Žirovnice - prohlídka zámku s jednou z největších freskových výzdob u nás

Zámek Žirovnice, původně raně gotický hrad, byl založen kolem druhé poloviny 13. století, nejspíše pány z Hradce. Od té doby prošel rukama mnohých majitelů.

Za zmínku stojí Václav Venclík z Vrchovišť, který jej získal v roce 1485 a jenž na hradě provedl nejrozsáhlejší stavební úpravy. Jižní palác vystavěl do výšky dvou pater, nechal vystavět kapli a rytířský sál a ty také nechal v roce 1490 vymalovat nástěnnými malbami, jejichž velká část se dochovala do současné doby. Dostavěny byly budovy na východní a západní straně a tím vzniklo dnešní druhé nádvoří. Václav Venclík úpravy dokončil roku 1494 a dal tak hradu zhruba dnešní podobu.

V roce 1544 se majitelem zámku stal Albrecht z Gutštejna, který pokračoval v úpravách.

V roce 1564 žirovnické panství podruhé získávají páni z Hradce. Správu panství přebírá manželka Jáchyma z Hradce, Anna z Rožmberka. Za posledních pánů z Hradce prošel hrad nevelkými stavebními úpravami a tím započal jeho přerod v pohodlnější renesanční zámek.

V roce 1604 získávají zámek Slavatové. Po pražské defenestraci v roce 1618 byla Žirovnice Slavatům zkonfiskována a dostala se do rukou strany podobojí. V roce 1620, po bitvě na Bílé hoře, se Lucie Otýlie a Vilém Slavata na panství vracejí. V období třicetileté války, na jejím konci ( r. 1648), zámek přichází o druhé patro, to již nikdy nebylo obnoveno.

Roku 1693 panství dědictvím získávají Šternberkové a na zámku provádějí barokní rekonstrukce.

V roce 1910 byl zámek prodán městu, to jej koupilo od Leopolda Alberta ze Šternberka za 1,4 milionu korun. Zámek byl v té době již ve značně špatném stavu.

Roku 1964 zámek vyhořel, byly tendence zámek zbourat, ale nakonec roku 1972 byla zahájena rekonstrukce pro účely muzea. Rekonstrukce trvala 20 let a jejím výsledkem je dnešní stav objektu.

V informačním centru si zakupuji vstupenku a na druhém nádvoří, kde prohlídka začíná, čekám na průvodkyni.

Po jejím příchodu vstupujeme do místnosti, kde se pod schodištěm nachází 28 metrů hluboká studna. Od slečny průvodkyně se dozvídáme, že v dřívějších dobách byla součástí nádvoří. Průvodkyně nás zde také upozorňuje na původní vstup do hradu, za nímž si můžeme prohlédnout černou kuchyni a otáčivý model zámku.

Dále se po schodišti vydáváme na pavlačový ochoz, který si můžeme obejít a prohlédnout si část restaurovaných nástěnných maleb z přelomu 15. a 16. století. Většinou jde o malbu AL FRESCO - do vlhké omítky, která je velmi trvanlivá. Můžeme zde vidět výjev ženy klečící u nohou sv. Kryštofa a také pozoruhodnou ukázku architektonické výzdoby stěn v podobě kvádrování. Průvodkyně zde také dává ke zvážení návštěvu nejvyššího místa na zámku a tak po schodech vystoupám na 36 metrů vysokou věž, odkud je výhled do tří světových stran.

Poté, co se z věže vrátím, vstupujeme do gotické části zámku s freskami AL SECCO - na suchou omítku. Tyto fresky byly na zámku postupně odkrývány od roku 1900.

V Rytířském sálu vidíme fragmenty fresek z Kristova života, v kapli to jsou fresky s náboženskými motivy.

V další místnosti nám průvodkyně ukazuje šlechtické erby rodů, kteří na zámku žili a Ikongrafii = Barokní oltářní archu - polychromovaný přenosný barokní oltář z poslední čtvrtiny 17. století, který byl nalezen na půdě fary v Žirovnici v roce 1996 při její rekonstrukci.

Z této místnosti se přesouváme do poslední místnosti gotické části hradu, do Zelené světnice. Ta je velmi pestrá na freskové příběhy. Průvodkyně nás upozorňuje zejména na fresku, která vyobrazuje hrad v podobě, jakou měl na konci 15. století. Ukazuje nám zde také schody, které vedou do nikam, ale v minulosti pravděpodobně vedly na ochoz. Zazvonit si můžeme na poslední dochovaný zvon.

Na gotickou část navazují zámecké nábytkové interiéry 19. století.

Z přijímacího salonu můžeme nahlédnout do ložnice, kde je k vidění jediný původní nábytek na zámku. Průvodkyně nám zde vysvětluje, proč byly postele tenkrát tak malé. Lidé tehdy spali v polosedě a hlavním důvodem pro toto jejich konání bylo, že věřili, že ležící člověk je mrtvý.

Dále se přes Hudební sál přesouváme do jídelny se Šternberskou hvězdou, která je odvozena od hvězdy Betlémské. Šternberkové věřili, že jejich prapředek byl jeden ze tří králů - Kašpar. Toto jméno se dodnes u Šternberků dědí z generace na generaci.

Přes Dámský salonek a Badatelnu vstupujeme do Pánského salonu. Zde nás průvodkyně upozorňuje na obrazy z perleti a poklad v podobě mincí. Mince byly nalezeny roku 1924 v lese Budíně při sázení stromků. Podle nejmladšího letopočtu 1619 byly zřejmě ukryty při drancování Mansfeldova vojska na Žirovnicku v roce 1620.

V Pánském salonu prohlídka končí, loučíme se s průvodkyní a po schodech scházíme zpět na druhé nádvoří.

K zámeckému panství již od 16. století patří budova pivovaru, kde se dnes nachází expozice knoflíkářství a perleti nebo také expozice části pivovarnické výroby.

V areálu Špýcharu (bývalá sýpka) můžete navštívit expozici venkovských tradic a řemesel, vystaveny jsou zde předměty, které se v Žirovnici a okolí dříve používaly k zemědělským činnostem.

Zdroje informací: