Článek
Tato krutá tyranka a bezcitná mordýřka se stala ústřední postavou řady filmů a literárních děl, které ne vždy přesně odrážejí skutečnost. Tak se pojďme podívat, co o ní říkají historické prameny.
Alžběta se narodila 7. srpna 1560 do zámožné šlechtické rodiny Báthoryů v malém uherském městečku Nyírbátor poblíž rumunských hranic. Jako dívce z vyšších kruhů se jí dostalo na tu dobu nejlepšího vzdělání včetně znalosti několika jazyků.
V pouhých 13 letech jí rodiče našli ženicha a zasnoubili ji s Františkem (Ferencem) Nádasdym, jehož šlechtický rod vlastnil velké majetky v Uhrách i na Slovensku. A 8. května 1575 se ve Vranově nad Topl’ou na východním Slovensku konal svatební obřad. Nevěstě nebylo ještě ani 15 let, ale v té době byly sňatky dětí zcela běžné. Kupříkladu český král a císař Svaté říše římské Karel IV. se poprvé ženil v pouhých sedmi letech a jeho manželkou se stala stejně mladá Blanka z Valois.
Ale pojďme zpět do 16. století. Alžběta získává svatebním darem hrad Čachtice nedaleko dnešního Nového Mesta nad Váhom. Manželům se postupně narodí pět dětí, dvě z nich však v útlém věku umírají. Roku 1578 je Ferenc Nádasdy jmenován vrchním velitelem uherských vojsk a jde s nimi do války proti Turkům. Veškerá správa majetku tedy zůstává na Alžbětě.
Rodina sídlí poblíž bojové linie, tak bývá běžné, že se tu a tam někdo ztratí a nikdy nenajde. Proto nikoho nenapadne, že se tito záhadně mizející lidé stávají oběťmi zvrhlých choutek hraběnky Báthoryové. Říká se, že krutým praktikám mučení a týrání služebnictva ji naučil právě Nádasdy. A když někdo z poddaných útrapy nepřežije, jeho úmrtí se svede na turecká vojska v blízkosti.
Na počátku 17. století Ferenc onemocní záhadnou chorobou a roku 1604 umírá. Ví, že se blíží jeho konec, tak pověří svého nejlepšího přítele Györgye Turza dohledem nad Alžbětou a dětmi a péčí o blaho rodiny.
Po smrti manžela hraběnčin sadismus a zvrhlé choutky naberou ještě větších obrátek. Aby si zajistila stálý přísun mladých dívek, otevírá ve svém sídle v Čachticích školu, v níž se dívky z bohatých rodin měly učit etiketě a vybraným mravům. O studentky rozhodně nemá nouzi, vždyť je velice vzdělaná šlechtična a to působí jako magnet.
Ovšem za neproniknutelnými hradbami se děje úplně něco jiného. Alžběta je v sedmém nebi, neboť má nyní dostatek příležitostí k ukájení sadistických choutek a okolí nic netuší. Bodání a řezání nožem, pálení rozžhaveným železem, ubodání rojem včel či polévání ledovou vodou a ponechání obětí v mrazu, je na denním pořádku.
Brzy však začnou být úmrtí dívek na čachtickém hradě podezřelá, jednak jejich rodičům a také kněžím, kteří se účastní pohřbů. Zprvu se Alžbětě daří je obalamutit, například epidemií cholery a dalších tehdy běžných smrtelných chorob či báchorkami o dívce, která se zbláznila a ubodala své spolužačky.
Netrvá to však dlouho a zpráva o abnormální úmrtnosti v Čachticích se donese až k tehdejšímu uherskému králi a římskému císaři Matyáši Habsburskému. Ten se rozhodne zakročit a vyšetřováním pověřuje uherského palatina, což je úředník, který může v některých záležitostech krále zastupovat. A kdo myslíte, že jím je? Ano, György Turzo, který měl dle závěti svého nejlepšího kamaráda Ference Nádasdyho, dbát na blaho Alžběty a její rodiny. Tak se nám to trochu komplikuje, že?
Navzdory této skutečnosti se vyšetřování opravdu rozbíhá a během roku je shromážděno asi padesát svědeckých výpovědí, usvědčujících hraběnku ze sadistických praktik a vražd. Na jejich základě provedou vyšetřovatelé na hradě razii a Alžbětu zatknou. Poté prohledají sklepení a pohled, jaký se jim naskytne, se snad ani nedá popsat: Mrtvé, týrané a umučené dívky a další, těžce zraněné, v bolestech zmítající se mladé ženy, jejichž život visí na vlásku.
A Turzo je postaven před nelehké rozhodnutí. Na jedné straně má v ruce hmatatelné důkazy o hraběnčině vině, na druhou stranu se zavázal jejímu manželovi, svému nejlepšímu příteli, že bude po jeho smrti dbát na blaho Báthoryovy rodiny. Tak co s Alžbětou? Rozhodne se ji skrýt do kláštera. Ovšem, jak se to lidé v okolí dozví, okamžitě se vzbouří. György od tohoto záměru tedy ustoupí a navrhne pro ni jako trest domácí vězení.
Před soudní tribunál však hraběnka nikdy nepředstoupí, jelikož by to značně poškodilo pověst celého mocného rodu Báthoryů. K soudu jsou předvedeni pouze další obvinění, kteří Alžbětě v páchání těchto krutých zločinů napomáhali. Jedna spolupachatelka zemře ještě před vynesením rozsudku, jedna dostane doživotí a další tři trest smrti. Nejlépe z tohoto soudního procesu vyvázne sama pachatelka brutálních zločinů.
Někteří současní historikové se pokoušejí hraběnčinu vinu vyvrátit tvrzením, že se spolupachatelé přiznali až po krutém mučení a svědkové vypovídali pod nátlakem. Ovšem pro usvědčení hlavní pachatelky hovoří jasné důkazy. Dochoval se například dopis, v němž Turzo popisuje manželce hrůzný nález mrtvých a zubožených dívek v čachtickém sklepení. O Alžbětině vině svědčí i výpovědi poddaných, kteří museli čistit hradní zdi od krve a často slýchávali strašlivý křik a nářek, který se rozléhal po celém sídle.
Místní kněz navrhl, aby jako důkaz byla provedena exhumace těl umučených dívek, přičemž tu hraběnka rezolutně zamítla. Proč by to dělala, kdyby byla bez viny, vždyť by ji tento úkon očistil.
Soudní tribunál se shodl na její vině a 7. ledna 1611 vynesl rozsudek v podobě doživotního domácího vězení.
Vidíte, bestiální vražedkyně vyvázla téměř bez trestu, a to jí je přisuzováno více jak 600 vražd. Po třech letech pobytu ve svém domácím vězení zemřela přirozenou smrtí v nedožitých 54 letech, což bylo na tu dobu poměrně dost.
Dodnes o ní koluje spousta legend, které nejsou ničím podloženy. Kupříkladu měla pít panenskou krev a dokonce se v ní koupat, aby si zachovala mladistvý vzhled. Zda je na těchto mýtech něco pravdy, se asi nikdy nedovíme. Jedno je však jisté, přídomek největší vražedkyně všech dob hraběnce Alžbětě Báthoryové alias Čachtické paní už nikdo neodpáře.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://www.stoplusjednicka.cz/krvava-pani-bathoryova-v-krvi-panen-se-nekoupala-obvinili-ji-ale-z-muceni-vrazd https://kriminalistika.eu/muzeumzla/bathory/bathoryova.html https://zivotopis.panovnici.cz/alzbeta-bathory.php https://youtu.be/dhgQUt4Vr54?si=IMbHQIK4pS54qv6M
