Článek
Autorka slavné Babičky je i 163 let po své smrti předmětem nejrůznějších a někdy i fantaskních dohadů. A nejde jen o její původ, i když o tom, kdo byli rodiče Boženy Němcové, se stále vedou vzrušené diskuze, a to i přes nedávné překvapivé výsledky analýzy její DNA. Ale jisté není ani datum a místo jejího narození. Že se narodila ve Vídni je jedna z možných verzí, že ve Slezsku, je druhá. Ale také se mohla narodit ve Francii nebo kdekoli v Evropě. Vídeňská matrika příliš světla do této záhady nepřináší. O narození děvčátka Barbara Nowotny uvádí jen neúplné údaje i v druhopisu, tedy knize, kam se zapisovaly dodatky a změny. Především neobsahuje přesné datum narození, jen křtu, což je neobvyklé. Podle zvyklosti probíhal křest novorozenců den po porodu a když rodiče přinesli dítě ke křtu, nahlásili faráři datum narození a ten je zapsal do matriky. To se ale nestalo. Datum narození Němcové 4. února 1820, je tedy jen odvozeno od 5. února, kdy byla pokřtěná. O 4. únoru se zmiňuje i Němcová ve svých pamětech. Ale je možné jí věřit, když občas fakta o své minulosti záměrně zamlžovala? Pokud jde o vídeňskou matriku, je v rubrice matka uvedena Theresia Nowotny a v rubrice otec je prázdné místo, zatímco v druhopisu matriky je již uveden Johann Pankl, od roku 1816 osobní kočí hraběte Schulenburga ve Vídni a později na dvoře kněžny Vilemíny Zaháňské v Ratibořicích. Pankl se oženil se služkou a pradlenou Terezií Novotnou narozenou v Kladsku a přijal poté Barbaru alias Barboru alias Boženu za vlastní, což dokládá zápis v druhopisu matriky.
Kateřina Vilemína Zaháňská
Vzali se v kostele v České Skalici až 7. srpna 1820 a badatel Jan Škoda to vysvětluje tak, že se Pankl mohl oženit teprve ve svých 26 letech, takže se svatbou museli pár měsíců počkat. Jenomže ve hře jsou i další možnosti: že se Božena Němcová skutečně narodila ve Slezsku, jak je přesvědčen historik Jaroslav Šůla, a to 2. května 1818. Vychází při tom ze záznamu o zápisu Barbory do školy v České Skalici, kam docházela v letech 1824-1830. To znamená, že by se nemohla narodit v roce 1820, jak je zapsáno ve vídeňské matrice o datu křtu. Do školy by tak musela nastoupit ve čtyřech letech… Jak mohlo dojít k téhle nesrovnalosti? Podle jeho teorie převedli Panklovi na Barboru z neznámých důvodů identitu jiného dítěte pokřtěného ve Vídni 5. února 1820. Ale proč? Co se za touto šarádou skrývá? A byla vůbec Terezie Novotná biologickou matkou Barbory? Historik se domnívá, že skutečnou matkou dítěte mohla být její mladší sestra. Ale možná také někdo úplně jiný ať již urozeného nebo neurozeného původu.
A tak se z narození slavné spisovatelky stává skutečný detektivní příběh. Tím dalším zajímavým střípkem do této záhadné mozaiky je možnost, že Barunka spatřila světlo světa ve Francii a zápis ve vídeňské matrice o křtu Barbary Nowotny, je snahou zamést tuto francouzskou stopu. Že tedy byla šlechtického původu a dcerou jedné ze sester Zaháňských – ať už kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské nebo její sestry Dorothey de Biron.
