Článek
Vášnivý včelař a řezbář Josef Mach byl starý mládenec. A tudíž měl spoustu času na své záliby. Byl to uzavřený člověk, který ze dřeva vyřezával krásné předměty, miloval svůj klid, přírodu a – včely. Hned vedle rodné chalupy v Krušlově, kousek od Strakonic, už jako kluk v roce 1948 postavil svůj první včelín. Byl to unikátní včelín.
Své první včelstvo, roj, si přinesl 17letý Pepa domů od svého bývalého řídícího učitele z nedalekých Nahořan a rodiče nebyli příliš nadšení. Otec mu prý dokonce první roj spálil! To byla pro Josefa velká rána a přestal s otcem úplně komunikovat. Nemluvil s ním do konce života. I když nakonec rodiče se včelařstvím souhlasili: lepší, než aby se kluk toulal a dělal skopičiny. A tak ho v chovu včel nakonec podpořili. Tedy maminka. Tátovi jeho brutální čin nikdy nezapomněl. Začalo to jedním úlem, s jehož vyrobením mu pomáhal kamarád, ale u něj nezůstalo a včelařská vášeň se rozhořela na plno. Na vojně dostal nápad na vytvoření umělecky ztvárněných úlů a po návratu z vojny na nich začal pracovat. Dnes jeho včelín tvoří 65 výtvarně zpracovaných úlů, některé jsou vyřezávané a imitují lidovou architekturu, ty první jsou jen malované. Josef Mach svými řezbami vyzdobil i vnitřek objektu, jakési obytné zázemí úlů.
U úlů nezůstalo a řezbářství ho chytlo stejně jako včelařství. Začal dokonce vyřezávat nábytek, rámy k svatým obrázkům, kříže s Kristem a nejrůznější sakrální předměty, postavy z Chodské historie, rámy zrcadel a dokonce hodiny kukačky. Jenomže místo kukačky z hodin vylétne… včela. A slavný amatérský řezbář a naivní umělec vyřezával i oltáříky. Všude v zázemí včelína jsou vyřezávané včely, které zdobí stěny, rámy obrazů, jsou prakticky všudypřítomné. Jde o sbírku téměř 80 vyřezávaných uměleckých předmětů. A Jan Mach začal i malovat. Interiér včelína vyzdobil svými krajinářskými malbami, například průhledy na podhůří Šumavy. Se stavbou včelína začal Mach ve 25 letech a trvala mu čtyři roky.
Včelín v Krušlově
V nadmořské výšce 750 metrů se včelám dařilo. Kolem včelína nechal Mach růst polní květiny a traviny, aby měly včely kvalitní pastvu. Med dával sousedům a známým výměnou zase za jiné potraviny, takový jednoduchý venkovský barter. Posledních deset let med i prodával a jeho med byl svou kvalitou vyhlášený široko daleko. Jezdili si pro něj zájemci i ze Strakonic.
V zimě vyřezával, v létě pečoval o včely a věnoval se hospodářství. Ale jak uvádějí stránky kruslovskyvcelin.cz, Josef Mach byl také aktivní badatel. Vedl si podrobné zápisky o svých včelách a o včelařství vůbec, o souvislostech mezi snůškou, počasím a kondicí včelstev.
Takhle začínal. Nástěnka s fotografiemi původních úlů, Josef Mach a jeho rodiče
Jenomže v roce 2006 musel odejít do domova důchodců a jako svobodný a bezdětný neměl svůj poklad komu předat. Populární včelař a řezbář umřel v roce 2008 ve věku 85 let a jeho dílo začalo postupně chátrat.
Včelín byl rekonstruován za podpory grantu Podpora rozvoje venkova, Muzea středního Pootaví Strakonice a nově založeného občanského sdružení Krušlovský včelín a řady drobných dárců.
Pochopitelně každého návštěvníka napadne, jestli jsou úly funkční a zda je možné si tady koupit med.
Zajímalo to i mne. Všechny zklamu. Med v proslaveném včelíně nekoupíte. To mě docela překvapilo. Proč? Včelín je dnes koncipován jako muzeum včelařství a Josefa Macha. Přitom prodej medu by byl docela slušným příjmem, který by se mohl investovat zpět do rekonstrukce včelína. Granty a dotace k provozu zřejmě provozovatelům stačí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Mach_(v%C4%8Dela%C5%99)
https://kruslovskyvcelin.cz/
