Článek
Pojďme se nyní na tyto příběhy, jako vystřižené z akčních filmů, podívat podrobněji.
Je obyčejné pondělí 8. června 1970, 10 hodin 26 minut a z karlovarského letiště právě startuje letoun Il-14 na pravidelné lince do Prahy. Na jeho palubě se nachází 24 cestujících, ovšem 8 z nich nemá namířeno do naší metropole, nýbrž do tehdejšího západního Německa, konkrétně Mnichova, a je připraveno pro realizaci svého plánu udělat cokoliv.
Tři mladé manželské páry a jedna partnerská dvojice touží jako mnoho dalších občanů tehdejšího Československa po svobodném životě a nenapadá je nic lepšího, než unést letadlo. Na jeho palubu bez problémů propašují pět kusů krátkých zbraní a nůž a krátce po startu dva pánové z této osmičlenné party vtrhnou do kokpitu a přikazují pilotům pod pohrůžkou použití zbraně změnit kurs do Mnichova.
Jen na vysvětlenou: V 70. letech minulého století nedosahovala bezpečnostní opatření na našich letištích zdaleka takové úrovně jako dnes a do kokpitu byl volný přístup.
Požadavku únosců nemohou piloti z důvodu nedostatku paliva vyhovět a letoun směřují do bližšího Norimberku. Zde také v 11 hodin a 15 minut bezpečně přistávají. Přestože ostatní cestující i posádka zažili okamžiky hrůzy, nikomu se naštěstí nic nestalo.
Únosci se vzdali německé policii, která na ně na letišti již čekala a Zemský soud v Norimberku nad nimi 16. září 1970 vynesl rozsudek, podle něhož byli tři hlavní aktéři únosu odsouzeni každý k 2,5 roku odnětí svobody nepodmíněně. Ostatních 5 únosců odešlo od soudu s kratšími podmíněnými tresty.
Další únos letounu ČSA na vnitrostátní lince na sebe nenechá dlouho čekat. Odehrává se přesně o dva měsíce později, 8. srpna 1970 a rovněž se jedná o letoun Il-14, tentokrát směřující z Prahy přes Bratislavu do Košic s 27 osobami na palubě. Jeho únos do kapitalistické ciziny, konkrétně do Vídně, má na svědomí Vladimír Ř., plukovník Československé lidové armády a zároveň profesor Vojenské akademie v Brně společně se svými dvěma dospělými syny, studenty vojenské letecké školy.
Letadlo startuje z Prahy v 16 hodin 32 minut a nic nenasvědčuje tomu, že se za pár desítek minut změní rutinní let na Slovensko v drama. Právě nad Slovenskem vyrazí trojice únosců dveře do kokpitu a s pistolemi v rukou přinutí posádku změnit kurz na Vídeň. Zde také v 18 hodin přistávají a únosce si přebírá tamější policie. Vídeňský soud trestá hlavního aktéra únosu 15 měsíci odnětí svobody nepodmíněně, jeho synové vyfasují po roce. Dlužno dodat, že tito únosci neohrozili život posádky ani cestujících a jedinou škodou, kterou způsobili, byly poškozené dveře do kokpitu.
O dalších osudech únosců z jedné rodiny se mi nepodařilo nic zjistit.
Dramatičtější únos letounu se odehrál v našem vzdušném prostoru 18. dubna 1972 na palubě letounu L-410 letícího z Prahy do Mariánských Lázní. Dva muži – únosci propašovali na palubu tři pistole a nad Karlovými Vary vtrhli do kokpitu.
Jeden z nich postřelil druhého pilota a přinutil kapitána změnit kurz na Norimberk. Jeho komplic mířil zbraní na cestující, aby jim nikdo nemohl překazit plány. Rovněž vyhrožovali odpálením výbušniny, kterou se jim podařilo bez problémů dostat na palubu. Kapitánovi se povedlo bezpečně přistát v Norimberku a únosci byli zatčeni. Zranění druhého pilota naštěstí nebylo život ohrožující, ale cestující odnesli toto drama psychickými problémy. Výše trestů, vyměřená únoscům norimberským soudem, nebyla veřejně publikovaná.
Nejdramatičtější a nejtragičtější únos dopravního letadla se na našem území odehrál 8. června 1972. Mimo jiné se stal námětem jednoho dílu televizního seriálu Třicet případů majora Zemana. Najdete ho pod názvem Mimikry, ovšem příběh je podaný tak, aby byl poplatný totalitní době.
