Hlavní obsah
Lidé a společnost

Trajekt Estonia a největší námořní katastrofa v poválečné historii Evropy

Foto: Wikipedia, licence Creative Commons 3.0, autor snímku Stan Shebs

Model trajektu Estonia

Pod pojmem námořní katastrofa si asi všichni vybavíme potopení legendárního Titaniku. Ale havárie na moři se nestávaly jen v dávné minulosti, sem tam nějaká loď se odporoučí ke dnu nebo naopak uvízne na mělčině i dnes.

Článek

O nejtragičtější nehodě námořního plavidla v novodobých dějinách, k níž došlo před 31 lety, si nyní povíme víc.

Je 27. září 1994, 19 hodin 15 minut a z estonského hlavního města Tallinu vyplouvá obří desetipalubový trajekt Estonia, který má namířeno do švédského Stockholmu. Veze 38 kamionů, 34 osobních aut, 2 autobusy a 803 pasažérů. O jejich pohodlí a klidnou plavbu se stará 186 členů posádky.

Tentokrát si však o klidu mohou cestující jedině tak nechat zdát. Již v tallinském přístavu fouká velmi silný vítr, který dosahuje rychlosti 70 kilometrů v hodině a na moři zvedá obrovské vlny. Přesto kapitán lodi Avro Andersson dává příkaz k vyplutí. S postupujícím časem vítr i vlnobití ještě sílí a kolem půlnoci začíná to pravé peklo. Jeden z námořníků si všimne, že se spodní autopaluba 160 metrů dlouhé lodi začíná plnit vodou. Ta sem teče mezerou mezi odklápěcími vraty a bokem lodi. Členové posádky se snaží otvor ucpat a vodu vyčerpat.

45 minut po půlnoci se ozve dutá rána. Část pasažérů vybíhá na palubu zjistit, co se děje. Že se utrhla příďová vrata, zatím ještě nikdo neví. Radista vysílá signál nouze a loď se velice rychle naklání, až se převrátí na bok. Tento náklon způsobí voda, která zaplavuje podpalubí. Vše jde strašně rychle, v 1 hodinu a 50 minut se hlásí posádka naposledy, poté spojení navždy umlkne.

Pasažéři, které nevzbudila obrovská rána ani chaos, mají smůlu. I když ani ti, co nespí, na tom nejsou o mnoho lépe. Asi 250 z nich se snaží zachránit ve člunech nebo prostě skokem do studeného rozbouřeného moře. Ale ve vodě o teplotě pouhých 10 stupňů člověk bez neoprenu dlouho nevydrží a obrovské vlny znesnadňují plavání.

Na volání mayday připlouvá po půl hodině na místo tragédie jiný trajekt. První zachranářský vrtulník se objeví až ve tři hodiny ráno. Záchranářům společně s námořníky z druhého trajektu se podaří zachránit pouze 137 lidí z celkového počtu 989. Smutná bilance, že?

Vrak lodi leží dodnes na dně Baltského moře nedaleko finského pobřeží v hloubce asi 80 metrů a s ním i většina obětí, které se nepodařilo vyzvednout. Nejvíce jich bylo ze Švédska (501) a z Estonska (285).

Teď si jistě kladete otázku, co bylo hlavní příčinou této katastrofy a kdo je za ni zodpovědný. Při vyšetřování vyšlo najevo několik velice závažných zatajovaných skutečností. Estonia jako civilní trajekt přepravovala pár dnů před havárií vojenský materiál. O těchto tajných transportech vyšetřovací komise věděla, přesto je v závěrečné zprávě z roku 1997 neuvedla. Proč?

Podle oficiálního verdiktu byla příčinou tragédiie konstrukční chyba, nedostatečná údržba lodi a špatné povětrnostní podmínky. Částečnou vinu nese i posádka, která nesprávně vyhodnotila povětrnostní situaci.

V roce 2020 bylo vyšetřování obnoveno, a sice na základě nových záběrů potopeného vraku, které byly natočeny pro televizní dokument. Ty ukázaly na pravoboku obrovskou, asi 22 metrů dlouhou a 4 metry širokou díru. Přitom loď se potopila na levobok. Kde se tam tedy vzala? Po dlouhých třech letech zkoumání došli vyšetřovatelé k závěru, že vznikla až nárazem lodi na mořské dno po potopení.

V únor 2024 bylo vyšetřování příčin největší námořní katastrofy v poválečné historii Evropy definitivně uzavřeno. Ovšem dodnes nedá expertům spát jedna nezodpovězená otázka: Jak je možné, že se trajekt potopil tak rychle? Za necelou hodinu byl obrovský kolos komplet pod vodou. Přitom každý trajekt je konstruovaný tak, že pouhé zaplavení autopaluby vodou, nemůže způsobit tak rychlé potopení. Někteří odborníci proto hovoří i o výbuchu, o němž se ve svých výpovědích zmiňovali i přeživší. Vzhledem k tomu, že bylo vyšetřování nadobro uzavřeno, můžeme o této příčině pouze spekulovat. Ať to bylo jakkoliv, životy 852 lidem už nikdo nevrátí.

Naštěstí námořní katastrofy bývají v dnešní době zcela ojedinělým jevem. Podstatně větší nebezpečí na nás číhá na silnici. Tak si dál bez obav užívejme romantických plaveb, které pro nás jako suchozemce mají neopakovatelné kouzlo.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/mNk_XdMMya8?si=RX_kSUtJONUFMt6X

https://youtu.be/BvFneAzjmUY?si=RYhfz0WY0eToyDfn

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/852-pasazeru-zahynulo-pri-nehode-trajektu-estonia-188778

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz