Článek
Moderované debaty se účastnilo 7 vzdělaných a inteligentních osobností (nikoli politiků). Z několika krátkých vstupů politiků pak zaujala obava o to, aby nebyli zastánci menšinových názorů „nálepkováni“.
Jako příklady menšinových názorů byly uvedeny dva. První představuje tvrzení, že není správné pomáhat napadené Ukrajině, druhý názor tvrdí, že klimatická krize (změna) neexistuje.
Ano, oba názory jsou menšinové a prosazují je zástupci se souhrnným ziskem 15,55 % platných volebních hlasů, nicméně je mezi nimi ještě jeden zásadní rozdíl.
Nejprve si však všimněme jiné zajímavé situace: když v předminulých volbách sestavila vládu pětikoalice, plnily veřejný prostor námitky minulé opozice a jejích sympatizantů (kromě vyloženě dezinformačních webů např. Parlamentní listy, Právo nebo MF Dnes) o podvodu „pětikolky“ na voličích. Dnes je situace úplně stejná, jen v obráceném gardu. Dnešní trojkoalici (ve skutečnosti rovněž slepenec zhruba 5 uskupení) navíc tvoří i strany, které se zásadně neshodnou na některých základních politických otázkách. A kupodivu uvedená media na tuto situaci nijak nereagují. Nezávislá část médií sice komentuje účelovost tohoto seskupení, ale současně uvádí, že je to výsledek svobodných voleb, který je třeba respektovat.
A jak je to s menšinovým názorem, že nemáme podporovat Ukrajinu, protože „sami máme málo“? Je to názor, který nelze označit jako nesprávný, protože asi šestina voličů je přesvědčena o opaku a na první pohled jim dává smysl. Odhlédněme od faktu, že minimálně poslední dva roky jsou Ukrajinci pracující u nás zdrojem ne přímo obřího, ale čistého zisku. Skutečností je, že státní rozpočet je deficitní a primitivní logika vede k uvedenému názoru. Jenže (doufám) existuje většina, která je přesvědčena o tom, že ustupovat zlu není dlouhodobě udržitelné a už jen z morálního hlediska je potřebné napadené zemi pomáhat. Pod pojmem zlo si možná každý představuje něco jiného, ale v tomto případě platí „zlo = porušení mezinárodního práva“. Výmluvy na údajné „provokace“, které byly „příčinou“ války nemají ani cenu polehčujících okolností, protože pro nezávislý soud je vždy rozhodující skutek. Při úvahách o správnosti nebo nesprávnosti názoru lze situaci přirovnat k obří firmě, která je několik let ve ztrátě. Její zisk je obrovský, ale náklady jej o něco převyšují. V takové situaci by prvoplánová logika vedla k okamžitému bankrotu firmy. Jenže stát by měl na krku mnoho nezaměstnaných a výsledek by byl patrně mnohem horší, než překlenující půjčka. Názory na řešení se zkrátka mohou lišit.
Ukrajinu podporuje většina demokratických zemí a většina z nich má rovněž deficitní rozpočet. Tyto země si však uvědomují, že jde o investici do vlastní bezpečnosti a budoucnosti. Uznávám, že investice je riziková, ale takové jsou z podstaty všechny. Pikantní je, že většina kritiků vojenské pomoci současně upozorňuje, že na „obchodu s válkou“ vydělávají „oni“ (ilumináti, elity, zbrojaři, židé apod.). Mělo by z toho vyplývat, že část „jejich“ zisku je zdrojem příjmu do rozpočtu, což je pozitivní aspekt nebo ne?
V případě druhého menšinového názoru je situace výrazně odlišná. Klimatická změna je měřená a dokumentovaná realita, není to „ideologický konstrukt“. Skleníkový efekt je fyzikální jev teoreticky podložený, laboratorně prokázaný a ověřený v praxi, takže ho žádný názor nezmění. Za posledních sto let lidstvo zvýšilo obsah nejvýznamnějšího skleníkového plynu v atmosféře o zhruba 40 % (jde o globální ukazatel, nikoli o nějaké měření na komíně). Pokud má někdo názor, že klimatická změna neexistuje, je to srovnatelné s tvrzením, že Země je placatá. Není to „menšinový názor“, je to popírání přírodních zákonů a tedy nesmysl. Pokud někdo takový „názor“ propaguje, je buď ignorant (nevzdělanec), nebo předpokládá, že ignoranti tvoří jeho voličskou základnu.