Ze zápisu v matrice tedy vyplývá, že biologický otec Barbary je neznámý, i když ji legitimizoval dodatečně v druhopisu matriky vídeňského kostela Nejsvětější Trojice Johann Pankl. Ale co matka? Oficiálně se k ní přihlásila Theresia Nowotny. Že byla jen nastrčenou osobou, která měla zakrýt její skutečný původ, podporuje řada faktů, například právě nejasnosti kolem data Barbořina narození a zápisu do školy, manipulace s jejím věkem, ale i dochovaná svědectví o tom, že na svůj věk vypadala starší a že u Panklů vládly podivné poměry. Podle nich i podle vyprávění samotné spisovatelky, byl její vztah s matkou téměř na bodu mrazu, neměly se rády, zatímco otčíma poslouchala a obdivovala. Vůči matce, která ji trestala a stále napomínala a u které necítila ani lásku ani zastání, revoltovala a dokonce si po létech napsala v deníku: „To bych byla raději zemřela, než se jí omluvila!“ O jejich vztahu svědčí i to, že Němcové nepřišla matka ani na svatbu. Spekuluje se dokonce, že ji doma nechtěla, možná na ni žárlila. Barbora vyrostla do krásy, a tak se jí snažila co nejdřív zbavit. To by vysvětloval i odjezd Barbory „na vychování“ na další zámek kněžny Zaháňské do Chvalkovic k rodině tamějšího správce Augustina Hocha, aby se zde naučila německy a panským mravům, hrát na piano a ručním pracem. Ale ani tam to nevyšlo a Barbora se musela po třech letech vrátit domů, do Ratibořic. Že by i tam způsobila krásná a poněkud volnomyšlenkářská dívka napětí v rodině? I o tom se spekuluje. A tak jí, aby se nedostala do řečí, rodiče rychle našli ženicha - Josefa Němce.
Vzali se 12. září 1837 v kostele v České Skalici jako před tím Panklovi. Od kněžny Zaháňské, na jejíž panství v Ratibořicích se Pankl i se svou nastávající Terezií Novotnou a dcerou Barborou v roce 1820 přestěhoval z Vídně, dostala Barbora jako svatební dar zlaté náušnice a na svatbu jí kněžna půjčila tři své kočáry. V té době už byla Vilemína vdaná za hraběte Karla Rudolfa ze Schulenburgu, u kterého dřív Pankl ve Vídni sloužil jako kočí. Nad Barborou držela kněžna ochrannou ruku a vycházela jí vstříc: ještě před svatbou, po návratu z Chvalkovic, měla Barbora Panklová k dispozici i zámeckou knihovnu, protože kněžna Vilemína měla k dívce nadstandardní vztah, sama jí vybírala knihy a vedla s ní dlouhé rozhovory. Zemřela ve Vídni jen dva roky po svatbě své chráněnkyně.
Božena Němcová
V každém případě měla Barunka v rodině Panklových výsadní postavení. Ještě před nástupem do první třídy jí našli soukromého učitele, což byl na rodinu pradleny a kočího neobvyklý luxus. A když dívenka ve dvou letech onemocněla a za lék museli Panklovi zaplatit dva zlaté, nechali si je na zámku proplatit. Zvláštní. Nabízí se otázka proč měla Barbora tak výjimečné zacházení a proč měla kněžna Vilemína Zaháňská takový zájem na jejím vzdělání a věnovala se jí víc, než bylo běžné?
Kancléř Metternich
Na to dává odpověď jedna z dalších teorií o původu Boženy Němcové, a totiž, že měla šlechtické rodiče. Božena Němcová naznačovala tuto možnost mnohem později i před svými známými v Praze nejasnými narážkami na to, že ji čeká velké dědictví… Jedna z verzí byla, že je Barunka dcerou Kateřiny Vilemíny Zaháňské a jejího milence kancléře Klemense Wenzela Metternicha. Ti dva spolu udržovali intenzivní milostný poměr. Metternich byl třikrát ženatý, vášnivý milovník žen a půvabná kněžna Zaháňská nezůstala mimo jeho zorné pole, navíc ona sama zase obdivovala bohaté, inteligentní a vlivné muže. V Ratibořicích kněžna hostila řadu setkání osobností světové politiky, včetně např. cara Alexandra I., kterých se Metternich také účastnil. Tlačila Metternicha k sňatku, ale on své třetí manželství zrušit nechtěl a kněžně se snažil vysvětlit, že pro ni manželství není, vzhledem k její nestálosti, i když i tak ji velice miluje. A měl celkem pravdu, protože v té době udržovala Vilemína milostný poměr s knížetem a polním maršálem Alfredem Windischgrätzem a řadou dalších zajímavých mužů evropské politiky a nakonec ani její předchozí dvě manželství netrvala dlouho. To třetí s hrabětem ze Schulenburgu přežilo na její poměry nejdéle ze všech: téměř devět let od roku 1819 do roku 1828 a i po rozchodu hrabě zůstal v Ratibořicích a věnoval se správě panství.