My si nyní tuto smutnou událost, při níž vyhasl lidský život, připomeneme minutu po minutě přesně tak, jak se odvíjela ve skutečnosti. Je čtvrtek odpoledne a na palubu letounu L-410 Turbolet imatrikulace OK-ADN, obsluhujícího pravidelnou linku Mariánské Lázně – Praha – Bratislava – Lučenec, nastupuje kromě dalších cestujících i parta deseti mladých lidí. Jejich cílem však není česká ani slovenská metropole, nýbrž svobodný život v kapitalistické cizině, konkrétně v západním Německu.
Aby ho mohli dosáhnout, zcizila jedna z dívek, Olga Č., svému otci policistovi dvě pistole ráže 7,62 a 6,34 mm, včetně nábojů. Na letišti v Mariánských Lázních si všech deset aktérů únosu kupuje letenky do Prahy. Malé letiště v západočeských lázních nedisponuje detektorem kovů, a tak dvě mladé ženy bez problémů dostanou zbraně na palubu. Jedna v peřince svého syna, druhá ve spodním prádle.
Před čtvrtou hodinou odpolední nastupují únosci do letadla a podle předem připraveného plánu se rozesadí na palubě. Krátce nato letoun odstartuje a za několik málo minut se začíná odvíjet drama, které na palubách našich strojů nemá obdoby.
Dívky vytahnou z úkrytů nabité pistole a předávají je dvěma mužům. Ostatní z party únosců jsou vybaveni skleněnými lahvemi s Coca-Colou. Dnes by je na palubu nikdo nepronesl, tenkrát se to absolutně neřešilo, protože do té doby je nikdo nepoužil jako zbraň. Hlavní organizátor útoku a únosu Lubomír Adamica (uvádím výjimečně celé jméno, neboť je běžně publikováno), dává povel k zahájení akce, společně s komplicem Jiřím B. vytahuje pistoli a ostatní z bandy únosců začínají mlátit spolucestující lahvemi s Coca-Colou. Docela úsměvná představa, že? Ale když si vezmete silnostěnou, poměrně těžkou láhev, dojde vám, že byste s ní do hlavy rozhodně dostat nechtěli.
Mezitím se Adamica dostává do kokpitu a se zbraní v ruce přikazuje kapitánovi Mičicovi změnit kurz do západního Německa. Stále na něho z bezprostřední blízkosti míří a pak vystřelí. Zasáhne krční tepnu a průdušnici a kapitán za okamžik umírá v důsledku masivního krvácení.
Druhý pilot okamžitě přebírá řízení, ovšem krev stříkající z kapitánovy tepny zateče do palubních přístrojů, způsobí zkrat a vyřadí je z provozu. Tudíž nefunguje rádiové spojení, navigace a pilot se musí orientovat jen podle svého zraku. Drží se nízko, pod hranicí mraků a ví, že s poškozeným letounem daleko nedoletí. A to mu stále vrah drží u hlavy pistoli. Původně má v úmyslu přistát na dálnici, letí záměrně nad ní, aby únosci podle aut poznali, že jsou opravdu na západě. Naštěstí spatří malé sportovní letiště a podaří se mu na něm přistát.
Únosci jsou zatčeni a uvězněni. Hlavnímu organizátorovi Adamicovi hrozilo až doživotí. Psychicky labilní vrah, závislý na drogách, situaci neunesl a ve vazbě spáchal sebevraždu. Ostatní spolupachatelé byli potrestáni odnětím svobody na tři až sedm let nepodmíněně.
Zatímco v tomto případě bylo únosců deset, následující únos dopravního letounu z Ruzyňského letiště provedl 28. října 1976 jediný muž, Rudolf B. Záhadným způsobem se mu podařilo bez letenky proniknout do areálu letiště a dostat se přímo na letištní plochu. Ve 21 hodin, 30 minut těsně před odstavením schůdků vyběhl na palubu letounu Il-18, mířícího do Košic. Ozbrojený pistolí a samopalem vniknul do kokpitu a přikázal pilotům letět do Mnichova. Těm nezbylo nic jiného, než jeho příkaz splnit. Únosce byl po příletu zadržen. K jak vysokému trestu byl odsouzen, se mi dohledat nepodařilo. Podle některých historiků spáchal ve vězení sebevraždu.
