Článek
Přesto, že si naši planetu postupně ničíme, pořád na ní žije nepřeberné množství zvířat. Jsou však druhy, které na vlastní oči uvidíme maximálně v zoologické zahradě či u chovatele, který se na daného tvora specializuje. Je to hlavně z toho důvodu, že do jejich domoviny se dostane málokdo z nás, obyčejných lidí. Pojďme se na jednoho takového tvora společně podívat.
Bojga africká (Dispholidus typus)
Bojga je nádherný had patřící do čeledi užovkovití (Colubridae), kterému se v afrikánštině říká stromový had. Tento druh hada je endemitem subsaharské Afriky. Mezi takové nejznámější oblasti patří Senegal, Kamerun, Nigérie, Etiopie, Botswana, Namibie nebo třeba Zambie. Oblastí výskytu je v Africe více, ale většinou nejsou až tak známé jako výše zmiňované.
Přesto, že se mu říká stromový had a skutečně často tráví čas v korunách stromů, často se také pohybuje po zemi. Aby tento had lépe viděl, používá kývavých pohybů hlavy z jedné strany na druhou. Je to velmi obratný, štíhlý, mrštný a celkově elegantní had. Jeho lezecké schopnosti jsou naprosto fascinující. Vyhledává zalesněné oblasti, křovinatý porost a oblasti savan. Při nepřízni počasí vyhledává úkryty na zemi.
Svojí délkou patří mezi větší hady. Většina dospělců může dorůst 160 centimetrů, ale jsou zaznamenáni jedinci, kteří přesáhli i 183 centimetrů. Charakteristický pro tento druh je jeho vejcovitý tvar hlavy, na kterém má nádherně velké oči. Zornice je též kulatá, a tak oko působí mnohem větším dojmem. Samice od samců se liší zbarvením, které je celkem variabilní. Samci mohou být zbarveni světle zeleně, přičemž mají okraje šupin modrý nebo černý nádech. Jsou však jedinci, kteří jsou zbarveni od žlutozelené klidně až po černou barvu. Ovšem samice na rozdíl od samce může být zbarvena i do hněda.
Aktivita tohoto druhu je hlavní během dne a žije samotářsky vyjma období rozmnožování. Mezi jeho nejběžnější kořist patří ptáci, ještěrky pohybující se na stromech, chameleoni, nepohrdne však ani menším savcem. Je u nich známo, že nemají problém ulovit i jiného hada a také hada stejného druhu. Pokud narazí na hnízdo ptáků, kteří v něm ukrývají svá vejce, spolkne i je.
Ač je známo, že užovkovití nejsou jedovatí, neplatí to pro tento druh, který je vysoce jedovatý. O tom se také již roku 1957 přesvědčil uznávaný biolog a nejvýznamnější herpetolog Karl Patterson Schmidt. Absolvoval Cornellovu univerzitu, kde studoval obor biologie a geologie. O herpetologii se začal zajímat někdy kolem roku 1915. Byl také účastníkem několika důležitých expedicí. Než ale zmíním co se stalo, pojďme se vrátit zpět k popisovanému druhu hada a jeho jedu.
Své jedové zuby ukrývá v zadní části tlamy a aby je mohl řádně použít, musí čelist rozevřít na úhel 170°. Když už jed použije, je většinou zle. Jed, který používá, je tzv. hemotoxin. Jsou to toxiny, které napadají a velmi rychle ničí červené krvinky. Způsobuje také menší sraženiny, které mohou ucpávat cévy. Ve většině případů dojde k vykrvácení, a to jak ze všech otvorů na těle, tak také dovnitř těla. Mezi první příznaky patří nevolnost a bolest hlavy. Dále následuje ospalost a člověk je zmatený. Končí to bohužel většinou bezvědomím a zástavou srdce. Jedna obrovská nevýhoda je, že většina příznaků začne být patrná klidně až několik hodin až dní po uštknutí. Proto si může dotyčný myslet, že se vlastně nic neděje.
A právě to se stalo známému vědci. Právě když zkoumal mladého jedince, ten ho kousnul do palce. Vůbec u něj nepočítal, že by mohl disponovat jedem. Některé zdroje uvádí, že věděl o jedovatosti a odmítl užít protijed. Jiné zdroje uvádí, že neměl vůbec tušení a že teprve po jeho zápiskách a úmrtí začali vědci tento druh zkoumat blíže. Ať už to bylo tak či onak, jedno je jasné. Tento slavný biolog bohužel zemřel krutou smrtí.
Zdroje:
https://animaldiversity.org/accounts/Dispholidus_typus/
https://www.britannica.com/animal/boomslang
https://www.monaconatureencyclopedia.com/dispholidus-typus/?lang=en
https://zoom.iprima.cz/priroda/nejhorsi-smrt-po-kousnuti-bojgy-vykrvacite-ze-vsech-telesnych-otvoru
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Patterson_Schmidt
https://en.wikipedia.org/wiki/Boomslang
