Článek
My si nyní připomeneme průběh tragické havárie, rozebereme její příčiny a podíváme se, zda se jí dalo předejít. Tak pojďme na to.
Je krásné slunné odpoledne, středa 7. září 2011 a ruský hokejový tým Lokomotiv Jaroslavl, v němž hrají i cizinci, se chystá k odletu do hlavního města Běloruska, Minska. Tam má sehrát první zápas nové sezóny KHL.
Do cílové destinace je má dopravit letoun JAK-42D společnosti Jak Servis, imatrikulace RA-42434. Jedná se o třímotorový proudový letoun sovětské výroby určený pro středně dlouhé trasy. Na palubě se nachází 37 pasažérů a 8 členů posádky. Letu velí kapitán Andrej Solomencev a na post druhého pilota usedá Igor Ževelov. Oba patří ke zkušeným pilotům, ovšem na typu JAK-42 létají velice krátce, zato mají mnoho nalétaných hodin na typu JAK-40. Tyto letouny jsou si velice podobné, ale přeci jen existují drobné odlišnosti, k nimž se dostaneme později.
Teď zaměřme svoji pozornost na ranvej letiště Tunošina, kde se posádka právě chystá ke vzletu. Piloti se rozjíždějí a letadlu se nějak nechce. Přestože nastaví motory na maximální vzletový výkon, nedaří se jim odlepit od země a konec dráhy se nezadržitelně blíží. V takovýchto případech mohou přerušit vzlet. Jde to ovšem jen do doby, než dosáhnou rychlosti V1, to jest takzvané rychlosti rozhodnutí. V tomto případě tak neučinili a doufají, že se jim přeci jen podaří vzlétnout. Bohužel, ranvej jim k odpoutání se od země nestačí a pokračují v šílené jízdě po trávě.
Nakonec se pilotům s vypětím všech sil povede dostat stroj do vzduchu. Podvozkem však naráží do anténního stožáru na letišti a tím se ještě víc zpomalí. V důsledku nízké rychlosti ztrácí vztlak, překračuje maximální úhel náklonu a dva kilometry od konce dráhy padá do řeky Volhy. Při nárazu se doslova rozláme a palivo z plných nádrží způsobí požár.
Ze 45 osob na palubě jich na místě zahyne 43. Mezi nimi Karel Rachůnek, Josef Vašíček, Jan Marek a také Slovák Pavol Demitra. Hokejista Alexandr Galimov umírá o několik dní později na následky těžkých poranění a jediným přeživším zůstává palubní mechanik Alexandr Sezov.
Vyšetřovací komise ihned začíná ohledávat trosky letounu, neboť zdrcení pozůstalí a hokejoví fanoušci chtějí co nejdřív znát příčinu této katastrofy.
Vyšetřování však komplikuje absence svědků (jediný přeživší je v bezvědomí) a také fakt, že se letoun roztříštil na kousky, které je nutno hledat v řece.
Nejprve vyšetřovatelé odebírají z letištních nádrží vzorky paliva, které letadlo před vzletem tankovalo. Následné laboratorní zkoušky zjistí, že je v pořádku.
A co motory? Po prozkoumání toho, co z nich zbylo, odborníci docházejí k závěru, že do poslední chvíle pracovaly.
Naštěstí jsou nalezeny takzvané černé skříňky, tedy zapisovač letových údajů a záznamník hovorů v kokpitu. Přestože je jeden z nich poškozen, podaří se data stáhnout.
Vyšetřovatelé studují i jiné podobné nehody a jejich příčiny, ale v případě Jaroslavli stále tápají. Jedna z dřívějších nehod, konkrétně ve španělském Madridu, je přivádí k další možné stopě. Potřebují zjistit, zda piloti před vzletem vysunuli klapky a sloty. To jsou zařízení, která zvětšují plochu křídla a tím i vztlak při nízkých rychlostech, tedy vzletu a přistání.
Záznam hovorů v kokpitu a zkoumání trosek tuto příčinu vyloučilo. Klapky i sloty byly vysunuty ve správné poloze a vyšetřovatelé mohou začít od začátku. Postupně vyloučí technické závady a zaměří se na lidský faktor, to jest chybu pilotů. Stále jim však příčina uniká.
Rovněž zkoumají možnost přetížení letounu nebo chybný výpočet vzletové rychlosti. Ta závisí na vzletové hmotnosti letounu, síle a směru větru, tlaku vzduchu, teplotě a nadmořské výšce dráhy. Ze zapisovače letových údajů a záznamu hovorů v kokpitu zjišťují, že ani v tomto případě piloti nepochybili.
Příčina nehody s tragickými následky se jeví jako čím dál tím záhadnější. Aby se vyšetřovatelé dobrali nějakých výsledků, rozhodnou se pro rekonstrukci letu na letovém simulátoru. A zjistí, že správnému zvýšení rychlosti při rozjezdu bránila jakási brzdná síla. Ale kde se vzala? Zprvu se domnívají, že mohlo jít o poruchu brzdného systému, respektive jeho samovolnou aktivaci. Tuto možnost však záhy vyloučí.
Dalším překvapujícím zjištěním je fakt, že úměrně s rostoucí rychlostí rostla i ona brzdná síla. A nebylo to způsobeno žádnou závadou, nýbrž zásahem pilotů.
Jak jsem se zmínila v úvodu, oba pánové měli na tomto typu letounu minimální praxi, zato mnoho hodin nalétaných na předchozím typu JAK-40. Tyto stroje se v několika detailech lišily a bohužel jedním z nich bylo i ovládání brzdových pedálů. U staršího typu letounu měli piloti stále celou plochu chodidla položenou na pedálu, kdežto u nového sešlápli pedál pouze v případě, pokud opravdu brzdili nebo ovládali směrové kormidlo, jinak měli mít nohy na zemi.
Stačilo si splést typy. Jakmile pilot přitáhl knipl, opřel se nohama do pedálů a tragédii už nešlo zabránit. Dalším vyšetřováním vyšlo najevo, že hlavním viníkem nejsou piloti, ale letecká společnost, pro kterou pracovali. Nebyli totiž dostatečně vycvičeni na nový typ letounu a létali na obou typech zároveň.
A co tresty, padly nějaké? Haha! Náměstek generálního ředitele společnosti Jak Servis, který odpovídal za výcvik a kvalifikaci pilotů, byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Jenže mezitím přišla prezidentská amnestie a odsouzený si neodseděl ani jeden den.
Rusko bylo a je zemí s nejvyšším počtem leteckých nehod, z nichž mnohé se nikdy nedostaly na veřejnost. Kdyby nebyli na palubě členové známého hokejového klubu včetně hráčů ze zahraničí, zůstala by tato nehoda asi také navždy tajemstvím.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://youtu.be/kVVIWSuGaH8?si=Po3QEadx4S1p5Wq_
https://youtu.be/BVwb4jmVDY0?si=16g6EFZTrS95mZGA https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pad-letadla-lokomotiv-jaroslavl-hokejiste.A210907_085741_zahranicni_misl
https://youtu.be/PHqltVEDz8g?si=4YKObuNXCI8NQnyT
