Článek
První myšlenky o propojení české kotliny s mořem, konkrétně Jaderským, se objevili krátce po vzniku Československé republiky. A to přímo v hlavě jejího prvního prezidenta, Tomáše Garriqua Masaryka v roce 1919. Chtěl vytvořit 200 km dlouhý koridor, který by kopíroval rakousko-maďarské hranice a a spojil naši republiku s Jugoslávií. Tento návrh dokonce přednesl zástupcům vítězných mocností na Pařížské mírové konferenci. Ti ho však smetli ze stolu.
Tímto nápadem se však nechal inspirovat mladý student práv Karel Žlábek a jeho prosazování zasvětil téměř celý svůj život. Jeho realizací se začal zabývat až jako profesor vysoké obchodní školy (dnes vysoká škola ekonomická). Přestože neměl žádné technické vzdělání, vytvořil v roce 1967 unikátní projekt gigantického tunelového systému pro železniční dopravu, spojující České Budějovice s Jaderským mořem v dnešním Slovinsku.
Díky tomuto unikátnímu projektu o celkové délce 420 kilometrů, z nichž 350 by tvořily tunely, bychom se dostali k moři vlakem přibližně za 2,5 hodiny. Po této železniční spojnici s přístavem u Jadranu mělo jezdit 36 spojů osobních expresních vlaků denně rychlostí kolem 160 km/h a až 220 nákladních souprav. Ty by zvládly 120 km za hodinu.
Prvních 70 km z Českých Budějovic do Lince mělo vést tunelem. Poté by byla trať vedena několik desítek kilometrů povrchově a na tomto úseku bylo plánováno obrovské seřazovací nádraží s přípojkou německé a rakouské železnice. A dál měla trasa pokračovat tunelem směrem k Terstu. Nedaleko od tohoto italského přístavu, ale již na území tehdejší Jugoslávie, dnešního Slovinska, měl vyrůst na umělém poloostrově zcela nový přístav, nesoucí název Adriaport a stát se zároveň cílovou železniční stanicí s ohromným překladištěm.
Tak by byl vyřešen problém, kam s takzvanou rubaninou, tj. kamením a zeminou, vytěženou při stavbě tunelu. Tenkrát se tento nápad mohl zdát mnohým nesmyslný, ale dnes se umělé ostrovy budují zcela běžně a třeba Dubaj si bez nich už ani nedovedeme představit.
Tato gigantická stavba by byla velice nákladná. Rozpočet činil 300 miliard korun a realizace byla rozplánována na 30 let. Samotné Československo by těžko mohlo tuto stavbu financovat, ale zcela určitě by se na ní finančně podílelo Rakousko i Německá spolková republika. Většina současných ekonomů ve financování problém nevidí. Ten nastal jinde.
Přišel srpen 1968 a s ním prudké zhoršení mezinárodních vztahů se západem a Jugoslávií. A prioritou socialistického Československa na počátku 70. let minulého století jsou jiné stavby, například pražské metro či dálnice D1. A nějaký sci-fi projekt tunelu k moři naše vládní činitele vůbec nezajímá. Přece nemůžeme spolupracovat se západem, že?
Prof. Dr. Ing. Karel Žlábek se však nevzdává, propaguje svůj projekt prostřednictvím novinových článků a v roce 1979 se jím konečně začne někdo zabývat. Ministerstvo dopravy ho postupuje k posouzení Ústavu dopravního projektování a firmě Pragoprojekt. A ta nakonec jeho realizaci zamítá. Naopak, v zahraničí měl tento nadčasový projekt obrovskou podporu a dočkal se ocenění i u rakouského prezidenta.
Napadá mne, jak by asi dopadl dnes? Myslím, že by dostal zelenou, zejména z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí. Však taky v jiných zemích rostou podobné stavby jako houby po dešti.
Mimochodem, tunely projektované téměř před 60 lety naprosto odpovídají současným parametrům, bezpečnostním normám a stavebním směrnicím. Byly koncipovány jako dvoutubusové – jeden tubus pro každý směr a uprostřed bezpečnostní technický tunel.
Zdá se vám vše jako pouhopouhá fantazie jednoho snílka? A co vize J. Verna, vynálezy Leonarda da Vinciho? Taky byly původně pouhými fantaziemi, které se dočkaly realizace až o několik století později. Zkrátka, kdybychom nesnili, žili bychom dodnes v korunách stromů.
Bohužel, tehdejší mocipáni byli jiného názoru. A důvody zamítnutí tohoto projektu budoucnosti nebyly finanční, ale především politické. Stát, v němž vládne komunistická strana přece nemůže spolupracovat s kapitalistickým západem. To by sovětské politické špičky, s nimiž byli naši pohlaváři spojeni pupeční šňůrou, nerozdýchaly. Co si budem povídat, naše republika musela šlapat podle nich. A tak ušlapala tento velice ambiciózní projekt, který předběhl svoji dobu.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://www.stoplusjednicka.cz/proc-ztroskotal-ambiciozni-ceskoslovensky-plan-na-stavbu-tunelu-k-jaderskemu-mori https://youtu.be/kq547aTkDqE?si=HqpaSy4BmW7K7SOG https://youtu.be/YXbBurkg3WY?si=O1orK5h0HN64_vhj https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/tunel-na-jadran-adriaport-ceskoslovensko-karel-zlabek-pragoprojekt.A210901_142941_kolem-sveta_hig
