Článek
A my se nyní na tyto nezodpovězené otázky podíváme podrobněji.
Při tragické havárii vrtulníku Airbus AS350-B3 společnosti Soloy Helicopters poblíž luxusního horského střediska Tordrillo Mountain Logde nedaleko aljašského města Anchorage zahynul český miliardář Petr Kellner spolu s dalšími čtyřmi lidmi na palubě: francouzským trenérem snowboardingu s českým občanstvím Benjaminem Larochaix, pilotem Zachary Russellem a dvěma horskými vůdci a instruktory extrémního lyžování Gregory Harmsem a Seanem McManamy. Nehodu přežil jediný člověk, bývalý český reprezentant ve snowboardingu David Horváth.
I když tato informace, která byla zveřejněna ve všech světových médiích, není přesná. Původně totiž havárii přežili tři lidé včetně Petra Kellnera. A mohli žít, pokud by pomoc přišla včas, což se ovšem nestalo. Ale nepředbíhejme, hezky popořádku.
Petr s přáteli a dvěma instruktory provozovali toto sobotní odpoledne takzvaný helisiing, což je extrémní sjezd na lyžích po seskoku z vrtulníku. Před posledním seskokem vystoupal pilot se strojem do výšky přibližně 1900 metrů nad mořem. Ale chyboval, přistání na horském hřebeni se nezdařilo, tak chtěl přistávací manévr zopakovat znovu. A v tom se dostal do takzvané bílé tmy, způsobené létajícím sněhem zvířeným od rotoru. Ztratil orientaci, Kellner na něj podle výpovědi přeživšího svědka křičel, ať na tomto místě nepřistává, ten však jeho rady neuposlechl. Vrtulník začal couvat, narazil do skály a spadl až do údolí.
Vyšetřovatelé zjistili, že před nehodou byl stroj naprosto v pořádku a žádná technická závada havárii nezpůsobila. Přistání v bílé tmě, kdy se pilot orientuje pouze podle přístrojů, je sice velmi náročné, ale správně vycvičený pilot by ho měl bez problémů zvládnout. Tak se vyšetřovatelé zaměřili na osobu pilota.
A co zjistili? Velice závažné informace. Zachary Russell nikdy neabsolvoval výcvik přistání na horském hřebenu pro daný typ vrtulníku. Rovněž neabsolvoval všechny předepsané zkoušky a školení. Například přezkoušením z letu podle přístrojů za nepříznivých povětrnostních podmínek měl projít každý rok, přičemž poslední záznam o této zkoušce byl starý 14 měsíců.
Odborníci dospěli k závěru, že pilot neměl potřebnou kvalifikaci pro tento typ letu. A jak je tedy možné, že ho na něj letecká společnost nasadila? To už se asi nikdy nedozvíme.
Další otazníky visí nad pozdní záchranou. Viníkem v této záležitosti byla shledána nejen firma, provozující vrtulník, ale i společnost zajišťující adrenalinové aktivity. Obě tyto firmy naprosto ignorovaly nouzový plán, podle něhož měly kontaktovat záchranáře, jakmile se jim vrtulník po dobu třiceti minut nehlásí. Což se nestalo. Asi po 45 minutách od posledního kontaktu s helikoptérou uvědomil dispečer společnosti svého nadřízeného, aby se piloti strojů v okolí porozhlédli, zda pohřešovaný vrtulník někde neuvidí.
A opravdu, jedna z posádek nahlásila, že inkriminovaný stroj se vrátil zpět do resortu. Tato mylná informace ještě oddálila zahájení záchranné operace. Záchranáři se o nehodě dozvěděli až více jak po dvou hodinách.
Vrtulník byl rovněž vybaven nouzovým lokalizačním vysílačem, který se má v případě nehody aktivovat. Ten se však bohužel nespustil.
Dalším faktorem, který s největší pravděpodobností nepříznivě ovlivnil let a nepovedené přistání, byly drogy. Pilot má totiž vybírat místa pro přistání společně s lyžařskými instruktory, kteří dokonale znají prostředí. A právě ti byli pod vlivem drog. Jeden z nich před nehodou užil amfetamin a kokain, u druhého byly v krvi nalezeny stopy THC (marihuana).
Podle svědectví Davida Horvátha, uvězněného uvnitř vrtulníku, se po nehodě jeho kamarád Petr Kellner pohyboval venku a hledal satelitní telefon. Navzájem se ujišťovali, že záchrana jistě brzy dorazí. To se ovšem mýlili. Nakonec se Horváthovi podařilo nalézt vysílačku, s níž se snažil kontaktovat záchranáře. Poté sice upadl do bezvědomí, ale záchranářům se ho podařilo resuscitovat a s omrzlinami transportovat do bezpečí. Petr Kellner bohužel takové štěstí neměl. Jen pro představu, v horách panoval mráz kolem -17 °C.
Nouzový plán byl aktivován o hodinu a půl později, než nařizují příslušné předpisy. Jakmile by začali záchranáři pátrat po ztraceném vrtulníku hned, mohli minimálně další dva lidé přežít.
Přílet záchranářů na místo se zpozdil ještě o další půlhodinu kvůli vypouštění nadbytečného paliva ze záchranářského vrtulníku, neboť s množstvím, jaké nesl, nemohl bezpečně klesnout na příslušné místo. Když se konečně záchranáři v pozdních nočních hodinách dostali k troskám, našli už pouze jediného přeživšího, a ještě k tomu ve velice vážném stavu.
Závěrečná vyšetřovací zpráva uvádí jako hlavní příčinu této tragické havárie neschopnost pilota včas zareagovat na nepříznivé povětrnostní podmínky. Dále k ní přispěl neadekvátní výcvik pilotů a nedostatečný dohled inspektora Federálního úřadu pro letectví.
V roce 2023 podala vdova po Petru Kellnerovi žalobu na provozovatele vrtulníku a další firmy, zajišťující lyžařskou expedici, při níž její manžel zemřel. Prokazatelně žil ještě dvě hodiny po nehodě, byl při vědomí a včasným zásahem mohl být zachráněn. Jisté je, že žádná žaloba nikomu život nevrátí, ale viníci musí být potrestáni, aby se podobná tragická nehoda již nikdy neopakovala.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://www.reflex.cz/clanek/analyza/125228/detaily-z-nehody-petra-kellnera-varoval-pilota-vteriny-pred-havarii-instruktori-meli-v-krvi-drogy.html https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nehoda-petr-kellner-chyba-pilota-skoleni-drogy-vrtulnik-hory-aljska_2309300500_vtk https://www.echo24.cz/a/HH2XP/zpravy-svet-kellner-zahynul-kvuli-chybe-pilota https://www.echo24.cz/a/HM3×9/zpravy-svet-aljaska-vrtulnik-kellner-zil-dve-hodiny-po-havarii
