Článek
Je pátek 30. března 1979 a ve vojenské laboratoři ve městě Sverdlovsk (dnešní Jekatěrinburg), zaměřené na vývoj biologických zbraní, za chvíli končí odpolední směna. Tento výrobní komplex, který existuje již od konce II. světové války, se prezentuje jako běžná farmaceutická továrna, ale ve skutečnosti je utajeným zařízením, v němž se pěstuje Bacillus antracis neboli Antrax. To je velice nebezpečná bakterie, způsobující závažnou velice rychle se šířící infekční chorobu.
Všichni zaměstnanci se těší na víkend a už se vidí doma. Stejně tak i jeden z několika techniků, kteří se starají o pravidelnou údržbu zařízení. Ten právě odmontoval zanešený hepa filtr v sušárně spor a jelikož spěchá domů, nikam tento úkon nezaznamená. Pouze zanechává vzkaz ve velínu, aby tuto skutečnost vyřídili jeho nadřízenému. Ten však také spěchá, takže si tuhle důležitou informaci nechá pro sebe.
Tudíž pondělní ranní směna 2. dubna o absenci nezbytného filtru ve ventilačním zařízení vůbec neví. A jakmile zahájí běžný provoz, katastrofě již nelze zabránit. Než si pracovníci všimnou, že jedou bez hepa filtru, uběhne několik hodin a do ovzduší se dostane několik kilogramů prachu, který obsahuje antraxové spory. Nad město s více jak milionem obyvatel se vznese smrtící oblak bez barvy a zápachu, na pohled úplně stejný jako běžné mraky. Takže o hrozícím nebezpečí nemají občané ani potuchy.
Jestli si myslíte, že byl vyhlášen poplach a zahájena evakuace obyvatel, tak se sakra mýlíte. To v Rusku opravdu nebylo zvykem, vždyť v takové „vyspělé“ komunisté velmoci, jakou byl Sovětský svaz, se přeci žádné průmyslové havárie nestávají, tak musíme ututlat i tuhle stejně jako desítky, ne-li stovky předchozích.
A tak mikroby padají na hlavy nic netušících obyvatel. Naštěstí se otočí vítr směrem na jihovýchod a smrtící mraky doplují nad řídčeji osídlené oblasti. Když začnou ve velkém hynout hospodářská zvířata na pastvinách, veterináři tuší, že je něco ve vzduchu. Brzy nato se objeví první příznaky zakeřné choroby i u lidí. Projevují se silným kašlem, dušností, malátností a horečkou.
Dva dny po havárii, to jest 4. dubna onemocní první oběť této tragédie, čtyřiapadesátiletá Anna Kominová. Příznaky zprvu připomínají běžný zánět horních cest dýchacích, ovšem za čtyři dny zkolabuje a po převozu do nemocnice umírá. Podle úmrtního listu na zápal plic. A rychle přibývají další nemocní a lékaři jsou bezradní, žádná léčba nezabírá. Jako například pan Markov. Původně mu diagnostikovali obyčejné nachlazení a dva dny poté skonal.
Jih sverdlovské oblasti sužuje neznámá choroba a kompetentní orgány mlčí. Všechny nemocnice jsou přeplněné těžce nemocnými pacienty, kteří i přes veškerou péči do několika dnů umírají. Lékaři bijí na poplach, protože se jedná o epidemii a nikdo neví, kde se vzala a co ji způsobuje.
Případem se začne zabývat náměstek ministra zdravotnictví, dokonce přiletí přímo do Sverdlovska a učiní velice rychlý závěr. Epidemie způsobily bakterie Antraxu ze zkaženého masa, které postižení lidé koupili na černém trhu. Jenže pan náměstek se jaksi přepočítal. Někteří nakažení vůbec žádné maso nejedli, protože bylo drahé a oni na něj neměli.
Papaláši dokážou zpracovat i epidemiology do té míry, že ti vydají příkaz k okamžité porážce jakkoliv nemocných a neduživých hospodářských zvířat a k plošné vakcinaci všech ostatních. Lidé ze strachu vyhazují zásoby masa, žádné nekupují a nekonzumují. A celé vesnice jsou uzavřeny do karantény. Přitom tohle všechno je jen jedno velké divadlo.
Patologové pitvají zesnulé a výsledky jsou jednoznačné. Ano, jedná se o Antrax, ale inhalační, to jest vdechnutý ze vzduchu, nikoliv požitý v potravě. Jenže to se soudruhům nehodí do krámu a KGB veškeré pitevní protokoly zabaví. A nemocnice praskají ve švech. Týden po prvním případu počty nemocných překročí stovku. Takže po vakcinaci dobytka přijde na řadu očkování obyvatel ze zasažené oblasti. U řady lidí dochází po vakcinaci k silné alergické reakci a k dočasnému ochrnutí.
Epidemie je na vzestupu asi šest týdnů a pak pomalu ustupuje. Aby se náhodou nedostala pravda na světlo světa, sovětská tajná služba zabavuje veškeré lékařské záznamy o nemocných a zemřelých. Jenže jim to stejně není nic platné, kauza se dostane prostřednictvím ruských emigrantů do západních médií. A západní mocnosti se ptají, zda Sovětský svaz disponuje biologickými zbraněmi. Jak už bývá zvykem, Kreml všechno popře.
Pravda spatří světlo světa až v roce 1992. Do Sverdlovska přijíždí tým amerických odborníků, který pečlivě analyzuje meteorologická data, lékařské zprávy, které se pár odvážlivcům podařilo schovat a výpovědi přeživších. A když zjistí, kde se nakažení v inkriminované době pohybovali, je původ epidemie naprosto jasný. Všichni byli jihovýchodně od tajné laboratoře alias farmaceutické firmy, to znamená v místech, kam doplul antraxový mrak.
Nebýt amerických vědců, kterým se nějakým zázrakem podařilo dostat na ruskou půdu a rozkrýt záhadu jedné epidemie, zůstala by tato tragická havárie světu navždy utajena. Nikdy bychom se nedozvěděli, co způsobilo smrt 68 lidí, tedy podle oficiálních statistik, skutečný počet se pohybuje kolem stovky. A kdyby foukalo opačným směrem, nebyly by obětí desítky, nýbrž desetitisíce.
Ale víte, co je na tomto případu nejhorší? Že Rusko, respektive Sovětský svaz porušil mezinárodní úmluvu z roku 1972, podle níž je od 1.1. 1975 vývoj a výroba biologických zbraní v celém světě zakázána. Ostatně, nebylo to poprvé ani naposledy, co Rusko porušilo mezinárodní zákony. A nemusíme chodit ani do historie.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/od-smrticiho-uniku-antraxu-na-urale-uplynulo-40-let-soveti-biologicky-cernobyl-roky-tajili-66727
https://www.securitymagazin.cz/historie/lide-padali-jako-mouchy-antraxovy-incident-ve-sverdlovsku-je-dodnes-zahalen-tajemstvim-1404071006.html
https://youtu.be/nUmjrjDtGWA?si=Unv8PNPkiRAB368v
