Článek
Vezmeme to chronologicky, takže začneme naším králem obuvnického průmyslu.
Je časné úterní ráno 12. července 1932 a velkopodnikatel Tomáš Baťa se společně se svým pilotem Jindřichem Broučkem chystá na otrokovickém letišti k odletu do švýcarského Curychu. Krátce před šestou hodinou ranní se spolehlivý jednomotorový letoun Junkers F-13 zvedá do vzduchu. V tuto chvíli pilot ani pasažér netuší, že se v něm udrží jen 7 minut.
Baťa chtěl letět už ráno v 5, ale kvůli značně nepříznivému počasí, konkrétně husté mlze a téměř nulové viditelnosti, je let o hodinu odložen. Mimochodem, ani v době startu o mnoho lepší povětrnostní podmínky nepanují. Viditelnost je stále na hraně, ale pan továrník na pilota naléhá, neboť se musí nutně zúčastnit slavnostního otevření pobočky své firmy ve švýcarském Möhlinu a cestou se má počasí zlepšit.
Zkušený pilot si je vědom, že podmínky pro let jsou naprosto nevyhovující, ale nemá odvahu svému chlebodárci oponovat. A tím si podepíše ortel smrti. Sedm minut po startu se stroj řítí k zemi rychlostí 150 kilometrů v hodině, rozpadá se na několik částí a příď se zaryje do země jen pár metrů od Baťovy otrokovické fabriky. Pilot Brouček je mrtvý na místě a Tomáš Baťa umírá cestou do nemocnice.
O příčině pádu spolehlivého letounu, který byl ve výborném technickém stavu, se spekuluje dodnes. Pilot s největší pravděpodobností ztratil v husté mlze orientaci a při pokusu o nouzové přistání zavadil o roh budovy. Tím přešel stroj do náklonu, ztratil vztlak a zřítil se. Ovšem vinu nelze svádět na nepříznivé počasí. Hlavním viníkem byl sám Tomáš Baťa, člověk bez jakéhokoliv pilotního vzdělání, zato velký šéf s tvrdou hlavou a neomezenou pravomocí.
A nyní se přeneseme z Moravy na Aljašku a z meziválečného období do roku 2021 a povíme si, jak vyhasl život dalšího významného českého podnikatele a miliardáře Petra Kellnera.
Je sobota 27. března 2021 a Petr Kellner se svými přáteli a dvěma horskými vůdci se věnuje extrémnímu lyžování v luxusním horském středisku Tordrillo Mountain Logde nedaleko aljašského hlavního města Anchorage. Osudné odpoledne provozují takzvaný helisiing, to jest extrémní sjezd na lyžích po seskoku z vrtulníku.
Mají před sebou poslední seskok. Pilot vrtulníku Airbus AS350-B3 s pěti lyžaři na palubě stoupá do výšky 1 900 metrů nad mořem, ale napoprvé se mu na horském hřebeni přistát nepodaří. Rozhodne se přistávací manévr zopakovat znovu, přestože se počasí v horách rapidně horší. Dostává se do takzvané bílé tmy a ztrácí orientaci. Stroj naráží do skály a padá do údolí.
Podle tiskové zprávy zahyne na místě pět ze šesti lidí na jeho palubě. Jediným přeživším je bývalý český reprezentant ve snowboardingu David Horváth. Ovšem tato informace není přesná. Samotnou havárii přežili celkem tři lidé včetně Petra Kellnera a kdyby se jim dostalo pomoci včas, nezemřeli by. Podle výpovědi Davida Horvátha se Petr normálně pohyboval kolem zříceného vrtulníku a hledal satelitní telefon, aby mohl přivolat pomoc. Tu nakonec zavolal právě David, ale z vysílačky, kterou našel uvnitř.
Jenže pomoc dorazila až za několik hodin a dva ze tří přeživších mezitím zemřeli. Jen pro dokreslení, v místě panoval mráz -17°C. A jak je možné, že se k trosečníkům dostali záchranáři tak pozdě? Na tom nese největší podíl viny firma provozující vrtulník a společnost zajišťující adrenalinové aktivity. Ty mají podle příslušné vyhlášky kontaktovat záchranné složky, jakmile se jim vrtulník nehlásí po dobu 30 minut. A po tomhle se kompetentní pracovníci začali shánět až po 45 minutách. A to jen tak ledabyle, aby se neřeklo.
K záchranářům se zpráva o nehodě donesla značně později a zásah komplikoval ještě jeden fakt. Posádka záchranářského vrtulníku musela vypustit velké množství paliva, aby mohla bezpečně přistát na špatně dostupném místě. Když se záchranáři v noci konečně dostali k havarovanému vrtulníku, našli živého už jen jediného člověka.
A příčina nehody? Nad ní si vyšetřovací tým lámal hlavu hezky dlouho a zjistil při tom šokující fakta. Pilot Zachary Russell nikdy neabsolvoval výcvik přistání na horském hřebenu s tímto typem vrtulníku ani další předepsané zkoušky a školení. A přezkoušení z letu podle přístrojů, to jest za nepříznivých povětrnostních podmínek, měl také propadlé.
Experti došli k závěru, že neměl za kniplem tohoto stroje vůbec co pohledávat a zvlášť v takto nepříznivých podmínkách. Viníkem je v tomto případě provozovatel vrtulníků, který pilota s nedostatečnou kvalifikací na tento let nasadil.
Dalším závažným faktorem, který pravděpodobně přispěl k této tragédii, byly drogy. Oba lyžařští instruktoři, kteří měli vybírat vhodné místo pro přistání vrtulníku na hřebeni, byli pod jejich vlivem. Jeden z nich požil před havárií amfetamin a kokain, druhý marihuanu.
Podle závěrečné vyšetřovací zprávy byla hlavní příčinou této tragické nehody nedostatečná kvalifikace pilota a jeho neschopnost správně zareagovat na zhoršující se povětrnostní podmínky. A když k tomu přičteme pozdní záchrannou akci, dostaneme smutnou bilanci pěti zbytečně zmařených lidských životů.
Vidíte, bohatství opravdu není zárukou štěstí ani poukázkou na věčný život.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
www.zlin.estranky.cz - Tomáš Baťa; Jan Antonín Baťa - Tomáš Baťa - První poslední zprávy https://share.google/zsTQGRAvS7vIbyTA5
Je známo, že Tomáš Baťa zahynul při pádu letadla. Jak a proč se stala tato tragédie? | Zlín https://share.google/ScrDCFsUb6gB6BXl9
Nehodu helikoptéry s Kellnerem nejspíš zavinil pilot. Vyšetřování ukázalo na ‚neadekvátní výcvik‘ | iROZHLAS - spolehlivé zprávy https://share.google/yVOLqRNnDg60IFREX
Chyba pilota, špatné školení, instruktor pod vlivem kokainu. Vyšetřovatelé objasnili Kellnerovu nehodu | iROZHLAS - spolehlivé zprávy https://share.google/SGvtBgLHsGLoJh3EX
