Článek
Z hlediska lidského úhlu pohledu existuje v kosmu zákonnost a zákonitost, která je předmětem stálé touhy ji objevovat v její podstatě, poslání, cíli, interakcích, souvislostech a propojenostech.
V civilizačním a dějinném lidském procesu za existence různých časoprostorových jednotek se promítá velká množina úvah a názorů na Kosmos, člověka a lidskou společnost. Na náhodnost a nenáhodnost kosmických procesů. Procesu za krátké existence člověka a lidské civilizace v prostoru mnoho miliardových časoprostorových jednotek.
V lidském civilizačním procesu existují a se vzestupem lidské kreativity množiny duchovního a materialistického pojetí k přístupu a prožívání lidských údělů.
V lidském civilizačním a dějinném procesu v lidské hmotné podstatě se prolíná duchovno v nepředstavitelné škále různých mutací za neustálé generační výměny lidské přítomnosti v planetárním prostoru.
V lidských dějinách vystupuje do popředí lidská sebestřednost hmotného charakteru vedle stále se rozvíjející lidské duchovní kreativity. Kreativity spojené s lidskou vírou v lidskou nadpřirozenost a přirozenost a s možností v posmrtnou existenci duchovní podstaty a v posmrtnou duchovní existenci.
Při lidské neznalosti možného vzniku a zániku Kosmu existují jen lidské názory a úvahy z hlediska lidské odbornosti i neodbornosti za přítomnosti duchovní víry v něco a v někoho v nadpřirozené podobě. V různé existenční podobě vyplývající z lidské podstaty nebo nadpřirozeného vnímání a pojímání existence lidské reality.
V lidské civilizaci a dějinách zjevená duchovní pravda o způsobu prožití lidských údělů dospělo do stádia globalizace a multikultury a nové lidské kreativity. Z lidského úhlu pohledu se lidská přirozenost setkává s protikladnými kosmickými jevy nekonečnosti a konečnosti, evolučním a progresivním vývojem. S lidsky předvídatelným i nepředvídatelným, protiklady, zápory, klady ve stálém vývojovém procesu. Za stálého lidského hledání příčiny, důsledků, důvody a poslání své pomíjivé existence na planetě a v kosmickém prostoru.
Kreativita staví člověka a lidskou bytost více než v minulosti před základní lidské existenční otázky současné i perspektivní. V lidské přirozenosti se propojují a promítají různorodé kosmické zákonitosti v živé a neživé hmotě v různých interakčních vazbách a propojeností na člověka a společnost.
V civilizačním procesu lidský a společenský faktor v různorodém čase a prostoru ve své existenci podléhá mimo něj různým existujícím zákonitostem a vzniklým společenským zákonům upravující společenské soužití za různosti životních a společenských podmínek.
V civilizačním procesu vytváření společenských zákonů a zákonitostí je spojeno se stupněm proměn morálních hodnotových systémů. Systémů, kde se v protikladnosti vnímá vždy platná zákonnost a zákonitost v rozmanitosti osobních a společenských vztahů.
Vždy pro určitou část společnosti zákony a zákonitost vyjadřují nějakou spravedlnost a pro druhé nespravedlnost. V civilizačním a dějinným vývoji lidského společenství v čase a prostoru lze vnímat pozitivní vývoj od militantního lidského zákonodárství a zákonnosti do pozic stále vyššího nárůstu mezilidské solidarity a snahy o zamezení a stálou korekci společenských zákonů a zákonitostí.
Je lidské se naivně domnívat, že spravedlivé lidské zákonnosti a zákonodárství, je jediné spravedlivé v konkrétní demokratické, autoritativní, totalitní státnosti a společenských systémech. Jedná se vždy jen o množinu v lidském vývoji zákonodárství a výkladu spravedlnosti
Zákonodárství vždy odrazem vzniklých pořádků a řádů civilizačního a dějinného charakteru v časoprostorových jednotkách. Lidská zákonnost a zákonitost se vyznačuje rozdílným pojetím dobra a zla, kdy pro člověka existuje lidská spravedlnost a pro druhého nespravedlnost.
