Článek
Přerušovaný půst, známý jako intermittent fasting (IF), má jeden geniální marketingový tah: zní chytře, působí vědecky a slibuje výsledky bez počítání kalorií. Prostě jen „nejíš ráno a večer“ – a tělo zhubne samo. Co může být jednodušší?
Možná ale až příliš jednoduché.
Intermittent fasting si dnes zamilovali influenceři, sportovci i manažeři. Na sociálních sítích mluví o lepší energii, ostřejší mysli a ztrátě tuku. Někteří tvrdí, že IF léčí záněty, prodlužuje život a chrání před nemocemi. Jenže stejně jako u jiných výživových trendů je realita složitější – a někdy dost nepříjemná.
Co se děje v těle, když nejíte?
V době půstu tělo přechází na tzv. ketózu – spalování tuků místo cukrů. To může být užitečné, pokud je vaše tělo zdravé, psychika v rovnováze a spánek kvalitní. Ale většina lidí žije přesný opak: stres, přetížení, nedostatek spánku.
A tady začíná problém.
Když tělu odepřete jídlo, stoupne hladina kortizolu. To může zpočátku vyvolat pocit ostrosti a soustředění – jenže ve skutečnosti jde o stresovou reakci. Tělo se ocitá ve stavu ohrožení. Při dlouhodobém hladovění může dojít k únavě nadledvin, poruchám spánku a hormonální nerovnováze.
Zvláště u žen je riziko vyšší: výzkumy ukazují, že pravidelný IF může vést k narušení menstruačního cyklu, snížení plodnosti nebo problémům se štítnou žlázou.
Hlad jako životní styl?
IF navíc svádí k poruchám příjmu potravy – i když vypadá „zdravě“. Začíná to nevinně: jíte jen osm hodin denně. Pak pět. Pak čtyři. Ráno se trápíte hlady, večer se přejíte. A další den začíná znovu.
Tělo se brání. Šetří. Zpomaluje metabolismus.
Psychika na tom není lépe: stoupá podrážděnost, úzkosti, fixace na jídlo. A pokud přerušíte půst – přijdou výčitky a pocit selhání. „Nezvládl jsem to.“ Jenže co když to není o disciplíně, ale o nevhodné metodě?
Pro koho IF není – i když vám to nikdo neřekne
- Ženy v reprodukčním věku
- Těhotné a kojící
- Lidé s úzkostmi nebo depresí
- Ti, kdo mají v minulosti poruchy příjmu potravy
- Tělo pod vysokým stresem (např. manažeři, rodiče malých dětí, nespavci)
U těchto skupin může IF zhoršit fyzickou i duševní kondici. Navíc většina běžných lidí nemá kapacitu kombinovat hladovění s kvalitní stravou, odpočinkem a pohybem. Místo „očisty“ tak přichází kolaps.
Ne každé hladovění je zdravé. A ne každá kontrola je svoboda.
