Článek
O historii tohoto legendárního dostihu vyšla řada knih, článků v novinách, časopisech i na internetu. Přesto dosud najdeme v historických análech téměř neznámá fakta.
Kupříkladu, že předchůdcem slavné Velké pardubické byla Velká chlumecká. Jak už název napovídá, běhala se v Chlumci nad Cidlinou na panství šlechtického rodu Kinských. O její zrod se zasloužil především hrabě Oktavián Kinský. Tento velký milovník koní, parforsních honů a života, byl rovněž jedním ze zakladatelů Velké pardubické, která se poprvé běžela 5. listopadu 1874.
Jedná se tudíž o první pravidelné sportovní klání v zemích koruny české. Pánové prominou, ale třeba takový fotbal je proti Velké pardubické úplný břídil. Fotbalová liga se totiž na našem území začala hrát až v roce 1925 a to soutěžily mezi sebou pouze kluby z Prahy a středních Čech. Kdežto nejtěžší dostih kontinentální Evropy byl od počátku mezinárodní. A sport, kvůli kterému se v době mistrovství světa u nás zastaví život, to jest hokej, se v českých zemích, respektive v tehdejším Československu, začal hrát na ligové úrovni až ve 30. letech minulého století.
Nejmladším vítězem Velké pardubické se stal Josef Vavroušek roku 1956, který vyhrál ve věku 19 let. Nikým neohrožen docválal do cíle v sedle valacha Letce. Naopak nejstarším je Vladimír Hejmovský, který vyhrál ve věku 59 let spolu s koněm Salvatorem v roce 1951. A v těsném závěsu za ním se drží legendární žokej a trenér Josef Váňa, kterému v roce 2011 při jeho vítězství s koněm Tiumenem ještě pár měsíců do 59. narozenin zbývalo. Mimochodem, tento borec se na start slavného dostihu postavil 28 krát, z toho 8 krát zvítězil a dosud ho nikdo nepřekonal.
Nejstaršímu koni, který kdy tento dostih vyhrál, bylo 14 let. Jmenoval se Untas a do vítězného cíle ho v roce 1954 dovedl Ludvík Raimond.
Na trati dlouhé 6 900 metrů jezdci překonávají 31 překážek, z nichž 13 pochází z úplného počátku Velké pardubické, včetně té nejobávanější, takzvaného Velkého Taxisova příkopu, který se jezdí pouze jednou za rok, právě ve Velké a nikde se netrénuje. V průběhu let však doznal velkých změn, v samých počátcích byl daleko náročnější a padalo na něm podstatně více koní. Naštěstí tenkrát neexistovaly žádné nesmyslné petice za jeho zrušení ani sociální sítě, po nichž by se šířily.
Koně v prehistorii Velké pardubické také nosili podstatně větší váhu. Jezdci mívali i kolem 80 kilogramů.
Za celou dlouhou éru tohoto velice náročného dostihu stály na stupních vítězů pouze dvě ženy. A zvítězit se povedlo jen jediné, Latě Brandisové v roce 1937. Než dosáhla tohoto grandiózního úspěchu, obsadila několikrát druhá a třetí místa. Mimochodem zmiňovaný hrabě Oktavián Kinský byl její prastrýc. Druhá slavná žokejka, Eva Palyzová, se zapsala do poválečné historie Velké pardubické. Dojela na druhém místě v roce 1965 a stejný úspěch zopakovala v roce 1971.
Ještě jednu ženskou stopu najdeme v historii tohoto proslulého dostihu, trenérku Lenku Horákovou, jejíž svěřenec, kůň Peruán slavil vítězství dokonce třikrát.
Tradici nejstaršího překážkového dostihu na evropském kontinentu přerušily světové války, v dávné minulosti se dvakrát neběžel kvůli třeskutým mrazům a v roce 1968 z politických důvodů. V tomto tisíciletí žádnou pauzu neměl, dokonce ani covid ho neskolil. Konal se i v roce 2020, i když bez diváků. Ti si Velkou letos určitě užijí se vším všudy.
Tak na viděnou na pardubickém závodišti.
Zdroje informací: https://zavodistepardubice.cz/historie/
https://www.slavia-pojistovna.cz/2021/10/fakta-o-velke-pardubicke-10-zajimavosti-ktere-jste-asi-nevedeli/
https://www.olympijskytym.cz/article/5-zajimavosti-ktere-byste-meli-vedet-o-velke-pardubicke
https://slavia-pojistovna.cz/2023/10/velka-pardubicka-znate-zajimavosti-z-jeji-historie/
