Článek
A Bratislava milionovým městem zdaleka nebyla, i když se na tuto hranici podle megalomanských plánů ze 70. let minulého století, měla časem dostat. Plánovala se totiž výstavba čtyř rozlehlých sídlišť na předměstí a každé z nich mělo pojmout 200 tisíc obyvatel.
A tu vyvstal problém, jak a čím takovou obrovskou masu lidí dopravit do centra za prací, do škol, za kulturou či na vlak. Jako nejvhodnější se nabízelo pražské řešení, to jest metro. První projekty na jeho výstavbu se objevily již v roce 1973.
Z futuristických plánů na stavbu velkokapacitních sídlišť bylo nakonec realizováno pouze jedno: Nám dobře známá Petržalka s přibližně 130 tisíci obyvateli. Ale i to stačilo. Tehdejší zastaralý dopravní systém nebyl schopný přepravit takové množství lidí a tento palčivý problém bylo nutno co nejdříve řešit. A tak jakési „chytré“ hlavy přišly s poněkud bizarním nápadem, který se kupodivu ujal. Spočíval ve výstavbě provizorního metra, takzvané dočasné přepravy osob přes Dunaj. Pod tímto názvem bych si představila spíš přívoz, než 2 km dlouhou trasu metra z Petržalky do centra, která měla být po dokončení skutečného metra zase zlikvidována.
Výstavba provizoria byla opravdu zahájena. Po roce konečně odborníci zjistili, že tento projekt je značně nerentabilní, což prostý lid věděl již od samého začátku, a stavba byla zastavena. Měla stát 2,5 – 3 miliardy tehdejších korun československých, což by byly sakra velké vyhozené peníze.
Projekt skutečného metra, schovávajícího se za název rychlodráha, v roce 1983 počítal se třemi trasami o celkové délce 103 km. Mimochodem, současná délka pražského metra je 65,2 km. Později byl počet tras zredukován na dvě, což mělo představovat 42 kilometrů a 45 stanic. A stavba mohla začít.
A také začala, a sice v roce 1988 poklepáním na základní kámen v místech budoucí stanice Prior na trase B. Ta měla vést ze sídliště Petržalka, stanice Lúky juh do centra na hlavní vlakové nádraží (Hlavná stanica). S koridorem pro budoucí metro v podobě širokého nezastavěného pásu, bylo počítáno již při budování sídliště na přelomu 70. a 80. let minulého století. Celá tato trasa měla měřit devět kilometrů. První, šestikilometrový úsek měl být dokončen v roce 1997, zbylé tři kilometry v roce 2000.
Oproti pražskému metru měla být většina stanic hloubena z povrchu, nikoliv ražena v podzemí a stejnou metodou měly být budovány i některé tunely. Původně se uvažovalo o použití vozů československé výroby z podniku Vagonka Tatra. Bohužel, do plánu metra opět zasáhli soudruzi ze Sovětského svazu a prosadili svoji notně zastaralou a těžkopádnou techniku. Jim se zkrátka odporovat nedalo.
Během roku bylo vybudováno asi 300 metrů tunelů a zahájena výstavba jednotlivých stanic. Na počátku roku 1990 byly práce na stavbě bratislavského metra nebo-li rychlodráhy ukončeny. Proč? Protože nová garnitura uvažovala o moderní podpovrchové dopravě a tu sovětské metro opravdu nepředstavovalo. Téhož roku byla vypsána architektonická soutěž, z níž měl vzejít projekt metra takzvaného lehkého typu.
Bohužel, po rozpadu ČSSR se Slovensko dostalo do finančních problémů a stavbu metra odložilo ad acta. A kdesi hodně hluboko dříme dodnes. Jestlipak se ještě někdy probudí?
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://mhd86.cz/2020/06/26/jak-to-bylo-s-bratislavskym-metrem/ https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/jak-se-stavelo-bratislavske-metro-od-planu-na-milionovou-metropoli-k-opustenym-troskam-8362.html https://www.e15.cz/zahranicni/v-bratislave-bouraji-tunel-metra-ktere-nikdy-nevyjelo-1356958 https://youtu.be/GGACI9reMt0?si=GJQ09Lc8ZZx7syQZ
