Článek
Teda, to v lepším případě. V tom horším se vám stane, že se vaše zásilka vrátí zpět odesílateli jako nevyzvednutá. Ano, to se mi před nedávnem opravdu přihodilo. Nejenže mi balíček nikdo nedovezl, ale ani se nenamáhal oznámit, že ho mám na poště. Nebyl z eshopu, abych mohla jeho cestu sledovat, nýbrž od přátel z druhého konce republiky a mělo to být překvapení. Tak bylo, no.
A ne jediné. Další balíček, tentokrát z ciziny, jsem zachytila na poště doslova na poslední chvíli. Do této instituce jsem šla za jiným účelem, ale poučena z minula jsem se zeptala, zda tam čistě náhodou něco nemám. A měla. Čekal tam na mne balíček od přátel z Německa a právě ten den mu končila úložní doba. Podotýkám, že na něm bylo viditelně uvedeno moje telefonní číslo a nikdo se ani nenamáhal.
Jestli bude pošta stejným způsobem vozit i nákupy potravin, potěš Pánbůh. Ledaže bych si nechala dovézt konzervy. S čerstvým pečivem bych to rozhodně nezkoušela. Na párky taky raději zapomenu, stejně tak na alkohol. Ten se sice nezkazí, ale co když mi ho pošťák hodí přes plot tak jako balík? Pak můžu akorát uklízet střepy.
Ještě jedno mi vrtá hlavou. Nevšimla jsem si, že by byla pošťácká auta vybavena chladícím zařízením. Naopak vím od kamaráda, který v létě brigádničil jako motorizovaný doručovatel, že jim často ani nefunguje klimatizace.
Už jsem pamětník a dokonce pamatuju časy, kdy pošta fungovala, jak má. Ale to už je hodně hodně dávno, tenkrát totiž byla pouze poštou!
A mělo to svoji logiku. Když jsem si chtěla koupit los, šla jsem do trafiky, účet si založila v bance, pojištění sjednala v pojišťovně, listinu ověřila na úřadě a sociální dávky ještě tenkrát neexistovaly.
Nejsem vědma, ale jedno vím jistě. Pošta bude řádně fungovat jen tehdy, když zase bude poštou tak jako za dávných časů. Ne nadarmo staré české přísloví praví: „Ševče, drž se svého kopyta!“
