Článek
Hrdinství v tichosti
Irena Gutová pocházela z Polska. Narodila se v roce 1922 do katolické rodiny a její život se zdál být obyčejný – dokud do něj nevpadla druhá světová válka. Když nacisté okupovali její zemi, začala pracovat jako služebná pro německého důstojníka Eduarda Rügenera. Právě díky tomu dostala přístup k informacím a prostorům, které jiní neměli.
Brzy zjistila, že v nedalekém ghettu hrozí několika jejím známým smrt. A místo aby mlčela – jako většina – rozhodla se jednat. Bez zbraní, bez plánů a bez záruky, že přežije.
Dvanáct životů ve sklepě
Irena nejprve pašovala jídlo. Poté, co ale viděla, jak gestapo popravuje Židy bez slitování, se rozhodla pro neuvěřitelně riskantní krok: v domě, kde bydlela a obsluhovala německé důstojníky, ukryla 12 Židů ve sklepě a později i ve skříních a pod podlahou.
Díky své inteligenci a obezřetnosti dokázala úkryt utajit přes půl roku. Riskovala při tom život každý den – stačilo jedno podezření, jedna návštěva, jedno šlápnutí vedle.
Peklo, které předcházelo odvaze
Ještě předtím, než začala s ukrýváním Židů, se sama stala obětí brutality. Při přesunu do Německa ji znásilnili ruští vojáci – zkušenost, o níž později řekla, že ji proměnila navždy. Už tehdy věděla, že jestli přežije, nikdy nebude mlčet, když někdo trpí. Tato hluboká rána byla i jedním z důvodů, proč se rozhodla odporovat zlu – i beze zbraně.
Když ji přistihli – mlčela. A přežila.
K odhalení nakonec došlo. Německý důstojník Rügener přišel na to, že mu v domě někdo tajně žije. Mohl ji nechat okamžitě popravit. Ale nestalo se – Rügener si místo toho chtěl Irenu vzít za ženu. Souhlasila. Ne z lásky, ale aby zajistila bezpečí všem dvanácti lidem, které ukrývala. I to byla forma boje.
Po válce uprchla do Německa a pak do Spojených států, kde dlouho o svém příběhu mlčela. Teprve v 80. letech jej vyprávěla světu. Ne proto, aby byla oslavována, ale aby se nezapomnělo, co znamená být člověkem – i v čase nelidskosti.
Odkaz odvahy
Irenin příběh byl zpracován v knize In My Hands a na divadelních prknech. V roce 1982 ji izraelský památník Jad Vašem ocenil titulem Spravedlivá mezi národy. Její odvaha dodnes inspiruje – nejen jako příběh druhé světové války, ale i jako vzkaz pro naši dobu, kdy se tiší hrdinové opět ztrácejí v hluku sobectví.
⸻
Zdroje:
• Gut Opdyke, Irena. In My Hands: Memories of a Holocaust Rescuer (Random House, 1999)
• Jad Vašem: https://www.yadvashem.org
• The New York Times obituary (2003)
• United States Holocaust Memorial Museum: https://www.ushmm.org