Ani ne o rok později, 11. října 1977 unesla partnerská dvojice Vladimír Ť. a Růžena V. další letoun ČSA, JAK-40 na vnitrostátní lince Karlovy Vary – Praha. Pod pohrůžkou použití zbraně donutili únosci posádku krátce po vzletu ke změně kurzu do Frankfurtu nad Mohanem. Tento případ se vymyká všem předchozím. Únosce se s kapitánem letadla znal, tudíž neměl problém dostat se do kokpitu. Dnes by to samozřejmě možné nebylo. Muž byl za tento trestný čin odsouzen k šesti letům odnětí svobody nepodmíněně, žena dostala o dva a půl roku méně.
Ani následující rok se neobešel bez únosu letounu v našem vzdušném prostoru. Manželé Josef a Anna K. a jejich kamarád Radomír Š. propašovali na palubu letounu Il-18, směřujícího 10. května 1978 z Prahy do Brna, 15 kilogramů průmyslové trhaviny! Jakým způsobem se jim to povedlo, není známo. Pod pohrůžkou odpálení donutili únosci posádku letět do Frankfurtu nad Mohanem, kde letoun o půl osmé večer v pořádku přistál. Nikomu z cestujících ani z posádky se nic nestalo. Josef K. byl v minulosti již několikrát ve výkonu trestu pro jiné kriminální delikty. Za únos byl u nás odsouzen na 12 let nepodmíněně, jeho žena na 9 let a jejich komplic dostal 10 let nepodmíněně.
Poslední dokonaný únos letadla na našem území mají na svědomí dva teprve šestnáctiletí mladíci, kteří se 29. března 1989 vyzbrojeni loveckou kulovnicí a brokovnicí dostali přímo na plochu Ruzyňského letiště. Jistě se ptáte, jak se jim to v roce 1989, kdy už jakási bezpečnostní opatření platila, mohlo povést? Nikým nepozorováni prošli do vládního salonku a se zbraní v ruce si vzali jednu pracovnici letiště jako rukojmí. Rozbili skleněné dveře a byli na ploše. Kromě loveckých pušek třímali v ruce velmi věrohodnou maketu ručního granátu a mířili k maďarskému letounu TU-154, připravenému k odletu do Amsterdamu. Dostali se dovnitř a přikázali posádce letět do USA. Toho tento letoun nebyl schopen, tak souhlasili s Barcelonou a nakonec přistoupili na dohodu, že poletí do Frankfurtu. Tam také bezpečně přistáli. Vzhledem k věku byli únosci odsouzeni pouze k podmínečným trestům v délce dvou let.
V tomto dlouhém výčtu únosů letounů na našem území chybí ten nejdokonalejší, hromadný únos tří letounů Douglas DC-3, který provedli 24. března 1950 bývalí váleční českoslovenští letci britské Royal Air Force. Tomuto husarskému kousku, při němž nepadl jediný výstřel a nikdo nebyl zraněn, jsem se věnovala již dříve v samostatném článku. Stačí nalistovat na mém blogu.
Naštěstí je tato pohnutá doba dávno za námi a pro cesty na západ nepotřebujeme unášet letadla. Doufejme, že tomu tak bude navždy a únosy dopravních letadel budeme sledovat jen v akčních filmech.
Zpracováno na základě těchto materiálů:
https://youtu.be/HTbbOb4ICzE?si=LvItwDadj5mAgJ6r
https://youtu.be/uxaqd_fOPzs?si=Mu6EbisKGyiWRMox
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/unos-letadla-ceskoslovensko-1972_2206081456_zuj
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/unesli-letadlo-do-nemecka-a-skoncili-v-kriminale-za-vrazdu-opravdu-chteli-vrazdit-277101
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/za-svobodou-skupinka-mladych-lidi-unesla-v-roce-1970-z-karlovych-varu-letadlo-touzili-po-zivote-na-zapade_551326.html
https://zoom.iprima.cz/historie/unosy-letadel-komunismus-emigrace
https://radiozurnal.rozhlas.cz/unos-letadla-jako-cesta-z-ceskoslovenska-mohlo-dopadnout-tragicteji-rika-6298923 https://archiv.hn.cz/c1-824931-unosy-letadel-nad-uzemim-cr
