Článek
Třeba jednou přišel pohledný, příjemný, hezky oblečený muž středního věku a na můj dotaz, jak se jmenuje, odpověděl: „Nepovím.“ Nešlo mi na rozum, že se svým příjmením dělá takové tajnosti. Tak jsem se ho ptala: „Proč?“ A co myslíte, že mi odpověděl? „Protože se tak jmenoval můj otec, děda i praděda.“ Dali jsme se do řeči a pověděl mi, že zná pána s příjmením Nevím a ten to má ještě složitější. Mají ho totiž všichni za blba. Alespoň do chvíle, než otázku ohledně svého příjmení uvede na pravou míru.
Pro zajímavost, pánů a hochů s příjmením Nepovím najdeme v naší republice 218, nejvíc v okrese Chrudim. Příjmení Nevím nosí 105 osob mužského pohlaví. Nejvíc v Brně a v těsném závěsu se drží Praha.
Já znám pana Vítámvás, slečnu Skočdopolovou a taky jsem znala pana Šukala, ale ten už bohužel zemřel. S panem Vítámvás se opravdu vždy srdečně vítáme. Slečna Skočdopolová a její předci prý nikdy žádné pole nevlastnili ani do něj neskákali. A pan Šukal byl ředitelem vesnické školy. Šílená kombinace, co? Ovšem pozor! Sloveso šukat ve svém původu vůbec není vulgární. V některých slovanských jazycích, například v polštině či ukrajinštině, znamená hledat. A ve staročeštině znamenalo pohybovat se po místnosti a dělat drobné domácí práce. Pokud jste četli Babičku od Boženy Němcové, jistě si vybavíte, že hlavní hrdinka šukala po světnici. Tudíž pan Šukal, respektive jeho dávný předek, se neoddával přespříliš intimním hrátkám, nýbrž věčně něco hledal. Nepředpokládám totiž, že by vykonával domácí práce.
Bývalý hlavní městský architekt v České Lípě, mém to rodišti, se jmenoval Šuk. Já osobně bych si nechala umazat háček, ale on byl na své jméno hrdý. Když už jsme u písmene Š, podíváme se ještě na pana Šoustala, který se v naší zemi vyskytuje ve 111 exemplářích, stejně jako ženská varianta jména, a největší zastoupení má na Moravě, ve městech Prostějov a Třebíč.
A co říkají statistiky o dalších jmenovaných? Pánů a hochů Šukalů u nás najdeme 15. O prvenství se dělí Chrudim s Českou Lípou a ženských nositelek tohoto jména je mezi námi 17. Osob mužského pohlaví, které mají v občance příjmení Šuk, žije v českých zemích úctyhodný počet, přesně 107. O prvenství se dělí Praha s Mladou Boleslaví. S ženskou podobou jména se u nás setkáme v 96 případech.
A kolik je u nás Vítámvásů? 118, nejvíce v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Slečna Skočdopolová má u nás také hodně jmenovkyň, ještě dalších 169 žen a dívek. Nejpočetněji jsou zastoupeny v Praze a Dobrušce. Pánů a hochů Skočdopolů se na našem území vyskytuje 167.
A když říkáte dětem, že Ježíšek skutečně existuje, máte naprostou pravdu. Věřte tomu nebo ne, v Česku jich máme dokonce 71.
Věří tomu zajisté i pan Věříš. A ne jeden. Mužů a hochů nesoucích toto příjmení u nás žije 143, nejvíce na Královéhradecku.
Nevím, jak hodně solí pán či paní Osolsobě, ale co vím jistě? Že jich mezi námi žije 49 a nejvíce na jižní Moravě. A když už jsme v kraji révy vinné, nemůžeme opomenout příjmení Vinopal. Paradoxem ovšem je, že z celkového počtu 91 jich nejvíce bydlí v Praze.
Neobvyklých příjmení bychom ještě našli dost a některá opravdu hraničí s vulgarismy. Pokud si je tedy spojíme se současnou češtinou, jelikož jejich původní význam byl naprosto odlišný. Raději je uvádět nebudu, asi by se červenal i displej, vezměte si třeba takové synonymum ke slovu „pijan“. Zvláště ženská varianta příjmení nezní zrovna libozvučně.
Koneckonců, ono je úplně jedno, jestli se jmenujete Novák nebo Skočdopole, protože vůbec nezáleží na tom, jaké příjmení kdo zdědí nebo vyvdá, nýbrž na tom, jaký má člověk charakter.
Zdroj informací: https://www.prijmeni.cz/
