Hlavní obsah
Věda a historie

V nelidských podmínkách uranových dolů našlo smrt více než 500 politických vězňů

Foto: Věra Vaňková, vlastní foto

Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram. V těchto oblastech vybudovali komunisté v 50. letech minulého století koncentrační tábory, v nichž tvrdě dřely za vražedných podmínek při dobývání a zpracování uranové rudy tisícovky politických vězňů.

Článek

A umírali vyčerpáním, zimou, hladem i přičiněním dozorců.

V komunistických koncentračních táborech byli vězněni především odpůrci režimu, kněží, odbojáři z druhé světové války, kulaci, zkrátka lidé, kteří se nové vládní komunistické garnituře, jak se říká, nehodili do krámu. Většinou se jednalo o vysokoškolsky vzdělané lidi, akademiky i umělce.

Celkově pracovalo v uranových dolech asi 80 tisíc vězňů, drtivá většina z nich politických. Ti měli nahradit nedostatek horníků a byli nasazeni na tu nejtěžší a nejnebezpečnější práci. Byly mezi nimi i známé osobnosti, například spisovatel Jiří Stránský nebo Jiří Mucha, syn slavného malíře, který za II. světové války působil coby válečný zpravodaj ve službách BBC. V uranovém koncentráku makal i překladatel Petr Pujman, syn spisovatelky Marie Pujmanové nebo sochař Jaroslav Šlezinger, autor sochy T. G. Masaryka.

Výjimkou nebyli ani sportovci. Kruté zacházení a robotu v drtírně uranové rudy zažil například hokejista Václav Roziňák, mistr světa z let 1947 a 1949.

A jednou z mnoha obětí tyranie a úmorné dřiny byl například bývalý válečný pilot RAF Josef Bryks, který byl odsouzen ve vykonstruovaném soudním procesu v roce 1949. Prošel několika věznicemi, až skončil v Jáchymově, kde také v roce 1957 zemřel zcela vyčerpán na srdeční selhání.

A není divu. V jednotlivých táborech žilo v nepředstavitelných podmínkách 1500 až 2000 vězňů, kteří byli neustále týráni, mučeni a trestáni, aniž by se dopustili čehokoliv špatného. Řada z nich se pokusila o útěk, bohužel málokomu se podařil. Většinou byli chyceni a okamžitě zastřeleni státní bezpečností. Pokud si je chtěli vykonavatelé komunistické moci vychutnat, před zastřelením je krutě mučili. Ne, nepíšu o středověku, ale počátku 50. let 20. století v Československu.

Vůbec nejhorší podmínky zažívali vězňové v táboře Vytmanov nedaleko Ostrova u Karlových Varů, který byl označován písmenem L jako likvidační. Tam se zpracovávala uranová ruda ze všech tehdejších dolů v Čechách. V takzvané rudé věži smrti se drtila na drobné několikamilimetrové kamínky. Poté se tato velice silně radioaktivní drť pěchovala do sudů o hmotnosti 60 kilogramů a vlakem odvážela rovnou do Sovětského svazu, kde byla použita na výrobu atomových zbraní.

Ano, veškerý uran, respektive ruda zvaná smolinec, se tenkrát těžila výhradně na export pro našeho rudého bratra osvoboditele. Dali jsme jim ho prostě k dispozici na základě mezivládní dohody z listopadu 1945. Co bychom s ním také dělali, že? Vždyť první jaderná elektrárna byla v Československu uvedena do provozu až 24. října 1972, a sice v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.

Ve všech provozech těžby a zpracování uranové rudy byl vzduch prosycen radioaktivním prachem a dělníci z řad vězňů neměli vůbec žádné ochranné pomůcky. Pracovní oděv jim měnili jednou za tři měsíce. Vlastně pracovní není to správné slovo, on to byl jejich jediný oděv. A jelikož bylo na ubikacích zima, tak v něm i spali.

To si asi nikdo z nás nedovede představit. Však také většina zde vězněných později zemřela na nemoci z ozáření. Ty do celkového počtu úmrtí při práci v uranových dolech, uvedeného v názvu článku, zahrnuty nejsou.

Nejhrůznější komunistický koncentrační tábor Vytmanov byl zrušen v roce 1956. Ovšem dodnes je v jeho zdech i dalších bývalých lágrech cítit těžká negativní energie, kterou tam zanechali týraní a mučení političtí vězňové, hrdinové, kteří se dokázali postavit totalitě temné doby.

Ti, kteří měli to štěstí, uranové peklo přežili a dočkali se pádu komunismu, byli rehabilitováni. Ale co je to platné, zdraví a zmařené roky života jim už nikdo nevrátí. Zbývá jen doufat, že pojem politický vězeň zůstane navždy ukryt v historických análech a učebnicích dějepisu a v reálném životě se s ním již nikdy nesetkáme.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/k7E0I937g6c?si=K9cMScvXerAFuOBD

https://youtu.be/rgh_9v53r9E?si=UCLe2akJEjFZ_IJ9

https://www.stoplusjednicka.cz/vezni-uranoveho-pekla-prace-v-komunistickych-lagrech-byla-cestou-na-smrhttps://www.ceskatelevize.cz/porady/10317262233-abeceda-komunistickych-zlocinu/411235100181011/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz