Článek
Pojďme si ji nyní připomenout.
Je sychravé zimní odpoledne, středa 23. ledna 2008, 16 hodin 51 minut a z mezinárodního letiště Frédérica Chopina ve Varšavě startuje vojenský transportní letoun CASA C-295M polských vzdušných sil. V kokpitu téměř nového dvoumotorového turbovrtulového stroje španělské výroby, který má za sebou pouze 300 hodin provozu, sedí čtyřčlenná posádka a na palubě 36 vysokých důstojníků. Ti se vracejí z konference o bezpečnosti letecké dopravy zpět na své základny.
Letoun naprosto bez problémů vystoupá do cestovní hladiny a než se pasažéři nadějí, už klesají k letišti na vojenské základně Powidz, vzdálené od Varšavy 200 kilometrů. Tam vystoupí 9 důstojníků a let pokračuje do Poznaně, což je co by kamenem dohodil. Na zdejší letecké základně Krzesiny opustí palubu dalších 11 pasažérů a zbývajících 16 pokračuje v 18 hodin 24 minut středoevropského času dál.
Příští zastávkou je vojenská letecká základna Miroslawiec, kam by měla CASA s 20 lidmi na palubě dorazit za 30 minut. V tuto chvíli nikdo z pasažérů ani členů posádky netuší, že se tamější ranveje už nikdy v životě nedotkne. Ale nepředbíhejme.
Meteorologická služba na letišti v Miroslawci na severozápadě Polska hlásí posádce vojenského stroje nepříznivé povětrnostní podmínky. Ostatně, déšť, mlha, silný vítr a špatná viditelnost je provázejí po celý let z Varšavy, takže nic nového pod sluncem, respektive pod nízkou oblačností. Ale jak se CASA C-295M blíží ke své předposlední zastávce, počasí na tamějším letišti se ještě zhoršuje. Nad ranvejí visí těžké mraky, jejichž spodní hranice se nachází ve výšce pouhých 90 metrů a dohlednost v přízemním oparu činí 3 kilometry.
Piloti jsou pod značným tlakem, s generalitou na palubě přece nemohou divertovat jinam. I přes podmínky na samé hranici přípustnosti, dostávají povolení k přistání na dráhu 30 vojenského letiště v Miroslawci. Tím z nich obavy trošku spadnou, zkušený dispečer na věži přece ví, co dělá.
Tamější letiště není vybaveno systémem ILS pro přesné přístrojové přiblížení, který by dovedl letoun až na práh dráhy. Posádku na přistání navádí řídící letového provozu na základě údajů o jejich poloze z radarů. Tento způsob vyžaduje jak od pilotů, tak dispečerů naprosté soustředění a dokonalou koordinaci, zvláště, pokud se provádí v mlze a ještě k tomu potmě. Ale vojenští piloti by si s nepřízní počasí měli hravě poradit.
Posádka klesá k ranveji, konfiguruje letoun na přistání a čeká, že každým okamžikem vylétne z mraků a získá vizuální kontakt se zemí. Soustředí se na pohled z okna a zapomene sledovat přístroje. Stroj náhle začne klopit doleva, překročí maximální úhel náklonu, ztratí vztlak a vertikální rychlostí 1 800 metrů za minutu se nezadržitelně blíží k zemi. Do ní naráží v dopředné rychlosti 148 uzlů, což představuje 274 kilometrů v hodině. V 19 hodin 7 minut dopadá do lesa 1 300 metrů od prahu dráhy 30 letiště v Miroslawci a zachvátí ho požár. Přestože záchranné jednotky z vojenské základny jsou na místě během okamžiku, nikomu z 20 lidí na palubě už není pomoci.
Ihned po uhašení požáru a ukončení pátrání po přeživších nastupují do práce vojenští vyšetřovatelé. Ještě v noci navštíví místo katastrofy polský premiér Donald Tusk, který zároveň přislíbí veškerou pomoc pozůstalým po obětech.
Pátrání po příčinách tragické havárie se táhne několik měsíců. Experti nejprve vyloučí závadu motorů. Obě pohonné jednotky pracovaly zcela správně až do samého konce. O tom svědčí typické poškození vrtulí a nečistoty uvnitř. Detailním zkoumáním trosek dojdou k jednoznačnému závěru. Necelý rok starý transportní letoun byl po technické stránce v naprostém pořádku.
Odborníci na letecké nehody polských vzdušných sil pečlivě zkoumají veškeré záznamy o povětrnostní situaci na letišti v Miroslawci onoho osudného večera, ale žádný jev, který by sám o sobě smetl z nebe mnohatunový transportní letoun, nenajdou. Zbývá tedy jediné, selhání lidského faktoru.
Po několika měsících doslova mravenčí práce stanoví vyšetřovací tým jako příčinu tragické havárie vojenského transportního letounu CASA C-295M polských vzdušných sil celý řetězec pochybení posádky. Ta v závěrečné fázi přiblížení ztratila prostorovou orientaci, což vedlo k nekontrolovanému náklonu letounu, ztrátě rychlosti a tím pádem vztlaku. Soustředila se totiž na získání vizuálního kontaktu s ranvejí a o nějaké koordinaci práce mezi jednotlivými členy posádky nemohla být ani řeč. Velitel letu neměl téměř žádnou zkušenost s tímto typem stroje ani kvalifikaci pro noční přistání s ním. Posádka špatně nastavila výškoměry a ještě k tomu chybně interpretovala údaje z nich. Na letounu byl deaktivován výstražný systém dosažení maximálního úhlu náklonu stejně jako varovný signál upozorňující na blízkost země.
Částečný podíl na havárii má i řídící letového provozu. Ten povolil přistání letounu, který nebyl stabilizován a experti rovněž shledali nedostatky v jeho navádění k prahu dráhy.
Na základě závěrečné vyšetřovací zprávy odvolal polský ministr obrany z funkce pět zodpovědných příslušníků letectva.
Od této havárie uplynulo již více než 18 let a letouny CASA C-295M, nyní známé pod názvem Airbus C295, dál spolehlivě a bez nehod slouží armádám téměř 40 zemí po celém světě, včetně té naší.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://wlw.wp.mil.pl/en/news/anniversary-of-casa-c-295m-mishap/
https://rowery.wzp.pl/en/3928-pomorze-zachodnie-the-monument-to-the-victims-of-the-casa-c-295m-plane-crash
Accident CASA C-295M 019, Wednesday 23 January 2008 https://share.google/FA67LL7U8HLYy4OPW
Cause of military plane crash in Poland sought https://share.google/5Henpj1LLRVF1H94m
CASA C-295 M tragedy on 2008-01-23 – Polot.net https://share.google/mjouAHn9aMMyZpact
