Článek
Diplom jako zboží
Soukromé vysoké školy v Česku se v posledních dvaceti letech rozrostly jako houby po dešti. Na první pohled vypadají moderně – nové budovy, slušivá loga, studium „šité na míru“ pracujícím. Jenže za leskem marketingu se často skrývá tvrdá realita: titul si tam může koupit skoro každý, kdo zaplatí.
Tlaky na učitele: „Projdou všichni“
Bývalí lektoři ze soukromých VŠ popisují stejný scénář: pokud student platí, škola si nemůže dovolit, aby neprošel. Učitelé jsou tlačeni ke snižování nároků a k toleranci ignorace. Zkoušky se stávají formalitou, diplom rutinním výstupem, který má držet „spokojeného zákazníka“.
Kvalita nebo business?
Když se vzdělání stane byznysem, zákonitě se mění i jeho podstata. Student už není žák, který musí obstát, ale zákazník, který má být spokojený. Místo tlaku na výsledky vzniká tlak na udržení „klienta“. V takovém prostředí se z odbornosti stává vedlejší produkt.
Jak to dopadá na absolventy?
Výsledkem jsou tisíce diplomovaných lidí, kteří nemají reálné znalosti ani kompetence. Trh práce to vnímá – prestiž mnoha soukromých VŠ je mizivá, zaměstnavatelé jejich absolventy berou s rezervou. A poctiví studenti, kteří opravdu studují, tím trpí nejvíc: jejich diplom má menší váhu.
Proč to stát toleruje?
Ministerstvo školství sice kontroluje akreditace, ale tlak je obrovský – počet studentů = peníze. Soukromé školy často argumentují „dostupností vzdělání“. Jenže dostupnost za každou cenu nakonec degraduje celý systém.
K čemu pak titul je?
Pokud diplom přestane být zárukou znalostí a stane se jen papírem pro životopis, ztrácí vzdělávání smysl. A společnost platí cenu: nedůvěrou v odborníky, inflací titulů a neschopností odlišit kvalitu od pozlátka.
Závěr:
Vysokoškolský titul má být potvrzením odbornosti, ne účtenkou za školné. Pokud stát nezačne tvrději kontrolovat soukromé školy a nastavovat jasná pravidla, riskujeme, že diplom ztratí hodnotu úplně. A tím i důvěru ve vzdělání jako takové.
