Článek
Nikdy nebyl jméno.
Ticho.
Jméno zůstalo v prostoru před hlasivkami a polklo se.
Proč má jméno nade mnou moc?
Proč používám zdrobněliny u dospělého muže?
Milovala jsem ho se všemi chybami, zvláštnostmi.
Ale jméno?
Odešel před dvěma lety. Prošla jsem vším.
Hledala jsem chyby.
Hledala jsem řešení.
Hledala jsem důvody.
Našla jsem jen další otázky.
Puzzle jsem skládala pomalu.
Obrázek je celý.
Já už to vím.
Už nade mnou nemá moc.
Zaznělo jeho jméno. V duši klid.
V srdci nic.
