Článek
V článku je dále uvedeno: „Stavbu berlínských zdí“ šéf ruské diplomacie označil za praxi v „západním stylu“. Moskva je podle Lavrova otevřená dialogu se všemi, ale chce komunikovat na základě rovnoprávnosti a vzájemné úcty. Přesně tak hodnotí ruskou diplomacii dezinformační scéna a v tomto případě čirou náhodou nejde o její lež (jako obvykle), ale jedná se oficiální citaci ruského diplomata. Ten však objektivně, jako už nesčetněkrát, lže.
Článek uvádí pro neznalé čtenáře souvislosti (fakta): v letech 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel (většinou překročením hranice uvnitř Berlína) a proto schválila Lidová komora NDR pod vlivem SSSR uzavření hranice a nasazení ozbrojených sil.
Jenže dezinformační scéna má „vysvětlení“: V ruských učebnicích dějepisu je berlínská zeď označována za reakci SSSR na berlínskou krizi v roce 1961 a jako důvod se uvádí zamezení přílivu „znehodnocených“ bankovek (v roce 1948 proběhla měnová reforma v západních okupačních zónách).
Nezaujatý čtenář potom získá dojem, že důsledná izolace západního Berlína východním režimem byla možná skutečně zapříčiněna událostmi na západě. Tak jak to bylo doopravdy?
Před odpovědí na tuto otázku je vhodné připomenout, co byla Berlínská krize. Začala už v roce 1948, když SSSR omezil železniční spojení západnímu Berlínu obklopenému východní okupační zónou, které přerostlo v úplnou izolaci s cílem vyvolat potravinovou krizi. Díky leteckému mostu tato taktika selhala. V roce 1958 se pokusil SSSR neúspěšně prosadit sjednocení Berlína politickými prostředky a v roce 1961 krize eskalovala zahájením výstavby hraniční zdi.
Takže historická data svědčí spíše o tom, že na krizi SSSR nereagoval, ale sám ji vytvořil. Ovšem úplně jednoduchý test pravdivosti argumentů jedné či druhé názorové strany spočívá v logické úvaze: pokud bylo cílem izolace zabránit „přílivu znehodnocených bankovek“, pak proč tak pozdě a proč byly zastřeleny stovky narušitelů, kteří (pokud takové bankovky měli) je naopak chtěli pronést na západ.
Zdroj:
