Článek
Pojďme si tento sychravý podzimní podvečer na jednokolejné trati mezi největšími východočeskými městy popsat podrobněji.
Krátce před tři čtvrtě na šest večer přijíždí do stanice Stéblová osobní vlak číslo 608 z Liberce, tažený parní lokomotivou. Souprava je složena ze tří poštovních vozů, jednoho služebního a osmi osobních. Tam má čekat na osobní motorový vlak číslo 653, sestávající z pohonné jednotky a čtyř vagónů, který jede v opačném směru, to jest od Pardubic. V této stanici se vlaky křižují, neboť jak jsem se zmínila v úvodu, jedná se o jednokolejnou trať.
Tento osudný okamžik tomu tak bohužel není. Průvodčí vlaku, jedoucího od Hradce, taženého těžkou parní lokomotivou, dává strojvedoucímu pokyn k odjezdu ze stanice a mohutný kolos se rozjíždí. Jeho osádka naprosto ignoruje návěstí se znamením stůj a souprava zvyšuje rychlost na 60 km v hodině. Výpravčí stanice Stéblová vůbec není na peróně, neboť k tomu nemá důvod, čeká ve své kanceláři na příjezd motoráku od Pardubic. Když vidí, že mu pod okny právě projíždí vlak, aniž by mu dal pokyn, uvědomí si, že je zle. Marně se ho pokouší zastavit. Nedohoní ho ani výhybkář na kole. Jedinou šancí je zastavit motorák, jedoucí od Pardubic.
Bohužel v té době neexistují žádné komunikační prostředky, které by umožňovaly spojení s posádkami vlaků. Na trati ze Stéblové do Pardubic, kde jedou právě teď dva vlaky proti sobě, je kontrolní stanoviště, ale výpravčí se tam dovolá právě v okamžiku, kdy rozjetý parní vlak profrčí kolem. Přibližně 1 500 metrů za stanicí Stéblová, v 17 hodin 42 minut dochází ke srážce s katastrofálními následky.
Obě soupravy jely rychlostí 60 km v hodině. A jelikož byla tma a mlha, strojvůdci zareagovali na poslední chvíli a srážce nedokázali zabránit. Kromě devastace lokomotiv a vagónů nárazem, došlo i k požáru. Rozžhavené uhlí zapálilo naftu, vytékající z proražené nádrže motoráku. Největší železniční neštěstí v naší historii si vyžádalo 118 lidských životů a 110 cestujících bylo zraněno, převážně těžce. A co bylo příčinou této tragické nehody? To je dodnes tak trochu záhadou.
Průvodčí parního vlaku vyšetřovatelům tvrdil, že v mlze zahlédl zelené světlo a domnívaje se, že výpravčí signalizuje odjezd, dal pokyn strojvůdci, aby se rozjel. Tento fakt potvrdilo i několik cestujících. Kde se zelené světlo vzalo, dodnes nikdo neví, výpravčí na nástupišti vůbec nebyl a nesignalizoval ani nikdo z personálu. Ostatně, pokyn k odjezdu vlaku může dát pouze výpravčí.
První sanitky se dostaly na místo krátce po 18. hodině. V současné době by byl vyhlášen traumaplán a nasazeny vrtulníky záchranné služby. Tenkrát nic takového nebylo. Pomáhali i vojáci z nedalekých útvarů. Prvotní chirurgické zákroky k záchraně života prováděli lékaři přímo na louce vedle trati, samozřejmě bez anestezie. Když si to teď představím, běhá mi mráz po zádech.
Viníky této tragické nehody byli shledáni členové posádky vlaku 608, jedoucího z Liberce a byli odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody. Tehdejší média se o této katastrofě zmínila třemi řádky, samozřejmě o počtu obětí a zranění, nepadlo ani slovo. V socialistickém Československu přece k žádným tragickým nehodám docházet nemohlo.
Mimochodem, první úsek dvoukolejné trati mezi Pardubice a Hradcem Králové, byl zprovozněn až v únoru letošního roku. A jen do Stéblové. A dál? Dál se jezdí stále po jedné koleji.
A co bylo ono zelené světlo, mi vrtá hlavou dodnes.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zahadne-zelene-svetlo-poslalo-vlakem-na-smrt-118-cechu/r~i:article:682700/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/steblova-zeleznicni-nehoda-havarie-1960_2111140908_ban
https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/7878-60-let-od-tragedie-u-Steblove/ https://youtu.be/nLKBVvmK_Hc?si=RmrSO3M8W_k6z9WJ
