někteří jste nepochopili, co si přeje český človíček nejvíce od svých politických reprezentací.
Životní pohodu, životní úroveň a sociální jistoty v mírovém prostředí. Český človíček si spíše přeje písně občanského porozumění a společenské jednoty. Jednoty v české a evropské politické nejednotě. Zpívat písně spíše radostné a povzbudivé.






