Článek
První myšlenky na uspořádání olympiády v Praze se zrodily v hlavě velkého propagátora sportu a jednoho ze zakladatelů Mezinárodního olympijského výboru Jiřího Gutha-Jarkovského již v roce 1921. Jako divák a funkcionář se zúčastnil prvních novodobých olympijských her v roce 1896 v Athénách, jejich atmosféra ho plně pohltila a toužil ji přenést i do své domoviny. Pořádáním letních olympijských her v roce 1924 chtěl propagovat i nově vzniklou Československou republiku.
Tenkrát nebylo pořádání olympiády zdaleka tak finančně náročné jako v současnosti, takže jeho plány byly realistické. Svěřil se s nimi tehdejšímu ministru zahraničí Eduardu Benešovi a získal od něho plnou podporu.
Bohužel, situace se vyvinula jinak. Zakladatel novodobých olympijských her, Pierre de Coubertin, se chtěl se svojí kariérou v Mezinárodním olympijském výboru rozloučit na olympiádě právě v roce 1924 a ve svém rodném městě, v Paříži. Mimochodem, po něm převzal funkci Generálního sekretáře MOV právě Guth-Jarkovský.
Československý olympijský výbor se však myšlenky na letní olympijské hry v Praze nevzdal a usiloval o jejich pořádání v roce 1936. Bohužel, opět zůstalo pouze u plánů. A co je zhatilo tentokrát? Hospodářská krize, která zasáhla naši republiku. Jak víme, olympiáda v tomto předválečném čase se konala v Berlíně, neboť Německo na tom bylo ekonomicky o poznání líp.
Naše republika si musela na další pokus o pořádání olympiády počkat několik desetiletí. V roce 1967 se předsednictvo ČSTV (Československého svazu tělesné výchovy a sportu) usneslo, že Praha bude kandidovat na post hostitele LOH v roce 1980. Mimochodem, byli bychom první socialistickou zemí, kde by se tento velkolepý svátek sportovců celého světa, konal. Jako všechno důležité, co se u nás tenkrát dělo, musel být i tento návrh schválen soudruhy v Moskvě. A kupodivu byl.
A tak se začalo s přípravami. Olympijský stadion měl stát na Maninách, v prostranství, kde se v roce 1921 konala první spartakiáda. Pro olympijské účely měly být využity i další pražské stadiony, například fotbalový na Letné a strahovský areál. Na rozhraní Karlína a Libně měla kromě většiny sportovišť stát i olympijská vesnice s veškerým zázemím pro účastníky.
Byla zřízena i veřejná sbírka pro účely olympijských her, v níž bylo vybráno více jak 10 milionů tehdejších korun československých. A to byly panečku peníze! Bohužel, dodnes se nepodařilo zjistit, kam zmizely.
Také byla vyhlášena architektonická soutěž na výstavbu olympijského stadionu a městečka. Prakticky veškerá tehdejší výstavba v Praze měla být nasměrována k tomuto účelu. Počítalo se s vybudováním rychlodráhy na Ruzyňské letiště a urychlenou stavbou metra, které mělo vést přímo do olympijského areálu. Z olympijské vesnice se po skončení her měly stát vysokoškolské koleje, které Praha potřebovala jako sůl.
Byla sestavena komise pro přípravu OH, vypracován rozpočet a všechny potřebné expertízy. Veškeré tyto administrativní nezbytnosti byly dokončeny v roce 1969. A ouha, najednou si soudruzi v Moskvě uvědomili, že jim v žádném případě nemůže nějaké mrňavé Československo vyfouknout prvenství. První pořadatelskou olympijskou zemí z východního bloku přece musí být SSSR.
Navzdory tomuto rozhodnutí, pokračovaly práce na olympijském areálu ještě v roce 1970, ale jedinou stavbou, která byla dokončena a dodnes slouží svému účelu, je hotel Olympik. A letní olympijské hry v roce 1980 se konaly opravdu v Moskvě.
V létě to nevyšlo, tak co to zkusit v zimě? Československý olympijský výbor tedy usiluje o pořádání zimních olympijských her v roce 1984 ve Vysokých Tatrách. Zdejší horská střediska již několikrát hostila účastníky významných světových soutěží v zimních sportech, jsou tu hotely, sportoviště a potřebná zázemí. Zkrátka, ideální prostředí. Bohužel, ani tentokrát to nevyšlo a opět v tom byla politika.
O pořádání ZOH v roce 1984 totiž také usilovala tehdejší Jugoslávie, konkrétně Sarajevo. A jelikož si mocipáni v Moskvě chtěli vyžehlit ne příliš vřelé vztahy s touto zemí, rozhodli v náš neprospěch.
Ani s novým režimem a tisíciletím snahy o uspořádání olympiády v Praze neustaly. V roce 2003 odsouhlasili zastupitelé hlavního města v čele s tehdejším primátorem Pavlem Bémem kandidaturu Prahy na olympijské hry v roce 2016. Tento megalomanský projekt se však od samého počátku jevil jako utopie. Opět se měla stavět rychlodráha na letiště, sportoviště, hotely….
Na technické studie a přípravné práce padlo 100 milionů korun! A co je to proti 15 miliardám, které stálo prodloužení trasy metra z Ládví do polí v Letňanech! To je také jediné, co z projektu zbylo.
Stanice metra Letňany se tak stala dalším pomníkem olympijského snažení v Čechách. A myslím, že posledním.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://art.ceskatelevize.cz/360/artchiv-praha-usiluje-o-olympijske-hry-MNY2J
https://hlidacipes.org/olympiada-mohla-byt-v-praze-davno-pred-bemem-nejblize-ji-byli-komunisti/
https://www.denik.cz/ostatni_sport/olympiada-olympijske-hry-praha-cesko-poradatelstvi-sport-penize-stadiony-analyza.html
https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/olympiada-v-praze-sto-milionu-korun-za-nic-a-konecna-metra-v-polich-20150313.html
