Článek
Stalo se tak 27. února 2022 na jeho mateřské základně v Hostomelu u Kyjeva. K této obrovské ztrátě nejen pro ukrajinskou, ale i světovou nákladní aviacii přitom vůbec nemuselo dojít.
Dříve, než se přeneseme do počátku roku 2022 a více jak 1 000 kilometrů na východ, připomeňme si ve stručnosti historii tohoto majestátního vzdušného korábu, který obdivovaly desetitisíce fanoušků na letištích po celém světě.
Nebeský gigant se šesti motory, rozpětím křídel úctyhodných 88,4 metru, délkou 84 metrů a výškou 18,2 metru, byl zkonstruován v průběhu 80. let minulého století v kyjevské firmě Antonov a prioritně měl sloužit pro přepravu raketoplánu a nosné rakety na kosmodrom Bajkonur v dnešním Kazachstánu. První zkušební let uskutečnil 21. prosince 1988. Jenže „slavný“ sovětský raketoplán vzlétl pouze jednou, komunistické impérium se rozpadlo a jeho kosmický program vzal za své.
A co s Mrijou? Chvíli ještě létala po různých airshow a od roku 1995 se stala pro Rusko nepotřebným šrotem. Sloužila například jako sklad leteckých náhradních dílů. Vypadalo to, že se do vzduchu už nikdy nepodívá a skončí v propadlišti dějin a na vrakovišti. Naštěstí se tak nestalo. Díky iniciativě a houževnatosti tehdejšího šéfkonstruktéra ukrajinské společnosti Antonov, byla oprášena a po nezbytných revizích, drobných opravách a certifikačních zkouškách, se v roce 2001 znovuzrodila jako ryze ukrajinská. Přidala se k flotile svých o trošku menších brášků Ruslanů a začala létat v komerční přepravě nadrozměrných a těžkých nákladů pro leteckou společnost Antonov.
Poslední let uskutečnil největší letoun světa s posádkou vedenou kapitánem Dmytrem Antonovem počátkem února 2022 do dánského Billundu. Na svoji domovskou základnu v Hostomelu u Kyjeva se vrátil 5. února 2022, pouhých 19 dnů před začátkem rusko-ukrajinské války. Další komerční lety byly naplánovány na začátek března.
Bohužel už k nim nedošlo, neboť v brzkých ranních hodinách 24. února 2022 vtrhla ruská okupační vojska na Ukrajinu a strategické letiště v Hostomelu bylo jejich prvním cílem. Proč? Protože disponovalo dlouhou ranvejí, ideální pro těžká ruská vojenská letadla, zejména Il-76, která zde hodlala přistát s výsadkem tisíců vojáků a těžké techniky, aby dobyli pouhých 25 kilometrů vzdálený Kyjev za tři dny. Jak všichni víme, nepovedlo se jim to dodnes a doufám, že nikdy nepovede.
Ale zpět k tématu. Abychom pochopili všechny souvislosti, musíme začít již na podzim roku 2021, kdy západní rozvědky upozorňovaly na reálnou hrozbu vpádu ruských okupačních vojsk na území Ukrajiny. Zkraje ledna 2022 přijel v utajení do Kyjeva dokonce sám ředitel Ústřední zpravodajské služby Spojených států amerických (CIA), aby informoval příslušné orgány o blížící se ruské invazi a plánovaném obsazení strategického letiště v Hostomelu. Na tuto skutečnost byl okamžitě upozorněn vrcholný management jeho provozovatele, to jest státního podniku Antonov.
Měsíc před započetím války, konkrétně 26. ledna 2022 doporučilo NATO managementu firmy Antonov přemístit všechny letouny včetně AN 225 Mrija s veškerým technickým personálem a posádkami na druhou základnu letecké společnosti Antonov Airlines do německého Lipska. Ovšem ze strany vedení firmy se dočkalo pouze zamítavé odpovědi.
Kromě toho měla být zajištěna zvýšená ochrana celého strategického areálu příslušníky ozbrojených sil. To generální ředitel společnosti Antonov Sergij Byčkov, ředitel Antonov Airlines Michail Charčenko a náčelník útvaru letové bezpečnosti Alexandr Netjosov opět razantně odmítli. Vůbec nevpustili na letiště brigádu rychlého nasazení ukrajinské národní gardy, která se zde měla opevnit a být připravena na zásah proti ruským nájezdníkům.
A jak své počínání odůvodnili? Budováním okopů by se údajně poškodily komunikace a infrastruktura letiště. Chápete to? Oni neměli zájem chránit mnohamilionový majetek své firmy, který jim vydělává. Nechápete? Záhy to pochopíte.
