Článek
Ba je dokonce přetrumfli. Kupříkladu ve zdravotnictví.
Lékařská péče byla na vysoké úrovni, dostupná všem a zdarma. Teda, pokud jsme potřebovali přednostní ošetření nebo chtěli být operováni primářem kliniky, taky jsme použili úplateček. Většinou v podobě lahvinky kvalitního alkoholu nebo luxusní bonboniéry. V případě peněz se nejednalo o sumy, které by nás zruinovaly.
Oproti dnešku je nejmarkantněji vidět rozdíl ve stomatologii. Tenkrát chodily všechny děti již od školky pravidelně 2× ročně na preventivní prohlídky ke školnímu zubnímu lékaři. Veškeré zákroky byly samozřejmě zdarma, jak pro děti, tak pro dospělé. A hlavní rozdíl? Každý z nás měl svého stomatologa podle místa bydliště a ne, abychom ho pracně sháněli v jiném kraji či dokonce v jiné zemi. A čekací lhůty? Na běžný zákrok týden, maximálně 14 dnů a složitější případy do měsíce.
A dnes? Když se nám poštěstí a svého zubního lékaře seženeme, zdaleka nemáme vyhráno. Sháníme dál. Potřebné finance na zákroky.
Už slyším hlasy odborníků a věčných oponentů: Když se budete o svůj chrup řádně starat, nebudete žádné zákroky potřebovat. Haha! Mýlíte se. Co třeba děti? Ony nemohou za to, že jim zuby vyrostly nakřivo, to ani sebedokonalejší péčí neovlivní. A ceny rovnátek spolu s nutnými zákroky se pohybují v šestimístných číslech. Máte-li takové děti dvě a nepatříte mezi horních deset tisíc, máte problém. O matkách samoživitelkách ani nemluvě.
Stejně jako vám celý život nevydrží jedno auto, tak ani chrup. A asi nikdo z nás nechce na stará kolena používat „klapačky“. Jenže na novou, pevnou náhradu chrupu nám nebude stačit ani penzijní spoření. To nejsou zrovna růžové vyhlídky, že?
Přejděme raději do jiné oblasti zdravotnictví.
Pamětníci si možná vzpomenou, že kdysi pohotovostní lékař za pacienty i vyjížděl. Nevím, zda se za výjezd lékaře do domácnosti platilo, neboť jsem naštěstí tuto formu lékařské pohotovosti nikdy nemusela využít, ale rozhodně byla přínosem.
Dneska nikoho nezajímá, jak se na pohotovost dostanete, když vám momentální zdravotní stav neumožňuje řídit a jiného řidiče zrovna nemáte po ruce. Holt zbývá jedině taxi. Nebo jste sama doma s miminem. A to musíte vláčet na pohotovost sebou.
A další choroba současného zdravotnictví se táhne téměř všemi obory: Dlouhé čekací lhůty na specializovaných pracovištích. Může se stát, že lékařský zákrok, na který mě objednali za půl roku, už nebudu potřebovat. Buď se do té doby uzdravím, navštívím šarlatána, co ze mě nemoc vyžene, nebo umřu. Aspoň se dřív dostane na dalšího v pořadníku.
Jistě, i dnes máme u nás špičková lékařská pracoviště a odborníky s několika tituly před i za jmény, které nám může svět závidět. Ale taková malá léčebná kúra by našemu zdravotnictví rozhodně prospěla.
Příště se podíváme do další z několika málo oblastí, jimiž jsme se za minulého režimu mohli chlubit světu. Sejdeme se ve škole.
