Článek
A mohu vám z vlastní zkušenosti potvrdit, že si ji při pěších nebo cyklistických toulkách věčně zelenou krajinou vyčistíte fakt dokonale.
Kdeže tuto oázu klidu s krajinou jako z jiné planety hledat? V Galwayské zátoce při západním pobřeží Irska. Celková plocha souostroví sestávajícího z ostrůvků Inishmore, Inishmaan a Inishheer zaujímá pouhých 50 kilometrů čtverečních, takže je zvládnete prozkoumat třeba i pěšky.
A jak se na ně dostanete? Zvolíte-li leteckou dopravu z irského letiště Connemara poblíž přístavního města Galway, můžete se pochlubit, že jste letěli jednou z nejkratších pravidelných leteckých linek na světě. Provozuje ji společnost Aer Arann a čistá doba letu je pouhých 7 až 10 minut, podle toho jak a odkud právě fouká. Na ostrovy také plují lodě z přístavů Galways, Rossaveal a Doolin.
Osobně doporučuji raději leteckou dopravu, neboť Atlantik bývá často rozbouřený a velké vlny by vám nemusely dělat dobře na žaludek. Jednosměrná letenka stojí 23 euro, tam i zpátky to máte za 45. Lodní obousměrný lístek pořídíte za 25 euro. Podotýkám, že spoj létá na největší ostrov Inishmore, ale ostatní dva jsou odsud velice dobře dostupné lodí. Z Prahy do Dublinu se dostanete přímým letem a po Irsku je ideální cestovat autobusem, vlakem, případně taxíkem, ale ten je asi o třetinu dražší než u nás. Ve velkých městech můžete využít i Bolt nebo Uber. No a kdo si troufne jezdit vlevo, může si půjčit auto.
Než vám prozradím, čím mě tato drsná krajina uchvátila, ponoříme se na chvíli do dávné historie, která je zde patrná na každém kroku a sahá až do pravěku. První osídlení na ostrovech je prokázáno již kolem roku 700 před Kristem. Dodnes jsou na Inishmore patrné pozůstatky kamenných pevností z této doby, které byly vybudovány lidskou rukou. O pravěkém osídlení vypovídají i četné archeologické nálezy z doby železné a bronzové.
Největšího rozkvětu doznala oblast od 5. století našeho letopočtu, kdy sem v souvislosti s šířením křesťanství přicházelo mnoho poutníků.
Vzhledem k odlehlosti ostrovů se zde dodnes zachovaly dávné zvyky, původní irská kultura a jazyk. Když už jsme u toho jazyka, tak převážná většina z necelých 1400 místních obyvatel hovoří irsky. V restauracích, obchodech, na letišti a v přístavech se domluvíte anglicky, ale musíte mít pořádně nastražené uši, jelikož domorodci mají šílený přízvuk. Ale zato jsou velice vstřícní a pohostinní. Mimochodem, když člověk chce, tak se domluví vždycky.
Jinak jsme v Evropské unii, platíme eurem a voláme i datujeme za stejný tarif jako doma. Ve větších obchodech, restauracích a dalších provozovnách služeb lze bez problémů platit kartou. Ale vždy je dobré mít u sebe nějakou tu hotovost.
Pokud vás ostrovy nadchnou stejně jako mne a budete tu chtít strávit více dní, můžete si vybrat z široké nabídky ubytování typu B&B, to jest bed and breakfast (postel a snídaně). V létě je třeba si ho zabukovat předem, mimo sezónu stačí až na místě. Ceny se pohybují kolem 25 až 30 euro za osobu a noc. Luxusní hotely s all inclusive tu opravdu nenajdete, protože sem se nejezdí lenošit, nýbrž poznávat.
Na ostrovech máte k dispozicí několik půjčoven kol, ale úplně nejlépe je poznáte pěšky. Jak bývá v Atlantiku běžné, dost tu fouká, no a taková jízda na velocipédu proti větru, vás bude stát hodně sil. Elektrokola tu nepůjčují, alespoň jsem si nevšimla.
Ideální je začít putování na největším ostrově Inishmore, kde najdeme nejvíc historických památek, můžeme si tu nakoupit v supermarketu a také vybrat hotovost. A pak hurá na prohlídku nejvýznamnější a nejzachovalejší prehistorické památky, pevnosti Dún Aonghasa z 3. století před naším letopočtem. Tento velice citlivě zrestaurovaný monument patří k nejstarším a nejrozsáhlejším prehistorickým komplexům v Evropě. A pravděpodobně to nebyla jen pevnost, areál sloužil i k náboženským obřadům.
Prohlédnout si ho můžete za symbolické vstupné 3 eura. Ale pozor, chce to pevnou turistickou obuv a trochu opatrnosti. Není tu žádné zábradlí a pevnost stojí na skalnaté vyvýšenině. Jinak jsou ostrovy téměř placka, jejich nejvyšší bod leží 100 metrů nad mořem. Dobrá obuv se vám hodí všude, budete totiž chodit po kamení nebo v trávě. Obojího je tu dost. Však se mi také ihned po příjezdu vybavila jedna stará lidová písnička, v níž se zpívá: „a kamení a kamení a kamení tam roztloukal…“. Při toulkách aranským venkovem budete nesčetněkrát překonávat kamenné zídky, které oddělovaly jednotlivé pastviny a pozemky. Je jich tu přes 1000 kilometrů a rozhodně mají své kouzlo. Stejně jako pohádkové kamenné kostelíky a pozůstatky dalších nejen sakrálních prehistorických památek. V kombinaci s bouřlivým oceánem, jehož mohutné vlny se tříští o majestátní skaliska, tvoří úchvatnou podívanou.
Za vidění také stojí maják Dún Arann Signal Tower z roku 1818 a velice zachovalá pevnost Dún Eochla z pozdní doby bronzové v jeho blízkosti.
Chcete-li zažít pravou ostrovní atmosféru, doporučuji zavítat do přístavu Kilronan a ochutnat nějakou z místních rybích specialit. A co si přivézt jako suvenýr? Doporučuji pletené svetry a další výrobky z pravé ovčí vlny, které ručně tvoří a prodávají místní obyvatelé. A taky nezapomeňte okusit vynikající čerstvé ovčí sýry.
Co říci závěrem? Pokud je vaší představou ideální dovolené luxusní resort s přísunem jídla a pití po celý den, lenošení u bazénů a tobogánů všech barev a velikostí, tak sem nejezděte. Ale pokud milujete klid uprostřed panenské přírody, pohledy na rozbouřený oceán a kamenné svědky minulosti, budou pro vás Aranské ostrovy to pravé ořechové. Vypravit se sem můžete ve všech ročních obdobích, ale za mne je nejlepší přelom léta a podzimu.
Tak šťastnou cestu aneb Turas sona!
Článek zpracován na základě vlastních zážitků, poznatků a informací z těchto zdrojů:
Aranské ostrovy: výlet do minulosti | Magazín Radynacestu.cz https://share.google/ZdNajvEDOGZ4YEIDv
Aranské ostrovy, Tipy na výlet | Turistika.cz https://share.google/JoG4ePVJifPTAo5WF