Takže letiště zůstalo téměř nechráněné, neboť hrstka gardistů, která tam působila jako stálá ochrana, nemohla vzdorovat obrovské přesile. Zkrátka management Antonova připravil okupantům celý letištní komplex včetně technického a administrativního zázemí a letounů jako na stříbrném podnose.
A 24. února v 7 hodin ráno to začalo. Více jak 30 velkých ruských vrtulníků vysadilo první skupinu svých vojáků, kteří měli za úkol obsadit letiště a připravit ho na přílet transportních letounů s mužstvem a těžkou technikou. Stovky po zuby ozbrojených Rusů proti hrstce vojáků ukrajinské národní gardy, to bylo jako bitva Davida s Goliášem.
Nebudu se zabývat průběhem bojů o hostomelské letiště, které trvaly až do konce března 2022, ale nutno vyzdvihnout nesmírnou odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, gardistů i příslušníků letištního hasičského sboru. Bohužel, řada z nich zaplatila za nečinnost vedení podniku Antonov svými životy.
Naštěstí, hned na počátku provedli obránci geniální akci: zničili ranvej tak, aby tu žádné nepřátelské letadlo nemohlo přistát. Tím zabránili dalším ztrátám na životech a především uchránili hlavní město.
A teď se dostáváme k otázce, proč pánové Byčkov, Charčenko a Netjosov neměli nejmenší zájem chránit majetek své firmy před agresorem. Protože byli připraveni ke kapitulaci a okupantům hodlali v klídku předat celý svůj areál, k čemuž naštěstí nedošlo. Ano, vyklubali se z nich zrádci a kolaboranti, jejichž vinou byl zničen největší letoun světa AN 225 Mrija, AN 74, AN 26. Těžce poškozen byl rovněž největší turbovrtulový letoun na světě AN 22 a jeden AN 124 Ruslan. Celkem bylo zničeno a poškozeno 13 letadel, totálně zničena řídící věž, vypáleny a vyrabovány hangáry, kanceláře a dílny.
Mimochodem, pár dnů před začátkem války dal ukrajinský ministr vnitra Byčkovovi příkaz k evakuaci Mrije, on ho neakceptoval. Uklidit letouny do bezpečí lipské základny bylo možné ještě 23. února večer. Všechny ukrajinské letecké společnosti evakuovaly svá letadla včas, jenže Byčkov a spol. stáli na opačné straně barikády. A když Rusové zjistili, že s Mrijou a dalšími antonovskými letouny neodletí, zapálili je.
A co tresty? Padly vůbec nějaké? Sergij Byčkov, Michail Charčenko a Alexandr Netjosov byli v březnu 2023 odsouzeni podle článku 114, odstavce 1 Kriminálního kodexu Ukrajiny (obdoba našeho Trestního řádu) za maření zákonné činnosti Ozbrojených sil a dalších složek. A z čeho konkrétně byli obviněni?
Zabránili vstupu národní gardy a vybudování opevnění v areálu letiště. Odmítli evakuaci AN 225 Mrija a dalších letounů. I přes včasná upozornění na vpád ruských vojsk do Hostomelu svou nečinností napomohli k obsazení letiště nepřátelským vojskem, zničení letounů a veškeré infrastruktury.
Byčkov a Netjosov byli vzati do vazby bez možnosti propuštění na kauci a po Charčenkovi bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání, jelikož uprchl do ciziny. Pokud byl nevinný, jak tvrdil, tak proč utíkal? Ostatně vinu nikdy neuznali ani zbylí dva.
Jak vysoké tresty vyfasovali, není známo. Ovšem co je zarážející, jejich počínání bylo klasifikováno pouze jako služební nedbalost. Přitom bylo naprosto zřejmé, že tak jednali s jasným záměrem.
Charčenko letos na jaře zemřel a Byčkov si údajně odpykává trest v domácím vězení z důvodu chatrného zdraví. Bohužel, žádný trest nenahradí zbytečně zmařené životy ochranky letiště, hasičů, vojáků ani ztrátu největšího letounu světa.
Fanouškové velké aviacie, mezi něž se také počítám, pevně věří, že po skončení války bude dobudován druhý exemplář tohoto majestátního vzdušného kolosu, který je v současné době hotový asi ze 70 %. A za pár let uvidíme na nebi novou moderní Mriju ještě krásnější, než byla ta předchozí.
Sny totiž nelze zničit.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/0mcreLotUB0?si=VD1natbHOeWkQ0lV
https://share.google/eOyeagt0HRX69ZCxD
https://ua.news/ua/vidkriti-pitannia/khto-vidpovist-za-vtratu-litaka-mriia-i-polon-pratsivnikiv-aeroportu-antonova-u-gostomeli
https://suspilne.media/kyiv/538683-rozstrilana-mria-spravu-ekskerivnika-dp-antonov-peredali-do-sudu/
https://www.facebook.com/share/1GW7gcqaT6/
