Článek
A ta si záhy začala žít svým vlastním čilým životem a putovat světem. My se nyní podíváme, jak se zrodila a pokusíme se zjistit, zda by za současného válečného stavu vůbec mohla civilní letadla z Ukrajiny vzlétnout, bezpečně dopravit cestující přes své území nebo naopak na domácích letištích přistát.
Původ zavádějících informací o otevření ukrajinského vzdušného prostoru najdeme patrně v článku, který se objevil v několika místních médiích. A co bylo jeho obsahem? Zástupci pojišťovacích společností v něm uváděli, že jsou připraveni zahájit procesy pojišťování letů v případě, že bude obnoven provoz mezinárodního letiště Boryspil v Kyjevě, případně letiště Lvov. A Bůh ví proč, byl zmíněn termín leden 2025.
Ovšem v dohledné době se s obnovením civilních letů na území Ukrajiny rozhodně nepočítá a ani to z bezpečnostních důvodů není možné. Shodují se na tom letečtí i vojenští experti. Jak uvádí například letecký odborník Valerij Romaněnko, Ukrajina ve válečném stavu nemůže zajistit cestujícím a posádkám potřebnou bezpečnost na letištích ani ve vzduchu. Bohužel nedisponuje takovým množstvím systémů protiraketové obrany, jako je například Patriot, aby mohla ochránit letiště a ještě vytvořit bezpečné letové koridory ve vzduchu.
Jistě si všichni pamatujete na tragickou událost s Boeingem 777 letu MH17 Malaysia Airlines, který v roce 2014 sestřelili nad uzemím Ukrajiny Rusové protiraketovým komplexem Buk. Zahynulo tehdy všech 298 lidí na palubě, z deseti zemí světa. A to se tenkrát válčilo pouze na Donbasu!
Vedení největšího kyjevského letiště Boryspil uvádí, že pokud dostane pokyn k obnovení provozu, je schopno tak učinit do měsíce. Ovšem nic takového zatím není na pořadu dne. Nejedná se totiž pouze o zajištění bezpečnosti pasažérů a posádky v letadle, ale též při nezbytných odletových a příletových formalitách, nástupu, výstupu a koneckonců i během cesty na letiště a z něj. To je v případě hlavního města, kde jsou vzdušné poplachy a útoky ze vzduchu téměř na denním pořádku a trvají nepřetržitě třeba i 9 hodin, neproveditelné. Zároveň by letadla nabírala mnohahodinová zpoždění a v případě přestupu na další let v jiné zemi, by se cestující ocitli v neřešitelných situacích.
A co Lvov? Ten se nám laikům jeví bezpečněji, neboť se nachází pouhých 60 kilometrů od polských hranic a nepřátelské útoky ho nezasahují tak často. Ovšem podle odborníků ani tady nelze zajistit potřebnou bezpečnost cestujících a posádek.
Například během přistání, které již nelze přerušit, zazní na letišti vzdušný poplach. Letoun přistane a co dál? Pasažéři se musí dostat co nejrychleji do úkrytu v podzemí. V případě, že budou použity k jejich evakuaci z paluby nouzové prostředky, to jest skluzavky, trvá opuštění běžného dopravního letounu 90 vteřin.
Ale to jsme stále na ploše, ještě zbývá dostat se včas do bezpečí. A jak by v tomto případě probíhala kupříkladu pasová kontrola či výdej zavazadel? Nehledě na to, že při nouzovém opuštění letadla si nesmíte vzít příruční zavazadlo a nic, co jste měli s sebou na palubě. A myslím, že bychom našli ještě další proti, která rozhodně převažují nad pro. Mimochodem, balistické rakety, kupříkladu „Kinžál“, doletí do Kyjeva za pět minut. Pokud by je Rusové začali vypouštět z Běloruska, jsou na tom ve Lvově úplně stejně.
Jediným letištěm, které za současného válečného stavu splňuje bezpečnostní podmínky, je Užhorod, neboť jeho ranvej se jedním koncem prakticky dotýká slovenské hranice. Z jednoho směru se na ni přistává ze slovenského vzdušného prostoru, opačně z Ukrajiny. A toto město nebylo za téměř tři roky válečného konfliktu ani jednou cílem ruských raket nebo útočných dronů.
Ale jedná se o regionální letiště s ranvejí dlouho 2000 metrů a postrádá potřebné zázemí pro větší množství cestujících. Mohly by tu přistávat pouze menší letouny pro 50 až 70 pasažérů.
Nejdůležitější je bezesporu bezpečnost jak cestujících, tak posádek. Zároveň je třeba brát v potaz ekonomickou otázku. Letiště bude rentabilní, pokud bude pracovat nepřetržitě a jeho kapacita bude plně využita, čehož nyní kvůli častým nepřátelským útokům není možné dosáhnout ani ve Lvově, natož v Kyjevě.
Teď jistě někoho z vás napadne: A jak to, že nad Izraelem civilní letouny normálně létají a dokonce tam bez jakéhokoliv omezení pracují letiště, i když se tam válčí? Vysvětlení je jednoduché: Izrael disponuje velice hustou sítí protivzdušné obrany, která tvoří nad celým jeho uzemím jakýsi deštník. Používá velmi účinné protiraketové komplexy Arrow a Thaad. Rovněž nedaleko ve Středozemním moři hlídkují americké torpédoborce, které umí sestřelovat všechny druhy raket.
Ukrajina bohužel tolik komplexů protivzdušné obrany nemá. Otevřít nyní její vzdušný prostor a obnovit letištní provoz, by byl obrovský hazard s lidskými životy.
Zbývá jen doufat, že nebe nad Ukrajinou bude brzy bezpečné a příští rok se nám opravdu otevře, ovšem v mírových podmínkách.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://tsn.ua/exclusive/pasazhirski-litaki-v-nebi-nad-ukrayinoyu-chi-mozhlivo-ce-u-2025-i-scho-dlya-cogo-potribno-2716341.html#goog_rewarded
https://suspilne.media/884567-dla-vidkritta-aviaspolucenna-v-ukraini-potribni-serjozni-zasobi-ppo-kuleba/
https://epravda.com.ua/news/2024/11/7/721539/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/fakta-sestreleni-letu-mh17-346126
