Článek
I když se některých zvířat lidé oprávněně bojí a mají z nich respekt, příroda moc dobře ví, proč se po naší planetě pohybují. Nevinná roztomilá kulička? Nenechte se mýlit. Medvědi jsou všeobecně velmi nebezpečná zvířata a je zcela jedno, zda se jedná o nejmenší, či největší druh. Jsou to dokonale vyzbrojené lovící mašiny. Za jednoho z největších medvědů často lidé považují medvěda grizzly. Větším je však jiný medvěd, na kterého se nyní společně podíváme a trochu se s ním seznámíme.
Medvěd kodiak (Ursus arctos middendorffi)
Jeho domovinou je jihozápadní oblast Aljašky, a to konkrétně souostroví Kodiak. Po medvědu ledním se jedná o největšího medvěda a zároveň je největším z poddruhů medvěda hnědého. Lidé si ho mohou plést s podobným medvědem grizzly, ten je však menší než medvěd kodiak. Domovina medvěda kodiaka je známá svým nepříznivým počasím s mnoha srážkami.
Tento poddruh medvěda má opravdu velkou hlavu, kde u některých exemplářů byla lebka změřena na 63,8 cm. Měření lebky je častou metodou, jak měřit různé velikosti daného jedince. Kohoutková výška tohoto nádherného medvěda se pohybuje v rozmezí od 130 do 150 cm, což je opravdu úctyhodná velikost. Co se týče jejich váhy, ta má poměrně velký rozptyl, a to 300 až 600 kg, kdy samci jsou nejen větší a mohutnější, ale také mnohem těžší než samice. Pokud se medvěd kodiak postaví na své zadní končetiny, měří neuvěřitelné tři metry. Když si vezmeme průměrnou výšku dospělého Čecha, která je okolo 181 cm, je výška stojícího kodiaka neuvěřitelně impozantní až hrůzu nahánějící. Kdybyste se nedejbože potkali tváří v tvář, nebudete si koukat z očí do očí. On na vás kouká při vzpřímené pozici pěkně z výšky.
Jídelníček medvěda kodiaka se v průběhu měsíců může lišit. Po probuzení z dlouhého zimního spánku je medvěd hladový a jeho první potravou je postupně narůstající tráva, na které se vesele a s chutí pase. Pokud narazí na mršinu zvířete, které nezvládlo krutou zimu, pochutná si i na mršině. Postupně začne nabírat ztracenou váhu a očekává návrat lososů do vodních toků, kam se vrací z moří vytřít.
V řekách se vyskytuje až pět druhů lososů a medvěd si mezi nimi nijak významně nevybírá. První, co sežere, když se mu losos dostane do spárů, je hlava, dále pak velmi výživné jikry a vnitřnosti. Jsou pro něj bohatým zdrojem tuku, který tak nutně potřebuje doplnit, než se opět vrátí zima. V řekách je schopen ožírat řasu a nepohrdne ani bezobratlovci. V momentě, kdy v okolí začnou dozrávat bobule bezinek, pochutnává si medvěd i na nich. Jsou totiž velmi bohaté na cukry. Pokud se mu poštěstí a narazí či uloví horskou kozu nebo jelena, opět jako první pojídá vnitřnosti. Většinou však sám aktivně neloví, pokud k tomu není donucen. Stejně jako každý jiný medvěd, pokud se v okolí vyskytuje lidské obydlí a možnost ,,vybufetit" odpadky, s chutí to udělá.
I když se jedná o samotářská zvířata, když se medvědi krmí, je možné pozorovat i několik desítek medvědů v poměrně těsné blízkosti . Velmi dobře spolu komunikují a většinou se snaží předejít konfliktům, které by mohly způsobit zbytečné zranění. I tak se občas stane, že na boj dojde. Je fascinující tento kolos při takovém boji pozorovat. Většinou se však slabší jedinec svého místa vzdá a najde si jiné.
V období rozmnožování se samec snaží najít si partnerku, se kterou se bude pářit. V této době je samice vůči samcům více tolerantní než obvykle. Po zdařeném páření je samice březí zhruba 6-9 měsíců s tím, že u ní funguje opožděná implantace. Průměrně se rodí dvě mláďata, ale vrhy mohou být i početnější a samice může mít až do čtyř mláďat. Rodí se slepá a zcela závislá na matce. Mateřské mléko medvědice je pro mláďata velkým zdrojem tuku a látek startujících imunitu mláďat. Někdy mezi 2. a 3. měsícem začínají medvíďata cestovat se svojí matkou a poznávají tak svět mimo doupě. Ne všechna se však dožijí dospělosti. Někdy je zabije potulující se samec, který cizí mláďata zabíjí proto, aby se se samicí mohl pářit. Stává se, že samice za své medvíďata při jejich ochraně položí i vlastní život.
Každý druh medvěda je pro člověka nebezpečný. Je vyzbrojen velkými a dlouhými zuby a neuvěřitelně ostrými a dlouhými drápy. Většina útoků je však způsobena tím, že člověk na medvěda narazí náhodou a medvěd je překvapen. Nejhorší jsou samice s mláďaty a dospělí nebo starší samci. Je vždy dobré se v lokalitách výskytu medvěda na takové setkání alespoň trochu připravit. Existují spreje proti medvědům, které jsou poměrně dobře účinné.
Ideální je, nepohybovat se po jejich území jednotlivě, ale vždy alespoň po dvou a dělat hluk. Pokud už člověk na medvěda narazí, neměl by před ním v žádném případě utíkat. Medvěd dokáže vyvinout rychlost až 48 km/hod., takže je jasné, že není šance před ním utéct, pokud nejste zrovna atletický sprinter držící rekord. Většina medvědů se dá na útěk ještě dřív, než ho spatříte. Problémy mohou nastat u medvědů, kteří jsou nějakým způsobem na lidskou přítomnost zvyklí.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/brown-bear
https://animalia.bio/kodiak-bear
https://www.stoplusjednicka.cz/kde-ziji-nejvetsi-medvedi-za-severoamerickym-medvedem-kodiakem
https://epochaplus.cz/poznejte-medveda-nejvetsi-zijici-selmu-jak-se-od-sebe-lisi-jednotlive-druhy/
https://en.wikipedia.org/wiki/Kodiak_bear
