Mystifikace jezuitů: Spletli si narvala s jednorožcem

Výrazný zelenomodrý vyřezávaný portál k návštěvě barokního skvostu na klatovském náměstí přímo láká. Nahoře nad vchodem je zavěšena hlava jednorožce. Jenomže lékárna U bílého jednorožce by se vlastně měla jmenovat U bílého narvala.

Symbolem lékárny totiž není roh bájného jednorohého zvířete, ale přerostlý zub z horní čelisti malého kytovce, narvala jednorohého. Jak se jeho zub dostal do Klatov, když narval žije u severního polárního kruhu, to ví bůh a možná ještě jezuité, kteří lékárnu jezuitské koleje po staletí provozovali. A laický řádový bratr Jan Geschwendt v roce 1773 dokonce dřevěný barokní interiér lékárny sám vyrobil.

S narvalem jednoduše došlo k omylu, ale i tak masti z prášku z jeho zubu byly, podle archivu lékárny, medicínou na všechny neduhy.

Lékárna skrývá neuvěřitelné poklady. Už samotné zařízení je unikátní. Zachovaly se ale i nejrůznější historické přístroje, včetně poušťadla na pouštění žilou, unikátní váhy, porcelánové a cínové nádoby a dózy, zbytky původních mastí, nejrůznějších bylinných ingrediencí nebo prášku z rozemletých kostí či dřevin. Jedním z vzácných přísad je i usušená kozlí krev. Jestli k sušení využili jezuité dochovanou historickou třístupňovou lékárnickou pec na sušení bylin, která je jediná v Evropě, to v archivních zápisech popsáno není.

Vznik městské apatyky v domě čp. 149 je doložen od roku 1639, kdy dům koupil lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období pochází i zařízení tzv. přípravny a laboratoře, kde je nyní expozice nástrojů, které sloužily k přípravě léků, mastí a čípků.

Po zrušení řádu odkoupil lékárnu další klatovský lékárník Jan Michal Firbas, který dostal povolení užívat název U bílého jednorožce.

Naprosto unikátní je barokní interiér lékárny, kterému vévodí plastika archanděla Michaela, patrona lékárníků. I tu zhotovil v roce 1773 autor barokního vybavení, Jan Geschwendt ze švédského Allgau.

V každém případě je až neuvěřitelné, že se dochovalo několik staletí staré vybavení lékárny, ale i její barokní interiér, přestože se v lékárně prodávalo až do roku 1966! Pak byl interiér kompletně zrestaurován, včetně nábytku, u kterého restaurátoři obnovili původní barevnost a upraven na lékárnické muzeum. To je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, včetně fasády domu z roku 1870.

Zdroj: výklad průvodce

https://www.bbkult.net/cz/addresses/64719-barokni-lekarna-u-bileho-jednorozce-klatovy/