Článek
Je čtvrtek 19. ledna 2006 a příslušníci česko-slovenského kontingentu se vracejí domů z půlroční mírové mise KFOR v Kosovu. 42 vojáků však již svoji rodnou zemi nikdy nespatří.
Krátce před 17. hodinou nastupují vojáci na letišti v Prištině do dvou vojenských letounů: AN 24 a AN 26, které je mají dopravit do východoslovenských Košic. Odtamtud se přesunou do kasáren v Trebišově.
Jelikož Antonov AN 26 veze značné množství nákladu, vejde se do něj pouze 12 pasažérů. A 43 vojáků, kteří se velice těší na své rodiny a přátele, nastupuje do AN 24. Tento letoun poletí první. Posádka, kterou tvoří velmi zkušení piloti s dlouholetou praxí na těchto spolehlivých strojích, provádí předletovou kontrolu. Vojáci, mezi nimiž se za půl roku vytvořilo pevné přátelství, se loučí se skupinou, která v Kosovu zůstává.
Poslední nastupuje na palubu AN 24 npor. Martin Farkaš, tak na něho zbyde nepopulární místo „na ocase“, kde to dost hází. To mu pravděpodobně zachrání život, ale nepředbíhejme.
V 16 hodin a dvě minuty UTC, tedy v 17:02 místního času AN 24 vzlétá z prištinského letiště a let probíhá naprosto normálně. O 10 minut později startuje z téže ranveje druhý letoun, AN 26. Oba stroje letí po stejné trase přes Srbsko, Makedonii, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. I mezi piloty vládne dobrá nálada. Těší se, že za dvě a půl hodiny spatří světla ranveje košického letiště. Jenže tam vojenský letoun s 43 lidmi na palubě nikdy nedoletí.
V 19 hodin 30 minut se AN 24 nachází v maďarském vzdušném prostoru a blíží se ke slovenským hranicím. Posádka se loučí s řídícími letového provozu v Budapešti a ve vzdálenosti 60 kilometrů od košického letiště navazuje spojení s tamějšími dispečery. Ti nabízejí pilotům možnost takzvaného vizuálního přiblížení a přistání, to jest bez navádění z věže. Je sice tma, ale naprosto jasno a světla ranveje jsou vidět na kilometry daleko. Piloti souhlasí, a tím berou veškerou zodpovědnost za přistávací manévr na sebe.
Letadlo se nachází nad maďarskými vískami v údolí řeky Hornád a klesá na přistání. Zbývá jim přeletět pár kopců kolem vesničky Hejce a budou na Slovensku.
V 19 hodin a 37 minut se letoun začne z ničeho nic silně otřásat. Ne, nejsou to turbulence, ale něco horšího. Stroj kosí vršky statných buků na vrcholu kopce Borsó. A pak už to jde ráz na ráz. Ve vysoké rychlosti naráží do země a okamžitě ho pohltí plameny. Mizí z obrazovek řídících letového provozu. Ti se marně pokoušejí posádku několikrát kontaktovat. Okamžitě vyhlašují poplach a spojují se s piloty AN 26, kteří letí po stejné trase. Ti vidí, že je zle. Spatří hořící trosky havarovaného letounu poblíž maďarské obce Hejce 26 kilometrů od Košic.
Npor. Farkaš, o němž jsem se zmiňovala v úvodu, je jediný, kdo tuto tragickou havárii přežil a dokonce je při vědomí. Cítí velký chlad a bolest, přesto se dokáže postavit na nohy a odejít od hořících trosek dál do bezpečí. Martin, při němž v tu chvíli stáli asi všichni svatí, si zprvu myslí, že je to jen hororový sen, z něhož se za chvíli probudí. Trvá mu hodnou chvíli, než zjistí, že to fakt.
Bere do ruky mobil a volá manželce, s níž měl ještě ten večer domluvený sraz v trebišovských kasárnách. Oznamuje jí, že jejich letadlo havarovalo. Jelikož je známý jako šprýmař, žena mu zpočátku nevěří. Na místě je velice špatný signál, a tak se hovor přeruší. Za chvíli se paní Farkašové podaří dovolat zpátky, tak jí Martin vše podrobně popisuje. A konečně pochopí, že si manžel opravdu nedělá legraci.
Když po dlouhých dvou hodinách dorazí na obtížně přístupné místo první záchranáři, vidí jediného přeživšího, který sedí dezorientovaný na pařezu a bezmocně pozoruje, jak oheň pustoší vše kolem. Martinovi je jasné, že své kamarády již nikdy nespatří, což záchranáři později potvrdí.
A proč se záchranné složky dostanou na místo tak pozdě? Terén je i pro velká hasičská auta velice obtížně sjízdný kvůli velkému množství sněhu a sanitky se nahoru vůbec nedostanou. Musí zůstat pod kopcem a záchranáři jdou několik kilometrů v závějích pěšky.
Vojáci z trebišovské posádky marně čekají na své kolegy na košickém letišti, přitom letadlo mělo už dávno přistát. A když uvidí záchranářské vrtulníky, mířící k maďarským hranicím, začínají tušit, že se s jejich letadlem něco stalo.
Zpráva o leteckém neštěstí se dostala i na základnu v Kosovu a tamější vojáci jsou z ní zdrceni. Záchranářům, kteří pracují na místě celou noc, pomáhají i obyvatelé nedaleké obce. Bohužel, nikoho živého už nenajdou.
A není divu, náraz byl tak silný, že letoun doslova vysekal v hustém bukovém lese pás o šířce 40 a délce 300 metrů.
Jakmile se rozední, přijíždějí na místo dopadu letounu vyšetřovatelé a začínají pátrat po příčinách havárie. Hned dopoledne vydává náčelník Generálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky oficiální zprávu, v níž je potvrzeno úmrtí 42 vojáků, včetně členů posádky a jeden přeživší. Vojenským vyšetřovatelům ztěžuje práci fakt, že většinu z nich znali.
A k jakému závěru členové vyšetřovací komise dospěli? Nejprve vyloučili technickou závadu, letoun byl před cestou v perfektním technickém stavu, motory do poslední chvíle pracovaly a piloti nehlásili v průběhu letu žádné problémy. Rovněž tak eliminovali možný vliv počasí, neboť bylo jasno a bezvětří. Příčinou havárie bylo s největší pravděpodobností selhání lidského faktoru. Piloti začali závěrečné klesání k letišti příliš brzy, letěli pod minimální stanovenou sestupovou výškou a neuvědomili si, že musí překonat vysoké kopce.
Letoun byl vybaven systémem varování před blízkostí země, který mohl katastrofu odvrátit. Piloti ho ovšem neměli zapnutý, což je naprosto nepochopitelné, zvlášť při vizuálním přiblížení. Stačilo pár metrů a všichni by žili.
Druhý letoun AN 26 dorazil na košické letiště v pořádku a přesně podle plánu. Npor. Martin Farkaš se plně zotavil.
Od té doby k žádné havárii vojenského letounu podobného rozsahu v civilizované Evropě nedošlo a doufejme, že tomu tak bude i nadále.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/mRh2aF7icPE?si=antiy7wjQ18Q6N-m
Tragédie pro slovenskou armádu - 42 obětí havárie letadla An-24 — ČT24 — Česká televize https://share.google/2mBWE35sAEdd53Q47
Nehoda slovenského An-24 byla lidská chyba - Aeroweb.cz https://share.google/Fx0JbMpF3f9VERsVe
