Článek
Třeba takový kostkový cukr vymyslel majitel cukrovaru v Dačicích v roce 1843, a to na popud své ženy. Ta se zranila při sekání cukru z homole, v nichž se tehdy vyráběl. Cukrovarník tedy nechal vyrobit na zkoušku pár kostek. A ty se ujaly tak, že je používáme dodnes.
A kdo myslíte, že vynalezl silonky? Ano, taky Čech. Jeden z největších vynálezců minulého století, Otto Wichterle. Ten za II. světové války pracoval v chemických laboratořích obuvnické firmy Baťa ve Zlíně. A v roce 1941 tu vynalezl syntetické vlákno, takzvaný silon, z něhož u Bati utkali první ponožky a punčochy, jaké dodnes nosí ženy po celém světě. Proslulá firma Elite Varnsdorf za minulého režimu zásobovala silonkami všechny země tehdejšího východního bloku.
Mimochodem, Otto Wichterle je mnohem známější jako vynálezce kontaktních čoček. Ty spatřily světlo světa v roce 1961. Tehdejší mocipáni výzkumu a vývoji příliš nepřáli, vědci neměli potřebné zázemí ani vybavení. To však vynálezce neodradilo. Přístroj, na němž vyrobil Otto první kontaktní čočky, sestavil z dětské stavebnice Merkur a jako pohon použil dynamo z jízdního kola. A prvních 5000 čoček začalo sloužit lidem ke korekci zraku. Paradoxem je, že se záhy začaly průmyslově vyrábět téměř po celém světě, jen u nás ne. Zkrátka pan profesor měl žít v jiné době nebo v jiné zemi.
Další výrobek, který spousta z vás vlastní a používá, také vynalezl český koumák. Jedná se o pečící mísu zvanou Remoska. Proč se nazývá zrovna Remoska, nevím, ale vím, kdo ji vymyslel. Pan Oldřich Homut na počátku 50. let minulého století. Roku 1957 se dočkala sériové výroby a s krátkou pauzou v 90. letech, se vyrábí dodnes. A sice ve stejnojmenné firmě ve Frenštátu pod Radhoštěm.
V kuchyni ještě zůstaneme a zeptám se: Máte rádi obložené chlebíčky? Dnes si bez nich nedovedeme představit žádnou oslavu. A víte, kdy a kde se do nich mohli lidé poprvé zakousnout? V roce 1916 v lahůdkářství pana Paukerta v Praze na Národní třídě. Mimochodem, tato vyhlášená prodejna lahůdek fungovala až do roku 2015.
Jedním z největších českých vynálezců vůbec byl František Křižík. Jeho cesta na výsluní byla poněkud trnitá, neboť pocházel z velice chudých poměrů a při studiu musel pracovat. Snaha a píle se však vyplatila. Kromě známé obloukové lampy či elektrické tramvaje, vynalezl kupříkladu i dálkově ovládané železniční návěstidlo a zdokonalil železniční signalizační zařízení.
Obloukové lampy dávno upadly v zapomnění, neboť celý svět používá ke svícení střídavý proud, nikoliv stejnosměrný, současné tramvaje už také vypadají jinak, ale víte, co po Františku Křižíkovi zůstalo dodnes? Ano, slavná Křižíkova fontána, kterou navrhl pro Jubilejní zemskou výstavu v Praze, na níž se roku 1891 také poprvé rozsvítila.
Pravděpodobně jste se již někdy setkali s jednotkou rychlosti zvuku jeden Mach. Ano, píše se opravdu s velkým M, protože název je odvozen od příjmení brněnského fyzika Ernsta Macha. Jeden Mach se rovná 1193 km za hodinu nebo-li 331,46 metrů za sekundu. Tento vědec, profesor fyziky a matematiky na univerzitě ve Vídni definoval jako první na světě rychlost tělesa v poměru k rychlosti šíření zvuku. Zajímavé je, že tento objev uskutečnil ještě dříve, než se bratři Wrightové poprvé vznesli do vzduchu se svým letadlem. A samozřejmě nemohl mít ani tušení, že se v budoucnu bude létat nadzvukovou rychlostí a v letectví se bude používat jednotka, pojmenovaná právě po něm.
Zatímco předchozí objevitel byl profesor, následující vynálezci, o nichž jsem se zmínila již v úvodu, byli prostí zemědělci a řemeslníci. Ano, řeč je o bratrancích Veverkových, vynálezcích zemědělského stroje, zvaného ruchadlo. Rolník František a kovář Václav asi tři roky zkoušeli různé varianty pluhu, který by jim usnadnil práci na poli. Nakonec se jim podařilo vyrobit stroj, který půdu nejen rozhrnoval a kypřil, ale i převracel a drolil. První brázdu s ním vyorali roku 1827.
Bratranci Veverkové byli obyčejní vesničané a vůbec netušili, že si mohou dát tento vynález patentovat. Toho využil jistý úředník z Choltic, který ruchadlo nechal vyrobit a na zemědělské výstavě v Praze prezentoval jako svůj vynález. Naštěstí se našli dobří lidé, kteří potvrdili, že vynálezci jsou opravdu dva bratranci z Rybitví, ale dokazování trvalo několik desetiletí.
A z Rybitví to máme, coby kamenem dohodil, do Semtína. Tady najdeme firmu Explosia, v níž vynalezli v 50. letech minulého století nechvalně proslulou plastickou trhavinu Semtex. Přestože si ji asi většina z vás spojí s teroristickými útoky a válkou, je primárně určena pro průmyslové účely, například odstřely v kamenolomech či k demolici objektů.
A ještě jednu plastickou a snadno tvarovatelnou hmotu vynalezl Čech. Ale mohu vás ujistit, že s tou by teroristé nepochodili. Jedná se o modurit, známou modelovací hmotu, kterou vyvinul makromolekulární chemik Doc. Ing. Miroslav Schätz. Mimo jiné se podílel také na vývoji materiálu na již zmiňované kontaktní čočky profesora Wichterleho.
Vidíte, i v malém českém národě najdeme mnoho velkých lidí, kteří svými vynálezy dobyli svět. A věřím, že k nim časem přibudou další.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://plzenoviny.cz/frantisek-krizik-vynalezce-ktery-osvitil-svet-i-cechy-obloukovymi-lampami/ https://www.sporilek.cz/clanek/ceska-legenda-remoska/ https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/prevratny-napad-jak-vznikly-silonky.A160502_140534_ln-zajimavosti_ape https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/pred-70-lety-lide-poprve-pokorili-jeden-mach-jednotka-rychlosti-zvuku-se-jmenuje_1710141410_pla https://rybitvi.cz/bratranci-veverkove-a-jejich-vynalez-ruchadla/ https://radiozurnal.rozhlas.cz/navod-k-vyrobe-semtexu-je-sice-na-internetu-ale-doma-v-koupelne-ho-nenamichate-6206987 https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/prumysl/modurit-cesky-vynalez-pro-loutkare-vytvarniky-a-kr
