Článek
A průkopníkem bylo Švédsko, ještě téhož roku nasledované Německem a Rakouskem-Uherskem, tudíž i českými zeměmi. Letní čas tehdy platil od 1. května do 30. září. Po této válce byl však zrušen, aby byl obnoven v té následující, II. světové.
Na území Protektorátu Čechy a Morava začal platit v roce 1940 a to vždy od 1. dubna do 4. října. A co vedlo k jeho opětovnému zavedení? Především ekonomické a zbrojní důvody. Němci se tímto způsobem snažili prodloužit den a zvýšit tak motivaci a pracovní výkon dělníků ve zbrojařských firmách, které fungovaly v nepřetržitém provozu.
Letní čas přetrval ještě pár let po válce a byl zrušen od roku 1950. Pak byl téměř 30 let klid, tedy co se týče šoupání hodinovými ručičkami. Až do roku 1979, kdy byl letní čas zaveden znovu, konkrétně 1. dubna. Zpět na středoevropský jsme se tehdy vraceli poslední zářijový víkend. Od roku 1996 se období letního času prodloužilo a sjednotilo s Evropskou unií. Ve všech jejích zemích se na něj přechází poslední víkend v březnu a končí posledním říjnovým víkendem.
A proč jsme se k letnímu času vrátili po tolika letech a zrovna v roce 1979? Pamětníci si jistě vybaví neobvykle tuhou zimu, která přišla právě v první dny tohoto roku. V noci ze Silvestra 1978 na Nový rok, klesla teplota vzduchu během pár hodin z +15°C na stejnou hodnotu pod nulou! A třeskuté mrazy trvaly řadu týdnů. Pamatuji si toto období velice dobře, neboť jsme tehdy jako děti školou povinné měly uhelné prázdniny. Naštěstí tenkrát nebyl žádný internet a tudíž ani online výuka.
Ovšem ne všichni měli důvod k radosti, přišla totiž energetická krize. Uhelné elektrárny neměly palivo, které se v povrchových dolech v těchto tuhých mrazech nedalo těžit a zamrzalo i v železničních vagonech. A tak strana a vláda oprášila letní čas, aby hodina světla k dobru napomohla k dorovnání energetického deficitu.
Mimochodem, jestlipak víte, že se u nás praktikovala i světová rarita, to jest přechod ze středoevropského času na zimní? Ano, toto opatření bylo schváleno v listopadu 1946 a hned 1. prosince téhož roku si občané tehdejšího Československa posunuli své časomíry o hodinu zpět. Kdy se vracel čas ze zimního na středoevropský, se mi zjistit nepodařilo.
Jsem zastáncem střídání středoevropského a letního času. A proč? Protože mi to připadá naprosto logické, bez ohledu na to, že se v současné době s žádnou energetickou krizí nepotýkáme. Nepotřebuji v létě vstávat ve tři a jít do práce, tudíž mi nemusí svítat na cestu. A jinak je úplně jedno, jestli je ráno světlo nebo tma, jelikož v našich civilizovaných končinách máme pouliční osvětlení. Naopak, v horkých letních a v poslední době i jarních dnech uvítám denní světlo a slunce večer, abych se po příchodu z práce mohla věnovat venkovním aktivitám, procházkám v přírodě a sportu.
A myslím, že hodina světla navíc prospívá i našim dětem. Kdyby se o prázdninách stmívalo třeba večer v 8, trávily by celé večery doma u počítače. Takhle je alespoň občas dostaneme ven.
Jo, a přechod na letní čas a naopak mi nepůsobí žádné fyzické ani psychické problémy. Zvláštní, že nejvíc si na tyto zdravotní potíže stěžují ti, kdož létají na dovolené do dalekých krajin i přes několik časových pásem a za týden, dva, zase zpět. A to jim vůbec nevadí. Ale jedna jediná hodina 2krát ročně je totálně rozhodí. Vážení, to není problém v čase, ale v hlavě.
Osobně si nedovedu představit, že bychom letní čas zrušili. Jasně, teď by mne řada z vás nejraději ukamenovala. Ale žijeme ve svobodné zemi a každý máme právo na svůj názor.
Zpracováno na základě těchto materiálů:
https://www.presny-cas-online.cz/obsah/historie-letniho-casu
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cas-stridani-casu-letni-cas-zimni-cas-vyroci-komunismus_1903310946_dok
https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/25239-anketa-30-dubna-1916-den-kdy-byl-v-nasi-zemi-v-praxi-poprve-zaveden-letni-cas.html
