Článek
Již roky mě fascinují příběhy útoků zvířat na lidi. Každý je v něčem podobný a zároveň zcela odlišný. Při každém zkoumání takového příběhu člověku víc a víc dochází, jak malý ve skutečnosti je.
Příběh Lance Crosbyho
Lance Crosby nebyl turista, který by do Yellowstonu přijel na jednu rychlou dovolenou, vystoupil z auta, vyfotil si gejzír a bez přemýšlení zamířil do divočiny. Byl to muž, který v parku pracoval, znal jeho rytmus a po několik sezon se vracel na místa, jež jiným návštěvníkům připadala vzdálená, divoká a trochu neuchopitelná. Rozhodně nešlo o člověka, který by se do přírody řítil bez zkušeností. Šlo o někoho, kdo se v ní cítil jak doma. Věděl také, jaká rizika může tato divočina přinášet.
Yellowstone umí člověka velmi rychle okouzlit. I já sama, pokaždé, když vidím fotky nebo videa, jen s úžasem sleduji tuto nádheru. Jsou tam místa, kde se země sama nadechuje horkou párou, kde se mezi stromy drží pach síry a kde se ráno nad hladinou jezera zvedá mlha tak pomalu, že má člověk pocit, jako by sledoval začátek světa. V létě je park plný lidí, aut, fotoaparátů a hlasů, ale stačí sejít o kousek dál a ruch silnic se rozplyne. Najednou zůstane jen les, tráva, šustění větví, vzdálené volání ptáků a vědomí, že člověk už není hlavní postavou krajiny. V Yellowstonu se to říká často, někdy až jako poučka pro turisty: divočina je živá a má vlastní pravidla. A ta pravidla se neptají, jestli jim člověk rozumí.
Lance Crosby byl třiašedesátiletý muž z Billings v Montaně. V Yellowstonu pracoval jako sezonní zaměstnanec u Lake Medical Clinic v oblasti Lake Village, tedy v místě, kde se denní realita parku mísí s běžným provozem lidí, kteří zajišťují služby pro návštěvníky. Nebyl to žádný anonymní výletník, který by se v parku náhodou objevil. Podle vyšetřovací zprávy tam pracoval už několikáté léto. Takoví lidé si k parku často vytvoří jiný vztah než běžní návštěvníci. Vidí ho nejen ve dnech, kdy svítí slunce a všichni si odnášejí hezké fotografie, ale i v šedých ránech, v únavě po práci, v tichu po skončení směny, kdy turisté mizí.
Lidé, kteří v národních parcích pracují, často poznají něco, co návštěvníkům uniká. Vědí, že zvíře u silnice není atrakce, ale divoký tvor, který může během vteřiny změnit směr i náladu. Vědí, že stezka, která v mapě vypadá nevinně, může být za určitých okolností místem nečekaného setkání. A vědí také, že grizzly není jen velký medvěd z informační cedule. Je to silné, inteligentní a výbušné zvíře, které se člověku většinou vyhne, pokud o něm ví včas. Jenže právě slovo většinou je v přírodě nejnebezpečnější. Neznamená nikdy.
Grizzlyové v Yellowstonu patří k symbolům parku. Zároveň jsou jedním z důvodů, proč se tamní příroda nedá úplně zkrotit. Dospělý grizzly má mohutné tělo, nápadný hrb v oblasti ramen, dlouhé drápy a sílu, kterou si člověk jen těžko představí, dokud neuvidí stopy v bahně nebo rozhrabanou zem. Přesto nejsou grizzlyové krvelačná monstra, která by lidi vyhledávala záměrně. Ve většině případů se konfliktu vyhnou. Útoky na člověka jsou vzácné a často vznikají v situaci, kdy je medvěd překvapen, cítí se ohrožený, brání potravu nebo chrání mláďata. Jenže když k útoku dojde, člověk v něm téměř nikdy nemá skutečnou šanci. Rychlost, hmotnost a instinkt zvířete jsou v takové chvíli zdrcující.
