Článek
V přírodě je tolik zvláštních živočichů, které se našim očím dokáží doslova ztratit. Díky svým maskovacím schopnostem umí dokonale splynout se svým okolím. Uniknou tak případným útokům predátorů, ale také jim maskování pomůže dostat se ke své kořisti mnohem blíž. Někdy vypadají jako kámen či větvička, někdy jen změní barvu. Je to jedna z nejdokonalejších strategií pro přežití. Pojďme se nyní společně podívat na jednoho zajímavého živočicha, který je doslova mistrem kamufláže.
Ploskorep fantastický (Uroplatus phantasticus)
Tento zvláštní a jedinečný živočich patří do třídy plazů a čeledi gekonovití. Je to tvor endemický a nalézt ho tedy můžeme pouze na ostrově Madagaskar. Konkrétně pak hlavně ve východních oblastech ostrova. Právě tam se totiž nachází jeho oblíbené místo, kterým je tropický deštný prales. Větší část populace se zdržuje například v přírodní rezervaci Ranomafana nebo třeba národním parku Andasibe-Mantadia. Tyto oblasti mají totiž jedno společné, a to velmi vysokou vlhkost, která dosahuje i přes 80 %. Nejraději se zdržuje ve větvích těsně nad zemí či na popadaných suchých listech.
Ploskorep není kdovíjak mohutný nebo velký plaz. Jeho délka těla se pohybuje v rozmezí 6,5 až 9 cm bez ocasu. Ocas je zhruba stejně dlouhý jako jeho tělo a tak může dosáhnout něco okolo 15 cm. Samice bývají o něco robustnější než samci. Samci oproti tomu mají mnohem výraznější hemipenální kapsy. A to z toho důvodu, že v nich mají ukryté dva hemipenisy (pohlavní orgány). Jeho váha je zanedbatelná a pohybuje se mezi 5 až 10 gramy. Na dotek je kůže drsnější s různými nerovnostmi. Na kůži může mít mnoho vzorů, které připomínají například žíly listů, hnilobu nebo dokonce plíseň. Zbarvení těla je od šedé, přes hnědou až do červenohnědé. Někteří jedinci na sobě mohou mít barevné skvrny. Nejčastěji černé nebo zelené.
Velkolepý je ovšem jejich ocas. Ten totiž působí jako uschlý či zetlelý list. Dokonce může být děrovaný či jinak „poškozený“, a to hlavně z důvodu, že plní hlavní funkci kamufláže. Maskování je tak dokonalé, že si jich často predátor nevšimne, i když je téměř u nich. Krytí a maskování je jeho hlavní účel. Je pro ně tak zásadní, že jej nepouští, jako se to stává u jiných ještěrů. Pokud se cítí v ohrožení, začnou své tělo nafukovat a někdy otevřou tlamu a ukazují svůj narůžovělý jazyk. Další velmi důležité jsou končetiny. Ty totiž jako u většiny gekonů disponují přísavnými lamelami, což jsou vlastně speciální struktury, které jsou na spodní straně dlouhých a hubených prstů. Díky nim se může ploskorep pohybovat i po zcela hladkém povrchu. I když tráví většinu času nehybně, jsou to skvělí lezci.
Tento druh svoji aktivitu směřuje na noční hodiny. Ve dne se většinou snaží tiše a téměř nehybně splývat s okolím. Někdy se jen tak velmi lehounce hýbe, aby působil jako list v drobném vánku. Ovšem v noci, kdy přichází doba lovu, se snaží za pomoci svého skvělého zraku najít potravu. Mezi větvemi se pohybuje velmi tiše a pomalu a vyčkává. Ploskorep je hmyzožravec a mezi jeho nejoblíbenější kořist patří různí brouci, cvrčci, pavouci nebo dokonce můry. Když spatří kořist, z nenápadného a pomalého tvora se stává rychlý útočící predátor. Za svojí kořistí se rozeběhne a buď ji chytí lepkavým jazykem nebo ji rovnou kousne. Vodu přijímá jinak než běžná zvířata. Nepřijde si ke kaluži a jen tak se z ní nenapije. Naopak vyhledává kapičky vody například na listech nebo ranní rosu, která se zachytává na rostlinách.
Většinu života tráví solitérně a každý jedinec má své teritorium. Nejsou ale nijak extrémně teritoriální. Když se setkají dva samci, mohou být k sobě agresivní. To se může stát, když si zrovna hledají partnerku. Většinou však zůstávájí u výhružného postavení těla a syčení, i když k nějakému tomu kousnutí dojít může. K takovým střetům dochází ale opravdu velmi zřídka. Většinou totiž mají okolo sebe k dispozici tolik prostoru, že je těžké na sebe narazit. Když samec svoji partnerku najde, páření trvá i několik minut. Samice pak po úspěšném páření naklade jedno až dvě vajíčka. K tomu si vybírá vhodná místa, která mohou být například pod kůrou, pod listem a někdy je nakladou i do půdy. Inkubace trvá dva až čtyři měsíce. Její délku pak ovlivňuje správná teplota a vlhkost. Po vylíhnutí jsou mláďata zcela samostatná a vydávají se vstříc svému osudu. Bohužel často padnou za oběť jiným zvířatům.
Bohužel je jejich počet poměrně nízký, a proto jsou vedeni na seznamu téměř ohrožených druhů.
Zdroje:
https://animalia.bio/satanic-leaf-tailed-gecko
https://a-z-animals.com/animals/satanic-leaf-tailed-gecko/
https://www.inaturalist.org/taxa/33520-Uroplatus-phantasticus
https://www.mundo.cz/foto/ploskorep-fantasticky-zbarvenim-pripomina-uschly-list
https://www.stoplusjednicka.cz/schovat-se-prezit-pet-dokonale-maskovanych-zvirat
https://en.wikipedia.org/wiki/Uroplatus_phantasticus