Článek
Ústavní soud samozřejmě nerozhodl, vydal jen předběžné opatření. Normální člověk by řekl, zaplať pánbůh za to, aspoň skončí ostuda, kterou vyvolala a trvale udržuje při životě jedna vládní frakce. Omyl.
Místo zasvěcených komentářů k meritu věci slyšíme, že to bylo „moc rychlé“ (copak to vadí v případě, kdy hrozí, že za týden jakékoli rozhodnutí ztratí smysl?). Je to stejné, jako když shodou okolností tentýž den město vypoví vedoucí úřadu vlády nájemní smlouvu, protože se zjistilo, že pronajatý byt dál pronajímá. Co na tom, že výpověď je v souladu s pravidly - bylo to „moc rychlé“, takže „politické“. Jak se může někdo, kdo se aktivně hrne do politiky divit, že se s ním jedná „politicky“?
Mezi fanoušky Motoristů jsou také právníci. Alespoň ve včerejší TV debatě taková dokázala jednak předpovědět, že nejméně jeden ze soudců, kteří včera chyběli, se přikloní na stranu dvou, kteří byli proti předběžnému opatření, jednak tvrdila, že si nedokáže představit, že by tím ústavní soud nepředjímal své rozhodnutí. Jenže většina profesionálů i laiků si to představit dokáže. Tím, že soud vydal předběžné opatření, jenom zajistil, aby platil dosavadní stav, který nikomu dvacet let nevadil a pravděpodobně je i ústavní. Ale až budou soudci měsíce luštit ústavu, možná dojdou k poznání, že přestože všichni prezidenti na vrcholné setkání NATO vždy jezdili, nárok na to neměli a do budoucna budou jezdit jen se souhlasem vlády. Stejně tak je možné, že zjistí, že když vrchní velitel ozbrojených sil má zastupovat stát, tak v případě vrcholných setkání s „vojenskou tématikou“, je normální (tj. ústavní), že tam pojede. Je to padesát na padesát. Tak je to jednoduché. Přesto se právnička snažila divákům naznačit, že když dal soud předběžným opatření za pravdu prezidentovi, upírá totéž vládě. Jakže? Vždyť vládní delegace tam jede v plném počtu, nikdo vládě nic neupírá.
V debatě také zaznělo, že je to „žabomyší válka“, která občany nezajímá (kdo ví?) a že je vina na obou stranách. Tak si to schválně shrňme: začalo to nejmenováním pana Turka ministrem , což viděno optikou Motoristů znamená: prezident si začal. Motoristé začali mávat kompetenční žalobou, protože sebevědomě tvrdili, že prezident porušil ústavu. Prezident řekl: dobrá, když mi to nařídí ústavní soud, Turka jmenuju, ale tady máte důvody, pro které to neudělám dobrovolně. Takže ve skutečnosti „si začal“ ten, kdo navrhl nejmenovatelného kandidáta, protože Motoristé zřejmě nevěřili, že by soud řekl: jasně, i nácek může do vlády (zvláště, když nerozumí resortu), takže žalobu nakonec nepodali. Dokonce ani jmenovaný se nedomáhal soudní omluvy „za pomluvy“, jak sliboval. Následovalo Macinkovo zprostředkované, ale nechutné „vyhlášení války“, totiž vyhrožování prezidentovi. Když to prezident zveřejnil (kdo by to na jeho místě neudělal?), tak mu vyčítali, že je práskač, že to byla soukromá korespondence. Soukromá korespondence ministra s prezidentem ve věci fungování státu? Snad každý kromě Motoristů chápe, že je to nesmysl. Když vyhrožování nezabralo, začal Macinka prezidenta pomlouvat kudy chodil (je prý šéf opozice, vyvolává konflikty, štěpí společnost atd.). Inu, zloděj obvykle křičí: chyťte zloděje. Ovšem veřejně avizované zamítnutí prezidentovy cesty na summit ministr pro jistotu oddaloval, co nejdál to šlo (umožnila mu to také pasivita premiéra, kterého mají Motoristé tak trochu „v hrsti“, víme proč). Takže cestu prezidentovi oficiálně zakázali, až když si mysleli, že ústavní soud se do doby konání akce ani nestačí sejít (jako obvykle).
Jenže ústavní soudci nejsou ve věži ze slonoviny. Konflikt, který se vleče skoro půl roku, nepochybně zaregistrovali už dříve a nějaký názor asi měli. Takže nakonec všechny překvapili svou rychlou reakcí. Díky za to. Oponenti budou šířit hlouposti, jako že jsou soudci prezidentovi zavázáni za jmenování nebo, že rychlost znamená zbrklost, případně, že jde o ústavní puč (Macinka se nebojí říkat ani takovou stupiditu). Podobné bludy snad svobodná společnost vydrží. Horší by bylo, kdyby vláda ústavní soud nerespektovala (a není pochyb, že pokud by to bylo v pravomoci pana Macinky, stalo by se). Držme si palce.
