Článek
1. Statistiky mluví jasně: sex ustupuje ze scény
V USA i Evropě klesá sexuální aktivita mladých lidí.
Například v Japonsku už téměř třetina mladých dospělých vůbec nemá sexuální zkušenost.
V západních zemích roste počet těch, kteří žijí bez partnera, bez fyzického kontaktu, bez potřeby vztahu.
A ne, není to „jen fází“ nebo výmyslem sociálních sítí. Je to reálný posun chování – a hodnot.
2. Permanentní připojení = ztráta blízkosti
Mladí lidé jsou online nonstop, ale intimitu si neumějí vybudovat.
Zprávy? Ano. Emoji? Jasně.
Ale dotknout se?
Políbit?
Zvládnout trapnost ticha?
Tělo najednou působí rušivě. A blízkost nebezpečně.
Vztah je náročnější než video. A tělo je zranitelnější než profilovka.
3. Porno místo reality
Porno se stalo hlavním sexuálním učitelem celé generace.
Dostupné, rychlé, bez emocí, bez odmítnutí.
Jenže reálný sex s reálným člověkem?
Není vystříhaný. Není dokonalý. Není bez chyb.
A mnoho mladých lidí zjistí, že je jednodušší kliknout než riskovat.
4. Úzkost místo vášně
Generace Z čelí obrovské míře úzkostí, nejistot, společenského tlaku a tělesné nespokojenosti.
Sexualita není svobodný prostor – ale místo, kde můžeš selhat, být hodnocen, ztrapnit se.
A tak se mladí radši drží zpátky.
Ne protože by nechtěli blízkost – ale protože se jí bojí.
5. Svoboda všech možností = neschopnost volby
Dřív jsi měl dvě holky ve třídě. Teď máš 2000 lidí na dosah na Tinderu.
Výsledek? Místo přirozeného sbližování přichází nekonečné přepínání, srovnávání, analyzování.
Když můžeš mít kohokoli, je těžké rozhodnout se pro někoho.
6. Nejde jen o sex. Jde o vztahy
Sexuální pasivita není problém sama o sobě.
Problém je, že odráží úpadek vztahovosti, komunikace a důvěry.
Generace, která má všechno, ztrácí kontakt s tím nejzákladnějším: s druhým člověkem.
Závěr: Možná to není konec sexu. Možná je to začátek otázky: proč vlastně chceme být spolu?
Mladí lidé dnes nemají méně sexu, protože jsou líní.
Mají ho méně, protože žít ve vztahu, být v těle a říct „miluju tě“ je těžší než kdy dřív.
A možná je čas přestat se smát jejich zdrženlivosti – a začít se ptát, co jsme jim (ne)předali.
