Článek
Ten, kdo miluje živé tvory a k tomu i adrenalin, často vyhledává živočichy, kteří jsou nějakým způsobem nebezpeční. Mohou to být různé šelmy, plazi či ta nejjedovatější zvířata na světě. I když se v mnoha případech jedná o hazard, díky takovým lidem máme možnost jedovaté a nebezpečné živočichy sledovat alespoň v dokumentárních filmech o přírodě, nebo tato zvířata vidět třeba na fotografiích. Kdyby nebylo takových odvážlivců, lidé by nevěděli, na která zvířata si dávat opravdu velký pozor.
Chobotnice větší kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata)
I když se nazývá chobotnice větší, patří mezi velmi malé chobotničky, které většinou dorůstají okolo 10 cm. Někteří jedinci mohou dorůst maximálně 20 cm. Jejich hlavní domovinou jsou teplé tropické a subtropické vody Indo-západního Pacifiku, od Austrálie po Papuu-Novou Guineu, od Srí Lanky po Filipíny a také Šalamounovy ostrovy. Jako mnoho chobotnic vyhledává úkryty, kde může odpočívat a schovat se před nebezpečím. Z těchto úkrytů vylézá pouze při hledání potravy či v době rozmnožování. Tento druh vyhledává mělké vody, kde jsou útesy, různé sutiny nebo písčitá místa.
Chobotnička disponuje osmi chapadly. Je většinou zbarvena do tmavě žluté nebo tmavě hnědé barvy. Její modré kruhy se objeví v momentě, kdy je hlavonožec rozrušen. Mohou za to chromatofory, které obsahují barevný pigment. Pro zvýraznění a varování ostatních, že je zvíře rozrušené a připravené se bránit, tyto modré kroužky začnou pulzovat. Počet kroužků je opravdu znatelný. Je jich až okolo 60. Některé chobotnice při rozrušení vypustí z váčku takzvaný inkoust. Tento druh ho postrádá a spoléhá čistě na své zbarvení a svůj jed.
Hlavní část jídelníčku je složena z krevet a krabů, na které se vrhnou a chapadly si je přitáhnou ke svému zobáku. Kousnutím pak do nich uvolní jed, který kořist usmrtí a chobotnice si tak může pochutnat na svém úlovku. Často se u jejich skrýší nacházejí zbytky krunýřů, končetin nebo skořápek z jejich úlovků. I podle toho se dá poznat, že ve štěrbině je tento jedovatý tvor ukrytý.
Jedná se o druh, který je silně teritoriální a solitérní. Pouze v období rozmnožování začne vyhledávat opačné pohlaví. Když samec najde samici, použije k přenosu spermií do vejcovodů samice hektokotylus (speciální chapadlo). Samice naklade vajíčka, kterých bývá okolo 50-100 ks a chrání je tím, že je nosí pod chapadlem. Po celou tuto dobu nepřijímá potravu. Když se mláďata zhruba po 50 dnech vylíhnout, vyhladovělá a zesláblá matka umírá. Svá mláďata tak nikdy neuvidí a neučí je, jak přežít a jak lovit. Potomstvo je naprosto samostatné. Několik týdnů se malé chobotničky velikosti hrášku vznášejí ve vodách, kde je jejich hlavní potravou plankton. Později, když jsou dostatečné velké a silné, přesouvají se na dno. Pohlavně dospělé jsou již ve čtyřech měsících. A tak se cyklus stále opakuje
Tyto malé chobotničky mají dvě jedové žlázy. Jednu žlázu využívají pro usmrcení své kořisti a druhou pro obranu. V jedné z této žláz je jed zvaný tetrodotoxin známý pod zkratkou TTX. Jedná se o velmi silný neurotoxin. Smrtelná dávka pro člověka jsou pouhé 2 miligramy v krystalické formě. Většinou se účinek jedu dostavuje od 15 minut do 4 hodin po kousnutí. U každého jednoho člověka může být rychlost účinku zcela jiná.
Kousnutý člověk může v první fázi účinku jedu pociťovat brnění končetin, citlivost jazyku, rtů nebo celého obličeje. Mohou se dostavit závratě, bolesti hlavy či nadměrné pocení. Postižený může začít zvracet, může cítit celkovou slabost nebo problémy s koordinací těla. V druhé fázi pak přichází svalová paralýza. Ta přichází zhruba po osmi hodinách. Už od 20 minut až po 24 hodin mohou nastat komplikace s dýcháním a smrt. Pokud je postiženému ihned podána první pomoc formou umělého dýchání a je okamžitě převezen do nemocnice, kde bude připojen na dýchací přístroje, má velkou šanci na přežití. Po nějaké době se jed v těle rozpouští a je tak možné pacienta zachránit.
Nutno podotknout, že tyto chobotničky žijí většinou v hloubkách okolo 100-150 metrů a tak běžný plavec má pouze malou šanci na tuto chobotničku narazit. Bohužel ohroženou skupinou mohou být potápěči. Tady by mělo vždy platit pravidlo dvou. Tedy nepotápět se jednotlivě, ale vždy alespoň ve dvojici. Jen tak může být napadenému poskytnuta rychlá pomoc.
Anketa
Zdroje:
https://www.stoplusjednicka.cz/jedovata-chobotnicka-krouzkovana-nebezpecna-kdyz-se-rozsviti
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2923
https://www.dotyk.cz/magazin/chobotnice-krouzkovana/
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/blue-ringed-octopus-filmed-australian-beach-spd
https://en.wikipedia.org/wiki/Greater_blue-ringed_octopus
