Článek
Je úterý 19. května 2015 a čtrnáctidenní mezinárodní letecké cvičení armád, v jejichž letkách slouží stíhačky JAS-39 Gripen, je v plném proudu. Mimo jiné se ho účastní i pětice těchto letounů z 59. letecké základny v maďarském Kecskemétu. A tamější velitel, brigádní generál Csaba Ugrik zatouží vidět své svěřence v „boji“, tak se do Čáslavi společně se svým kolegou, majorem Gergelym Grófem, vypraví. A jak jinak, než Gripenem, který bude jakožto velice zkušený letec sám pilotovat.
Tento den není zrovna ideální počasí na létání. Prší, nad královským městem ve středních Čechách se honí černá mračna a v odpoledních hodinách mají přijít bouřky. Ale vojenští piloti jsou zvyklí létat i za nepříznivých povětrnostních podmínek, takže cvičení probíhá podle plánu. Dopolední mise všichni splnili na jedničku a po obědě se chystají na další, s názvem Shadow wave, tedy Stínová vlna. Že na tento den vrhne stín úplně jiná událost, nikdo netuší.
Ve 12 hodin 55 minut středoevropského letního času startuje JAS-39D Gripen z dráhy 30 kecskemétského vojenského letiště. Za řízením sedí brigádní generál Ugrik a na zadním, takzvaném instruktorském sedadle si hoví major Gróf. Po vzletu zamíří na severozápad a stoupají do letové hladiny jedna šest nula, tedy 16 000 stop nebo-li 4 877 metrů.
Cesta by jim měla trvat přibližně 45 minut, což je na stíhací letoun poměrně hodně. Jelikož se pohybují nízko, nemohou kvůli hluku využít plný výkon motorů a letí tedy pomalu, pouze 740 km/h. Jen pro zajímavost, maximální rychlost tohoto typu stroje je 2 machy, tedy 2 450 km/h.
Gripen se dvěma vysokými důstojníky překračuje vzdušnou maďarsko-slovenskou hranici poblíž Györu, po přeletu západního Slovenska vstupuje do českého vzdušného prostoru, prolétne nad Brnem, částí Českomoravské vysočiny a blíží se k Čáslavi. Posádka navazuje spojení s dispečery tamější přibližovací služby a žádá informace o vývoji povětrnostní situace. V Čechách totiž řádí bouřky, ale nad letištěm a v jeho bezprostředním okolí je klid. Pouze obdrží upozornění na mokrou ranvej po předchozím dešti.
Poté piloti přelaďují na frekvenci řídící věže čáslavské letecké základny a dostávají povolení k přistání na dráhu 31, která měří 2 400 metrů. Na ni bojový letoun dosedá asi 300 metrů za prahem, což je naprosto v pořádku. Jenže pak se něco stane. Pilot intenzivně brzdí, ale stroj vůbec nezpomaluje. Řítí se po ranveji rychlostí 220 km/h a její konec se nezadržitelně blíží.
Posádka nemá na vybranou. Na to, aby provedla go-around (přerušení přistání), nemá dostatečnou rychlost. Oběma vysokým důstojníkům a velmi zkušeným pilotům nezbývá nic jiného, než se katapultovat. Ano, je to možné i ze země, i když značně nebezpečné. Ale je to jediný způsob, jak si v této prekérní situaci zachránit život. Oba piloti se „vystřelují“ z kokpitu Gripenu, řítícího se po zemi, až na samém konci ranveje těsně před travnatým pásem. Navzdory nebezpečné katapultáži z nulové výšky vyváznou generál Ugrik i major Gróf z této havárie bez újmy na zdraví. Zato z letounu v hodnotě mnoha milionů dolarů zbyde hromada pokroucených trosek. Jakmile ho posádka opustí, vyjede vysokou rychlostí na nezpevněnou plochu, naštěstí mine letištní anténní systém a pokračuje na pole. Tam narazí křídlem do země, udělá salto a při opětovném dopadu se rozlomí na několik částí.
Teď vás možná napadne, proč vojenská letiště nejsou vybavena nějakým zádržným systémem, který by stíhačku v případě potřeby zbrzdil, jako mají na letadlových lodích. Budete se divit, ale letecké základny opravdu podobnými záchytnými systémy disponují, čáslavskou nevyjímaje. Ta má dokonce systémy dva. Jednak záchytný lanový systém, který dálkově ovládá řídící letového provozu na věži. Jenže Gripen není vybaven takzvaným záchytným hákem, tudíž je pro něho tento druh zádržného systému nepoužitelný.
Jelikož čáslavské letiště slouží jako základna právě pro letouny JAS-39 Gripen, disponuje ještě takzvaným síťovým záchytným systémem. Jak už název napovídá, dokáže zastavit letoun vztyčením záchranné sítě na konci dráhy. Bohužel, tento systém se v inkriminované době nacházel mimo provoz z důvodu plánované údržby a revize.
Ale jak je možné, že špičkový stíhací letoun nedokázal zastavit na 2 400 metrů dlouhé dráze, když mu podle výrobce má stačit 500 metrů? Byla na vině technická závada nebo selhal lidský faktor? To musí zjistit vojenští experti na letecké nehody.
Ti pečlivým zkoumáním trosek jednoznačně vyloučí technickou závadu. Letoun byl správně nakonfigurován na přistání a brzdný systém byl v naprostém pořádku. Pilot nepřekročil maximální přistávací rychlost a dosedal za slabého větru na téměř suché ranveji. Zkrátka, jedna velká záhada. Ale nakonec ji experti přeci jen rozluští.
Generál Ugrik přistával se zapnutým automatem tahu motoru. Ten se při dotyku podvozkových kol s ranvejí deaktivuje, ale plynová páka se sama na volnoběh nepřesune. Tento úkon je nutno provést manuálně, což pilot neudělal. Pohonná jednotka tedy i po dosednutí stále pracovala na 60% výkonu, proto nebylo možné stroj ubrzdit.
Jak mohl tak zkušený pilot stíhacích letounů, jakým byl brigádní generál Csaba Ugrik, opomenout zcela rutinní úkon? Jako velitel letecké základny trávil většinu času v kanceláři a na létání mu ho zbývalo čím dál tím méně. Tak prostě vyšel ze cviku. Zkrátka i stíhací piloti a generálové jsou jenom lidé a stejně jako my všichni občas chybují. Čert vem stroj, hlavně, že se nikomu nic nestalo.
V současné době Gripeny ani jiné armádní stroje na letišti v Čáslavi neuvidíte. Celá letecká základna prochází kompletní rekonstrukcí, aby za 5 let přivítala nové stíhací letouny Lockheed Martin F-35.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/QFqscJybTPk?is=Q5wc0l31Mwo1wvoG
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/1025/
Accident Saab JAS 39D Gripen 42, Tuesday 19 May 2015 https://share.google/RQSZDpAVJ2OXTvwao
V Čáslavi havaroval maďarský gripen, piloti se katapultovali – Kutnohorský deník https://share.google/nLyvC4V62i0×6a85O
