Článek
Najdeme ho kousíček od Drážďan a než se vydáme na prohlídku, povíme si něco o jeho historii. Ta se začala psát roku 1542, kdy na žulovém vrchu v lese Friewald nechal vévoda Moritz Saský vystavět renesanční lovecký zámeček. Jelikož zdejší lesy byly bohaté na zvěř, získal si záhy u panstva velkou oblibu.
Roku 1661 k němu přibyla zámecká kaple, v níž se dodnes konají pravidelné bohoslužby římskokatolické církve. V první polovině 18. století byl zámeček přebudován v barokním slohu a areál rozšířen o nové rybníky, obory a bažantnici. Na stavbě se podíleli nejlepší saští řemeslníci a umělci, kteří odvedli dokonalou práci. To ostatně můžete posoudit sami.
Kolem roku 1800 byl do rozlehlého parku umně vsazen Bažantí zámeček (Fasanenschlösschen) a na jednom z rybníků dokonce zbudován přístav s molem a majákem. Mimochodem, zdejší maják je jediný v celém Sasku.
Od roku 1933 obýval toto sídlo princ Ernst Heinrich Saský, který tu žil až do konce 2. světové války, po níž byl zámek vyvlastněn. Během ní Ernst spolu se svými syny zakopal v zámeckém parku nejcennější umělecká díla, aby je zachoval pro příští generace. Bohužel, sovětská armáda většinu z nich objevila a odvezla. Naštěstí nenašla všechno a v roce 1996 se jednomu amatérskému archeologovi podařil husarský kousek. Nedaleko zámku vykopal poklad v podobě několika beden se šperky a drahokamy.
Dnes je celý zámecký areál oblíbeným cílem rodinných výletů a opravdu stojí za to se sem vypravit. Zámek Moritzburg je úzce spjatý nejen s naší Popelkou, které se budeme věnovat později, ale též s lovem a honitbami. Proto tu najdete jednu z největších sbírek trofejí v Evropě. Ukojit svou loveckou vášeň sem přijížděla saská panovnická dynastie a její významní hosté. Během 18. století se tady za vlády kurfiřta Friedricha Augusta I. Saského pořádali i veselé oslavy na ukončení lovů. Mezi exponáty spatříte například paroží vyhynulého veledaňka či legendární parohy jelena 66teráka.
Další expozice je zaměřena na porcelán, který můžete obdivovat ve čtyřech výstavních prostorách a najdete tu vzácné kousky míšeňského, čínského a japonského porcelánu. Ostatně, Míšeň je odsud coby kamenem dohodil. V nádherných zámeckých interiérech se také seznámíte s kulturou bydlení a stolování 18. století.
A největším lákadlem je bezesporu Moritzburger Federzimmer, což je pokoj zdobený ptačím peřím. Mistrovské to dílo tehdejších umělců a zároveň evropský unikát. Slavnostní lůžko Augusta Silného pokrývají skoro dva miliony barevných ptačích per.
Na zámku taktéž najdete nejvíc barokních kožených tapet na světě s velkoformátovými kresbami a ornamenty. Místnosti tak vypadají jako obrázková kniha s vyjádřením antické mytologie. Původně šlo o šedesát komnat, do současnosti se jich dochovalo jedenáct a hlavním motivem je bohyně lovu Diana.
Samozřejmě nemůžeme zapomenout na naši pohádku Tři oříšky pro Popelku, kterou Němci milují stejně jako my. Na schodech, po nichž utíkala Popelka z plesu, opravdu najdete její střevíček a můžete si ho i vyzkoušet. Jsem zvědavá, které padne jako ulitý. Já mám opravdu Popelčinu nohu (velikost 36) a byl mi velký. Chcete-li nasát tu pravou atmosféru natáčení, zavítejte na zámek v zimě, kdy tu každoročně v období od listopadu do února probíhá rozsáhlá výstava věnovaná této legendární pohádce.
Po prohlídce zámku doporučuji procházku v rozlehlém nádherně upraveném barokním zámeckém parku s několika rybníky a vzácnými dřevinami. A když vám na čerstvém vzduchu vyhládne, můžete navštívit zdejší restauraci a vychutnat si některou z lahůdek. Bez problémů tu zaplatíte kartou a ceny jsou srovnatelné s našimi.
Zámek je otevřen pro veřejnost od začátku února do konce října. První dva měsíce pouze o víkendech, ostatní denně. Ve zbylých měsících můžete navštívit pouze výstavu „Tři oříšky pro Popelku“. Interiéry Bažantího zámečku si prohlédnete denně od května do října.
Základní vstupné činí 6 až 9,5 €, podle toho, jaké prostory navštívíte, snížené (děti, studenti, senioři) přibližně polovic. Také můžete využít zvýhodněné rodinné vstupenky.
A jak se sem dostanete? Docela jednoduše, nejlépe po dálnici D8 (v Německu značená jako A17) Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Po příjezdu do Drážďan se dáte po Dreieck Dresden -West a budete pokračovat po dálnici A4 směr Berlín. Z ní sjedete výjezdem Dresden-Wilder Mann a po pár minutách již uvidíte velké parkoviště přímo před zámkem. Trasa je velice dobře značená a na německých dálnicích není omezená rychlost, pokud není upravena dopravními značkami. Nepleťte si je však se závodní dráhou.
Chcete-li se vrátit do dávných časů, doporučuji svézt se do Moritzburgu historickým vláčkem po úzkokolejné železnici z drážďanského předměstí Radebeul.
Tento výlet je vhodné spojit s prohlídkou Drážďan a nedaleké Míšně se spoustou pamětihodností a zajímavostí, které stojí za shlédnutí. Ale o tom zase někdy příště.
Zdroj informací: Osobní návštěva + https://moritzburg.cz/
