Článek
Když mléko není kamarád
Laktózová intolerance znamená, že tělo neumí zpracovat mléčný cukr – laktózu. Chybí mu enzym laktáza, který ji normálně štěpí. Výsledek? Po mléku, zmrzlině nebo cappuccinu přichází křeče, nadýmání, průjem, někdy i únava.
Na rozdíl od alergie nejde o imunitní reakci, ale o problém v trávení. A dobrá zpráva je, že většina lidí ji zvládne – existují bezlaktózové produkty, laktázové tablety a přirozeně nízkolaktózové potraviny (např. tvrdé sýry nebo kefír).
Co ale pomáhá nejvíc? Zkoušet a poslouchat tělo. Někdo nesnese kapku mléka, jiný zvládne jogurt bez potíží.
Celiakie: Když se tělo brání pšenici
Celiakie je úplně jiný příběh. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy tělo reaguje na lepek (gluten) – bílkovinu v pšenici, žitu a ječmeni. I malé množství lepku může poškodit tenké střevo, které pak nedokáže vstřebávat živiny.
Projevy bývají zrádné: únava, chudokrevnost, průjmy, nadýmání, hubnutí, bolesti kloubů nebo dokonce deprese.
Léčba? Absolutní bezlepková dieta. Žádné „trochu“, žádné „jen kousek“. A i stopové množství může vyvolat reakci.
Naštěstí je dnes bezlepková nabídka široká – od těstovin přes chleby po pivo. Co ale bývá nejtěžší? Sociální situace. Restaurace, školní jídelna, návštěvy – najednou musíte přemýšlet nad každým soustem.
Jak žít normálně
Lidé s intolerancí i celiakií často popisují, že se jim po změně stravy doslova rozsvítilo. Méně únavy, lepší trávení, čistší pleť.
Klíčové je nebát se o tom mluvit – říct to rodině, přátelům, školní jídelně nebo kolegům. Většina lidí dnes rozumí tomu, že „bez lepku“ a „bez laktózy“ není módní výstřelek, ale způsob, jak zůstat zdravý.
Shrnutí: Není to konec světa, ale začátek jiného jídelníčku
- Laktózová intolerance = tělo neumí trávit mléčný cukr → pomáhá bezlaktózová dieta nebo enzymy.
- Celiakie = tělo napadá vlastní střevo při kontaktu s lepkem → nutná přísná bezlepková dieta.
- Obojí lze zvládnout – chce to trpělivost, čtení etiket a trochu odvahy měnit zvyky.
