Článek
První plány na stavbu pražské podzemní dráhy snoval ve své hlavě velkoobchodník Ladislav Rott již koncem 19. století a roku 1898 je zveřejnil. Tehdejší pražská podzemní dráha měla vést z Karlína přes centrum do Podolí a druhá trasa spojit Malou Stranu s Vinohrady. Bohužel, projekt zůstal pouze na papíře.
Další snahy o výstavbu metra v Praze se objevily záhy po vzniku Československé republiky. Projekt elektrické podzemní dráhy, který spatřil světlo světa v roce 1926, zahrnoval tři trasy, které měly vést podobně jako dnes.
Ale na první svezení jsme si museli počkat ještě hezkou řádku let, neboť výstavbu metra podle projektu z 20. let minulého století, zhatila druhá světová válka. Nákresy zůstaly skryté až do 60. let, kdy se podzemka, už podle novodobých projektů, skutečně začala budovat. Přesně se tak stalo 6. ledna roku 1966.
A část první trasy C z Florence na Kačerov byla zprovozněna 9. května 1974 v 9 hodin a 19 minut. (Asi měli 10 minut zpoždění.) To bylo panečku slávy a papalášů kolem, kteří slízli smetanu za tuneláře a další dělníky, bez nichž by metro nikdy nestálo. První část trasy A, z Náměstí Míru na Dejvickou, byla uvedena do provozu v roce 1978. Béčko přibylo až v roce 1985 a vedlo ze Smíchovského nádraží na Florenc. Postupně byly trasy prodlužovány do stavu, jak je známe dnes.
V současné době činí celková délka pražského metra 65,2 km a nastoupit můžete na některé z 61 stanic. Nedávno se započalo se stavbou trasy D, která povede ze stanice Náměstí Míru do Písnice. Měla by být dokončena v roce 2030 a bude na ní deset stanic.
Slíbila jsem vám zajímavosti, ne nudnou historii, tak tady je první z nich: Ještě před spuštěním provozu první trasy došlo k zádrhelu. Staré vagóny, pocházející z padesátých let minulého století, dodané sovětskými soudruhy, byly tak těžké, že se musel dodatečně zpevnit Nuselský most. Až když při zatěžkávací zkoušce unesl 66 tanků, bylo rozhodnuto, že soupravu metra unese taky. Chcete-li se vrátit do minulosti, můžete se touto soupravou projet i dnes u příležitosti historických jízd. Podrobnosti najdete na stránkách Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Při první jízdě byl cestujícím podáván dezert „metro“, který pro tuto příležitost upekli v michelské pekárně. Mimochodem, pečou ho tam dodnes a koupíte ho v každém supermarketu.
A teď konečně ke slíbeným eskalátorům a ujíždějícímu madlu. Mnozí cestující se domnívají, že jsou pohyblivé schody zkrátka špatně seřízené. Kdepak, není tomu tak. Madlo jede rychleji záměrně, abyste byli ve střehu, na eskalátorech neusnuli a neupadli.
U eskalátorů ještě chvíli zůstaneme. Určitě jste si všimli, že jezdí různou rychlostí. Ne, není to tím, že by ji zaměstnanci regulovali, například v souvislosti s počtem cestujících, skutečnost je daleko prostší. Staré schody jezdí rychle a nové pomalu. Zdá se to nelogické, ale je tomu tak z důvodu bezpečnosti. Dříve měli lidé patrně lepší motoriku.
Nejdelší pohyblivé schody najdete ve stanici Náměstí Míru, měří 87 metrů. Tato stanice je také ze všech nejhlubší, leží 53 metrů pod zemí. Proti nejhlubší stanici na světě je však břídil. Tu najdete v Kyjevě v hloubce 105,5 a jmenuje se Arsenalna. A cestou dolů si na eskalátorech postojíte dlouhých pět minut. Nahoru samozřejmě taky.
Chcete-li se svézt nejstarší podzemní dráhou na světě, zavítejte do Londýna. Tady jezdí metro již od roku 1863. Na evropském kontinentu drží primát Budapešť. Zde byla první trasa zprovozněna v roce 1896.
Ale vraťme se zpět do Prahy. Ve zdejších stanicích metra můžete obdivovat i kus historie. Například na Můstku je do stěny zakomponován skutečný můstek, který byl součástí středověkého opevnění Starého Města pražského. A Malostranskou stanici zdobí kopie soch Matyáše Bernarda Brauna.
Pod zemí se skrývá ještě jedna rarita z novodobé historie. Možná jste si někdy všimli obrovských vrat ve zdi objektu připomínajícího pevnost, který se nachází naproti Úřadu vlády. Za těmito masivními dveřmi se skrývá protiatomový kryt z období studené války, takzvaný objekt K111, spojený tunelem s metrem. Měl sloužit samozřejmě vrchnosti, tj. vrcholným stranickým a státním představitelům.
Nejkratší interval mezi vlaky ve špičce je na trase C, a sice dvě minuty. Naopak nejdéle si počkáte na trase A, dvě a půl minuty.
A nesmíme zapomenout na náš primát. Celé pražské metro je jako jediné v Evropě pokryto vysokorychlostním internetem 5G!
Mimochodem, víte, že metro mělo jezdit i v Bratislavě? Ano, a dokonce se začalo stavět. Jen se tak nesmělo jmenovat, protože soudruzi v Moskvě rozhodli, že metro smí mít pouze města s více jak milionem obyvatel. Ale o tom zase někdy příště.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://www.metro.cz/praha/prvorepublikove-metro-mohli-jsme-mit-stanice-jako-berlin.A200219_171116_metro-praha_hyr https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/jak-se-stavelo-bratislavske-metro-od-planu-na-milionovou-metropoli-k-opustenym-troskam-8362.html https://www.expres.cz/viral/metro-predvalecne-nakresy.A150830_131055_dx-viral_khor https://www.iportal24.cz/featured/sedmero-nej-prazskeho-metra-raritni-fakta-o-nichz-jste-mozna-nikdy-nepremysleli/ https://youtu.be/5Q8Z4j8JguU?si=W0A89nEUv7R9Gw5d
