Článek
V lidské civilizaci na planetě není nic na věčné časy. Civilizační etapizace je spojená se stále měnícím se planetárním prostředí a lidskými pořádky a řády. Mění se lidské generace a formy lidských způsobů a životních postojů.
Lidská kreativita a osobní a společenská revitalizace a stále se rozvíjející poznávací proces a ve stále nových časoprostorových jednotkách jsou součástí vývoje lidských dějin, kdy minulost se přetváří v současnost a v další perspektivu.
Lidská společnost a lidské dějiny se dostaly v 21. století do stádia, kdy lidské společenství na jednotlivých světových kontinentech se stalo dominantní a v nepřetržitém současném civilizačním a vývojovém procesu jednotlivce a společnosti.
V 21. století, kdy lidstvo duchovně a hmotně pokrylo a zahltilo planetární prostory, dospělo do globalizačního a multikulturního stádia. Svou duchovní a hmotnou kreativitou a re – vitalitou stále překonává své dějinné vývojové etapy k dalším perspektivám.
V současnosti, kdy lidský prvek v osobní a společenské formě pokryl a překryl planetární prostor různorodou organizovaností osobní i společenskou. Organizovaností jako součástí civilizačního procesu za stálého sdružovacího a sjednocovacího procesu ve stále nových dějinných formách.
V 21. století již za existence Organizace spojených národů a nepřehledné sítě mezinárodní organizovanosti a neustálých dějinných změn a pořádků zřejmě vývojový civilizační proces se dostal do stagnačního období. V období, kdy vzniká nový zárodek nového civilizačního procesu, spojený se vznikem nového pořádku a řádu, vedoucího k novým perspektivám.
Civilizační proces se dostal do období, kdy ve světovém pořádku existuje demokratická, autoritativní a totalitní státnost. Je to i období tří světových supervelmocí a hybridních konfliktů a začínajících zápasů o životní zdroje a energie. Je to globalizační a multikulturní období vnitřních společenských chvění za stagnace ideologií převládajících ve 20. století.
Kapitalismus, socialismus, fašismus, komunismus a jiné ismy se dostaly do období civilizační stagnace a v jejím rozkladném procesu se objevují prvky signalizující nový světový řád a pořádek a nové asi již demokratické regulace. Nový lidský hodnotový systém k zachování lidstva na planetě a k optimálnímu využívání životně důležitých zdrojů a energií.
Novou společenskou vizí lidských bytostí na planetě se stává životní úroveň a sociální jistoty za mírových podmínek prožívání lidských údělů a perspektiv pro další generace. Je to i společenské balancování nad propastí sebezáhuby lidské civilizace, ale i rozšiřování lidských obzorů a lidského poznávacího procesu.
V nekonečné řadě miliard časoprostorových jednotek, kdesi někde v kosmu ještě se stále vyvíjí lidské bytosti a lidské společenství.
