Článek
Najdete ji pouhých 5 km od Pardubic a právě na ni se dnes vypravíme.
Pojedete-li autem, můžete použít dálnici D 11 Praha – Hradec Králové a navazující, nedávno nově otevřený úsek dálnice D 35 směr Holice (sjezd u obce Rokytno). Parkoviště najdete na úpatí kopce nebo můžete zaparkovat o několik desítek metrů níž u restaurace „Pod Kuňkou“ a zároveň se zde občerstvit. Výborně tu vaří, zvláště doporučuji steaky. A vaše děti se tu taky nebudou nudit. Ve výběhu za restaurací si mohou za pár drobáků krmivem z automatů nakrmit kozy a ovečky, které žerou z ruky.
Kunětická hora je snadno dostupná i veřejnou dopravou. Přijedete-li kupříkladu vlakem do Pardubic, příměstský autobusový spoj vás doveze přímo k restauraci.
Ani výstup nahoru na horu o nadmořské výšce 315 m není příliš náročný a zvládnete ho třeba i s kočárkem a v lodičkách. K hradu totiž vede asfaltka. Ovšem pozor, motorovým vozidlům vjezd zakázán.
Z hradního ochozu se vám naskytne nádherný výhled do okolí. Jako na dlani budete mít krajskou metropoli Pardubice, okolní vesnice, rovinu Polabské nížiny a severním směrem uvidíte další krajské město Hradec Králové s Orlickými horami a hřebeny Krkonoš v pozadí. Jelikož vrchol kopce není zalesněn a široko daleko se nenachází žádný jiný, je rozhled z vrchu vskutku impozantní.
Tak jsme se pokochali a hurá na hrad. Historie této dominanty Pardubicka, která je vidět na vzdálenost mnoha desítek kilometrů, se začala psát ve druhé polovině 14. století. Vzhledem k rozlehlosti tehdejšího objektu nelze vyloučit, že hrad byl královským majetkem. Spekuluje se, že možným stavitelem mohl být král Václav II. Písemné zmínky o existenci a podobě hradu z tohoto raného období se však nedochovaly. Do širšího povědomí se Kunětická hora dostává až o něco později, za husitských válek. První písemná zmínka o ní pochází z června 1420.
Nebývalého rozkvětu doznal hrad s příchodem rodu Pernštejnů. Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491 až 1548 k radikální přestavbě celého areálu. Hradní obydlí se postupně proměnilo několika pozdně gotickými a renesančními stavebními úpravami v majestátní zámecké sídlo. Některé prameny uvádějí Kunětickou horu jako poslední feudální hrad a zároveň nejstarší zámek. O významu hradu za Pernštejnů mnohé vypovídá i návštěva krále Vladislava Jagellonského.
Na sklonku třicetileté války, roku 1645 byl bohužel hrad dobyt Švédy, vypleněn a zapálen. A od té doby začal chátrat. Dílo zkázy dokonala dlouhodobá těžba zdejšího kamene, trvající až do počátku 20. století. Západní a jihozápadní část hradu se na sklonku 19. století vinou narušené statiky zřítila do kamenolomu.
S ambiciózní a v tehdejším Československu rozsahem nebývalou obnovou torza hradu se započalo roku 1923 a v dobách první republiky patřila Kunětická hora k nejnavštěvovanějším tuzemským památkám. V roce 1953 přešel hradní areál do majetku státu a bohužel, opět začal chátrat až tak, že musel být v roce 1981 pro veřejnost uzavřen. Po revoluci byla zahájena obnova hradu, od roku 1993 je opět otevřen pro veřejnost a po dokončení restaurátorských prací v roce 2023 má rozhodně milovníkům historie co nabídnout. Ostatně, přesvědčte se sami. Hrad je otevřen v návštěvnické sezóně denně kromě pondělí, vstupné 180 Kč, důchodci a studenti 140 a děti 50 Kč.
Cestou domů se ještě stavíme v podhradí u kostela v Kuněticích na vyhlášenou místní zmrzku.
Tak šťastnou cestu a krásné zážitky!
Zdroj: https://www.hrad-kunetickahora.cz/cs
