Článek
Český vozový park patří k nejstarším v Evropě a budeme-li brát v potaz pouze střední a západní Evropu, nemáme konkurenci. A rozhodně není, čím se chlubit.
Denně potkávám vozidla, která již na první pohled a poslech nemohou mít platnou technickou. A pokud ji mají, tak podvodem, neboť tyto doslova shnilé karoserie, držící pohromadě snad jen silou vůle, totálně sjeté brzdové destičky brzdící kov na kov a gumy galusky, nemohou nikdy Stanicí technické kontroly projít. A emise jak z uhelné elektrárny se do normy také nevejdou.
Takovéto vraky, které ohrožují bezpečnost silničního provozu, nemají na našich komunikacích, co dělat. A že jich je požehnaně.
Stačí se mrknout na jakýkoliv automobilový inzertní server a zadat si vozidla do 30 000 Kč po STK. Byla jsem překvapena, kolik mi jich vypadlo. Nejen za 30 tisíc, ale i za 20 a dokonce jsem našla i za 15 tisíc. Vždyť za to nekoupíte ani kvalitní jízdní kolo! A stáří těchto přibližovadel? Minimálně dvacet let. Myslíte si, že je nikdo nekoupí? Mrkněte se znovu za týden a budou pryč.
Pořídit si takovýto vůz je přinejmenším na pováženou. Když si spočítáte, kolik stojí zimní gumy, provozní kapaliny, servisní prohlídky, tak vám vyjde, že to musí být opravdu šrot. Nehledě na to, že auta této kvality pravděpodobně nemají nic jako servisní knížku s plnou servisní historií a téměř vždy jsou bouraná. Zkrátka, kupujete zajíce v pytli. O spotřebě ani nemluvě.
A nejdůležitějším aspektem, který hovoří jasně proti starým vozidlům, je jejich bezpečnost. Vezměte si, jak za těch 16 – 20 let zhoustl provoz na našich komunikacích a zvýšily se požadavky na bezpečnost vozů, respektive jejich posádek. Když si uvědomím, že u nás jezdí spousta automobilů bez airbagů i bez ABS či ESP, mám z toho husí kůži. A mnohdy tato auta používají ženy k odvozu dětí do školy, na kroužky a domů.
Jen pro úplnost, nebavíme se o historických vozidlech z kategorie veteránů, jelikož ty jejich majitelé v každodenním provozu nepoužívají a hlavně, opečovávají je jako oko v hlavě.
Pak máme ještě kategorii super vraků, to jest bývalých vozidel, která už dávno dojezdila. Tyto prorezlé karoserie stojí povětšinou na prázdných pneumatikách nebo i bez nich a bez SPZ na už tak přeplněných sídlištních parkovištích. A my, lid panelákový, nemáme večer kde zaparkovat. O tom, že tyto vraky hyzdí okolí, ani nemluvě. Čas od času je sice příslušné orgány odstraní, ale zanedlouho se na jejich místech objeví další. Toť koloběh techniky.
Už slyším vaše námitky: A kde máme vzít na nový vůz? A kdo říká, že si musíte pořídit nový? I v bazarech najdete velice kvalitní, bezpečné a prověřené vozy, ovšem ne za cenu toho nejlevnějšího jízdního kola. Ale investice do bezpečnosti vás, vašich dětí a ostatních účastníků silničního provozu, byste rozhodně litovat neměli.
Anebo můžete jezdit veřejnou dopravou. Stářím vozidel na českých silnicích se sice chlubit nemůžeme, ale zato máme jednu z nejhustších železničních a autobusových sítí v Evropě. Tak místo do vraku sedněte do vlaku, autobusu nebo na kolo. Přispějete tím velkou měrou k bezpečnosti na našich silnicích.
Teď si asi řeknete, co nám bude nějaká baba povídat o autech, když jim vůbec nerozumí. Tak na vysvětlenou: Pracovala jsem deset let v redakci časopisu zaměřeného na automobilovou inzerci, takže o vozidlech, pohybujících se na našich komunikacích, jejich stáří a technickém stavu vím docela dost. A někdy bych raději nevěděla.
Zpracováno na základě vlastních poznatků a těchto materiálů: https://www.tipcars.com/magazin/nase-tema/vozovy-park-cr-vek-starnuti.html
