Článek
Politologické, náboženské a filozofické úvahy a eseje
Smysl lidského života, smysl lidské civilizace
Smysl, důvod a cíl lidského života v lidské civilizaci je spojený s vývojem a existencí lidské bytosti a lidské společnosti. S přirozeným evolučním i zlomovým vývojem ve měnících se životních podmínkách. V jednotkách časoprostorového dějinného vývoje a výměn lidských bytostí v planetárním prostoru.
Je možno se zamyslet nad slovy národního básníka Viktora Dyka a jejich parafrázování
….Dím Tobě, není smrt, je jen stálý růst, pro tebe, a pro tvé úkoly…
Jsou to slova zamyšlení nad lidským údělem, homo sapiens osobního a celospolečenského rozsahu ve vývojovém trendu lidského civilizačního procesu.
Je to projev racionálního i emotivního charakteru, že za všech životních okolností je nutno vycházet vždy ze své lidské existence k hledání nové smrtelné, ale i duchovní nesmrtelné existence. Víry, že nad lidskou nicotou je víra v duchovní poslání a k vyhlížení nad lidský existenční prostor k vyššímu smyslu, důvodu a cíli.
Smysl lidské civilizace
Smysl, důvod a cíl lidské civilizace je spojený a propojený s lidskou existencí a lidstvím na planetě, v kosmických, planetárních a lidských procesech a existenčních osobních a společenských rozměrech. Člověk a lidská společnost hledá smysl, důvod a cíl své existence v nepředvídatelných, někdy předvídatelných skutečnostech.
Homo sapiens jako moudrá lidská bytost představuje harmonii fyzické materie se stále se rozvíjejícím duchovnem v lidských dějinách v nestatickém a stále se rozvíjejícím kosmickém prostředí.
Tajemství existence homo sapiens jako člověka moudrého hledá lidská bytost a společnost v celém svém dějinném vývoji. V minulosti, vždy v současnosti a bude i ve své existenční perspektivě. stále hledat. Lidská víra ve své stále více se rozvíjející člověčí duchovní schopnosti se propojuje i v různou víru posmrtné existence své duchovní podstaty. Ve víru v posmrtné a duchovní existence, a i možný zánik v nicotu.
V lidském civilizačním a dějinném procesu se lidská víra v existenci duchovní hodnoty PROMĚNUJE V NÁBOŽENSTVÍ A STÁVÁ SE LIDSKY RACINÁLNÍM I EMOTIVNÍM PROJEVEM lidského faktoru na planetě a ve vesmíru.
Stává se i fundamentem křesťanství a římské katolické víry v civilizačním procesu lidství.
Lze konstatovat, že perspektivu homo sapiens, člověka moudrého a lidství je možno spojovat s okamžikem existence a konkrétním bytím.
Lidství je osou, vrcholem, klíčem, svorníkem, sponou a smyslem vesmírného vývoje, absolutním bodem, k němuž spějí celé kosmické dějiny a v němž se protínají veškeré vývojové linie, přepokládá a zahrnuje jak svou První a Poslední Příčinu existence Boha. Jiná možná paradigma neomezené lidské svobody končí v hmotné nicotě.
Teilhard de Chardin, křesťanský a katolický jezuita, přírodovědec a filozof
Podklady publikace T. de Chardina a ve společenské a filozofické návaznosti V. Ryneše