Lance Crosby se 6. srpna 2015 vydal do terénu v oblasti Elephant Back Mountain. Bylo to místo nedaleko Lake Village, tedy ne úplně cizí území pro někoho, kdo v této části parku pracoval. Podle oficiálního vyšetřování byl naposledy spatřen živý mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou u Lake Medical Clinic. Potom se jeho den propadl do ticha. Co přesně se stalo v dalších hodinách, nikdo neviděl. Neexistoval svědek, který by později mohl popsat, kudy šel, kdy sešel z bezpečnějšího prostoru, zda slyšel nějaký zvuk v houští, nebo jestli si medvědice všiml až ve chvíli, kdy už bylo pozdě.
Právě tahle prázdná místa dělají příběh tak tíživým. U mnoha tragédií v divočině si lidé zpětně přehrávají poslední minuty oběti, hledají okamžik, ve kterém se ještě dalo něco změnit. Měl jít jinudy? Měl mít u sebe sprej na medvědy? Měl dělat větší hluk? Měl zůstat na stezce? Měl se vrátit dřív? Jenže příroda se nevrací zpět a poslední chvíle Lance Crosbyho zůstaly navždy uschované mezi stromy, stopami a útočícím predátorem. Když se následující den nedostavil na osmou hodinu do práce, začalo být jasné, že něco není v pořádku. U lidí, kteří pracují v takovém prostředí, se nepřítomnost nebere lehkovážně. Nejde o zapomenutý budík nebo opožděný příchod. V parku velikosti Yellowstonu může zmeškaná směna znamenat úraz, ztracení v terénu, náhlý zdravotní problém nebo střet se zvířetem. Kolem deváté hodiny byl Lance Crosby nahlášen jako pohřešovaný a rozběhlo se pátrání.
Hledání v takové krajině není jednoduché. Člověk si možná představí jasně vyšlapanou cestu a pár lidí s vysílačkami, ale skutečnost je složitější. Les dokáže pohltit tělo i stopy. Terén se mění po pár metrech, podrost zakrývá výhled, mrtvé dřevo mate kroky a medvědí území není místo, kde by se pátrači mohli pohybovat bez jisté opatrnosti. Hledali v oblasti Yellowstone Lake Beach, kolem Natural Bridge Road i u Elephant Back Loop Trail. A právě tam se nakonec přiblížili k odpovědi, kterou nikdo nechtěl najít.
Jeho ostatky byly objeveny 7. srpna kolem poledne v oblasti Elephant Back Trail. To, co pátrači našli, okamžitě ukazovalo na útok velkého zvířete. Na místě byly stopy grizzlyho a brzy bylo jasné, že nejde jen o obranné zranění po krátkém střetu. Tělo bylo částečně zkonzumované a ukryté. Medvědi si takto někdy ukládají potravu, aby se k ní mohli vrátit později. A právě tento detail zásadně změnil pohled správců parku na celý případ. Běžný obranný útok samice s mláďaty může být prudký, brutální a smrtící. Medvědice může člověka srazit, pokousat, roztrhat a po odeznění hrozby odejít. Jejím cílem v takové situaci nebývá člověka sežrat, ale odstranit nebezpečí. Jenže v případě Lance Crosbyho bylo tělo nejen napadené, ale také částečně konzumované a ukryté. Zvířata nejednají podle lidské morálky. Znamenalo to ale, že se případ dostal do jiné kategorie rizika. Medvěd, který po usmrcení člověka začne tělo vnímat jako zdroj potravy, představuje pro správce parku mimořádně vážný problém.
V okolí byla odchycena dospělá samice grizzlyho se dvěma mláďaty. Následné testy DNA potvrdily, že právě tato medvědice byla zapojená do útoku. Zároveň se potvrdilo, že mláďata byla na místě. Pro veřejnost to byla informace, která vyvolala silné emoce. Na jedné straně stál mrtvý člověk, muž, který v parku pracoval a měl tam své kolegy, známé a životní rytmus. Na druhé straně stála medvědice, divoké zvíře v krajině, která byla jejím domovem, a která měla dvě mláďata.
Rozhodnutí medvědici utratit nebylo jednoduché, ale správa parku ho nakonec udělala. Nešlo jen o samotný útok. Podle vyjádření parku hrálo významnou roli právě to, že podstatná část těla byla zkonzumována a ukryta s úmyslem návratu k dalšímu krmení. U normálního obranného útoku samice chránící mláďata se takové chování neočekává. To byl bod, který převážil. Medvědice byla utracena a mláďata měla být převezena do zařízení akreditovaného asociací zoologických zahrad a akvárií.