Kateřina Vilemína Zaháňská ale v době, kdy se stýkala s Metternichem, už dceru měla a podle wikipedie.fr měla dokonce dcery dvě. Ta historicky doložená, Adelaida Gustava Apasie, se narodila v roce 1801, když bylo Vilemíně 19 let a otcem dítěte byl bývalý milenec její matky, švédský generál Gustav Armfelt. Po porodu, který prý byl těžký a jehož důsledkem byla údajná neplodnost kněžny Zaháňské, si dítě vzali do péče generálovi příbuzní. K matce už se dcera vrátit nikdy nechtěla. Jenomže kněžna měla mít s Gustavem Armfeltem děti dvě. Druhá, o dva roky starší dcera Gustava Charlotta Wilhelmina, která přišla na svět, když bylo kněžně 17 let, byla také osvojena generálovými příbuznými…
Vzhledem k neplodnosti kněžny Zaháňské je tedy možnost, že by Božena Němcová byla její dcerou, ať už by ji měla s kýmkoli, nepravděpodobná… Podle badatelky a autorky knihy Tajemství Barunky Panklové, Heleny Sobkové, mohla být matkou Boženy Němcové mladší nevlastní sestra kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské Dorothea de Biron, později hraběnka de Talleyrand-Périgord. Otcem její nemanželské dcery byl hrabě Karel Clam-Martinic. Na svět holčička přišla ve francouzských lázních Bourbon-l´Archambault, kam Dorothea odjela po rozchodu se svým milencem na podzim 1816, doprovázená strýcem svého manžela, vévodou a politikem Charlesem Mauricem de Talleyrand-Périgord. Neuznala dítě za vlastní a nechala ho do matriky zapsat jako Marii-Henriette Dessalles. Dívenku si měla vzít do své péče a zapsat ji ve Vídni právě sloužící kněžny Zaháňské Terezie Novotná. Podle spisovatele Miroslava Ivanova to bylo jinak a Marie-Henriette prožila celý svůj život ve Francii, kde také umřela v roce 1905.
Historik Jaroslav Šůla teorii o šlechtickém původu Boženy Němcové odmítá. Podle něj nebyla Barbora dcerou ani jedné ze sester Zaháňských, ale její matkou byla mladší sestra Terezie Panklové. Poukazuje na to, že vrchnostenský úřad v Náchodě vydal 1. září 1837 Barboře Panklové svolení k uzavření sňatku. Kdyby byla šlechtického původu, svolení od majitelky náchodského panství, tedy své hypotetické matky, případně tety, kněžny Zaháňské, by podle historika žádat nemusela. Ale co když byla žádost jen zastíracím manévrem, aby šlechtický původ Barbory Panklové zůstal utajený?
Teorie o tom, že matkou Boženy Němcové může být kněžna Vilemína Zaháňská nebo hraběnka Dorothea de Biron, ale vzaly definitivně za své před třemi roky, kdy Kriminalistický ústav na základě srovnání DNA z vlasů spisovatelky uložených v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici a DNA z kostí nejmladší sestry kněžny Kateřiny Vilemíny, princezny Charlotty Frederiky de Biron, došel k šokujícímu závěru: že se neshodují a tudíž neexistuje žádná příbuznost mezi známou spisovatelkou a šlechtickým rodem de Biron, ze kterého Vilemína i Dorothea pocházely. Znamená to definitivní konec teorií o šlechtickém původu Boženy Němcové? Ne tak úplně. Výsledky DNA sice nepotvrdily příbuznost s rodem de Biron, ale šlechtický původ spisovatelky nevyloučit nemohou. Co když byla Němcová odloženým nemanželským dítětem některé šlechtičny blízké kněžně, o které se Vilemína Zaháňská slíbila postarat…
A tak spekulace kolem šlechtického původu spisovatelky trvají. Ale i kdyby to tak nebylo, záhad kolem jejího původu je i tak spousta. A možnost, že ve vídeňské matrice zaměnili Panklovi záměrně identitu dvou dětí, má všechny parametry dobrého krimi příběhu.
Dokumentární film Tajemství života Boženy Němcové
Helena Sobková: Tajemství Barunky Panklové
https://www.muzeumbn.cz/bozena-nemcova/odborne-texty/dvoji-svatba-manzelu-panklovych-315cs.html