Pro mnoho lidí to byl krutý konec dvojí tragédie. Jeden život skončil v lese pod Elephant Back Mountain. Druhý skončil o několik dní později rukou lidí, kteří museli rozhodnout mezi ochranou divokého zvířete a bezpečností návštěvníků i zaměstnanců parku. V podobných případech se veřejnost často rozděluje. Jedni říkají, že medvědice jen jednala jako medvědice. Bránila mláďata, využila potravu, kterou našla, a neměla být potrestána za to, že se chovala podle přírodních zákonů. Druzí namítají, že jakmile grizzly konzumuje lidské tělo a uloží si ho k pozdějšímu návratu, nelze riskovat, že se podobná situace zopakuje. Obě strany v sobě mají kus pravdy.
Smrt Lance Crosbyho zároveň znovu otevřela otázku, jak lidé v medvědím území přemýšlejí o vlastním bezpečí. Podle dobových informací šel sám a neměl u sebe sprej na medvědy. To je detail, který se po tragédii opakoval znovu a znovu. Jenže sprej na medvědy není kouzelný štít. Ani skupina lidí není absolutní zárukou bezpečí. Ale obojí významně zvyšuje šanci, že se překvapivé setkání nezmění v poslední minuty života. V Yellowstonu se návštěvníkům neustále připomíná, aby chodili ve skupinách, dělali hluk, dávali pozor na okolí, nosili medvědí sprej a věděli, jak ho použít. Ani ne proto, že by každý výlet znamenal bezprostřední nebezpečí. Spíš proto, že když se nebezpečí objeví, bývá už na přípravu většinou pozdě.
Nejzrádnější na podobných místech je pocit samozřejmosti. Člověk jde stejnou cestou podruhé, popáté, podesáté. Les se zdá být klidný, nikde se nic nehýbe. Slunce stojí vysoko, vzduch voní pryskyřicí a v hlavě se usadí jednoduchá myšlenka. Znám to tady, nemůže se mi nic stát. Jenže grizzly může být za ohybem stezky, v hustém porostu, u mršiny nebo mezi stromy s mláďaty. Člověk ho nemusí slyšet ani vidět. A medvěd nemusí mít čas a prostor uhnout. V divočině někdy nerozhoduje odvaha ani zkušenost, ale vzdálenost několika metrů a pár vteřin. Když člověk mnohokrát potká zvíře a nic se nestane, když mnohokrát projde lesem a vrátí se v pořádku, začne mozek ukládat nebezpečí do zadní části vědomí. Jenže příroda nevede účty podle toho, kolikrát to dobře dopadlo.
Jsme pořád pouze hosté v divočině. Právě slovo host je i v tomto příběhu důležité. Host by měl vcházet opatrně. Měl by vnímat ticho, číst stopy, respektovat vzdálenost a počítat s tím, že ne všechno, co nevidí, tam není. V medvědím území nestačí spoléhat na štěstí ani na to, že člověk už podobnou cestu prošel mnohokrát. Je potřeba nést sprej na medvědy tak, aby byl okamžitě po ruce, ne zahrabaný v batohu. Je potřeba nedělat zbytečné ticho v hustém porostu. Je potřeba vyhýbat se místům, kde může být mršina. A hlavně je potřeba připustit si, že i zkušený člověk může udělat chybu nebo se prostě ocitnout ve špatný čas na špatném místě.
Zdroje:
https://igbconline.org/hikers-death-confirmed-as-grizzly-attack/
https://edition.cnn.com/2015/08/13/us/yellowstone-grizzly-bear-put-down-hiker-attack-feat
https://abcnews.com/US/63-year-montana-man-idd-experienced-hiker-mauled/story?id=32993930
https://magazin.aktualne.cz/v-yellowstonu-utratili-grizzlyho-ktery-zabil-a-zral-turistu/r~6edf1910425f11e5bd0a002590604f2e/?lp=1
https://www.yellowstonepark.com/news/man-killed-by-grizzly-yellowstone/
